Očekávali, že zvířata konzumující nízkokalorická umělá sladidla na tom budou zdravotně lépe než myši popíjející vysokokalorický cukr. Jenže náhražky cukru vyvolávaly silnější projevy cukrovky a myši po nich více tloustly. Nejsilněji působil sacharin.
Z nežádoucích účinků umělých sladidel se podařilo myši vyléčit antibiotiky. Účinky zároveň podávaného sacharinu přetloukla antibiotická kúra za čtyři týdny. To přivedlo Elinava na stopu překvapivému mechanismu, jakým umělá sladidla na myši působí. Mění druhovou skladbu střevních bakterií.
Mikrobi žijící v trávicím traktu se významně podílejí na trávení potravy. Každý druh mikrobů ale působí trochu jinak. Pokud se ve střevě sejde velmi výkonný „tým“, pak rozkládá i sloučeniny, které jinak projdou organismem beze změny a nejsou využity.
Dejte pozor na sladidla, varuje expert na éčka
Hostitel takové zdatné „bakteriální družiny“ pak „vymačká“ ze stejné potravy více živin a energie než hostitel méně výkonných mikroorganismů. Tlusté myši, ale i obézní lidé tak hostí ve střevě jinou škálu druhů střevních bakterií než zvířata a lidé s normální tělesnou hmotností.
Elinav a jeho spolupracovníci prokázali vliv umělých sladidel na druhovou skladbu střevních bakterií v dalších experimentech. Odebrali obsah střeva myší krmených sacharinem a přenesli jej do střeva myší, které byly od narození chovány ve sterilních podmínkách a měly střevo bez mikrobů. Jakmile střevo těchto myší osídlily bakterie „vychované“ sacharinem, projevily se u zvířat sklony k obezitě a příznaky cukrovky.
Dobrovolníci na sacharinu
Izraelští vědci věděli, jak ošidné je vyvozovat z výsledků pokusů na myších jakékoli závěry platné i pro člověka. Proto se v další fázi experimentů zaměřili na lidské dobrovolníky. Získali ke spolupráci bezmála čtyři stovky lidí a zjišťovali jejich stravovací zvyklosti. Kromě jiného sledovali i to, zda lidé sladí umělými náhražkami cukru. Konzumenti sladidel měli silnější sklony k obezitě a také jim s vyšší pravděpodobností hrozila cukrovka.
Eran Elinav si uvědomoval, že výsledky experimentu ho stavějí do situace, kdy má rozhodnout, zda byla dříve slepice, nebo vejce. Jsou dobrovolníci obézní a trpí cukrovkou proto, že sladí umělými náhražkami cukru? Anebo jsou tito lidé obézní a mají cukrovku z úplně jiného důvodu a umělá sladidla používají právě proto, aby se těchto problémů zbavili?
Jak je to s umělými sladidly?Chcete zhubnout a místo kalorických potravin dáváte přednost jejich „light“ verzi s umělými sladidly? Možná děláte chybu. Foto popis| Umělá sladidla podle nové studie mění složení našich střevních bakterií, což paradoxně může vést k obezitě a cukrovce. Výrobci umělých sladidel už se proti výsledkům ohradili. Autoři studie připouštějí, že k definitivnímu závěru budou zapotřebí další výzkumy. |
Dilema pomohl rozřešit experiment, v němž sedm zdravých dobrovolníků, kteří nikdy předtím nesladili umělými náhražkami cukru, dostávalo týden maximální povolené dávky sacharinu. Už po čtyřech dnech se u čtyř účastníků experimentu projevily příznaky cukrovky. Na konci experimentu zjistili vědci u těchto lidí změnu v druhové skladbě střevních bakterií. Spektrum mikrobů se přiblížilo složení, které je typické pro lidi trpící obezitou. Tři zbývající dobrovolníci byli vůči účinku sacharinu imunní.
„Výsledky naší studie poukázaly na potřebu přizpůsobit jídelníček na míru každému člověku. Každý z nás je jiný,“ komentuje Elinav odlišnou reakci dobrovolníků. Šance na léčbu obezity?
Světová epidemie obezity a cukrovky je na postupu. Od roku 1980 se počet lidí s nadváhou a obezitou zdvojnásobil a jejich celkový počet dnes přesahuje 1,4 miliardy. Následky jsou jasně patrné. Nadváha a obezita jsou každoročně příčinou 60 procent všech úmrtí. O tom, že do budoucna se situace nezlepší, svědčí fakt, že už dnes žije na světě 45 milionů dětí ve věku do pěti let, které trpí nadváhou či obezitou. Třicet pět milionů jich žije v rozvojových zemích.
Umělá sladidla jsou považována za jeden z prostředků boje proti obezitě a s ní souvisejícími chorobami, jako je např. cukrovka, kardiovaskulární choroby nebo vysoký krevní tlak. V poslední době se ale ukazuje, že umělé náhražky cukru mají některé nečekané efekty. Dokážou sice ošálit chuťové receptory na lidském jazyku, ale neobalamutí specializované buňky v mozku, které poznají, že sladidlo s sebou nepřináší tolik energie jako cukr.
Mozek reaguje na tento „podvod“ snahou nahradit výpadek větším přídělem energeticky vydatné potravy. Izraelská studie odhaluje další možné nečekané efekty umělých sladidel. Řada odborníků ji vítá jako šanci při hledání nových metod léčby obezity a cukrovky.
ČTĚTE TAKÉ: |
„Tohle nikdo nečekal, protože nikoho ani nenapadlo, aby po tom pátral,“ říká o výsledcích Elinavova týmu mikrobiolog Martin Blaser z New York University.
Christopher Gardner ze Stanford University však upozorňuje, že dávky sacharinu, které konzumovali dobrovolníci, jsou extrémně vysoké. „Je nepravděpodobné, že by takovou porci spořádal běžný konzument umělých sladidel,“ říká Gardner.
Rezervovaný postoj zaujal i Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA), jehož mluvčí Stephen Pagani oznámil, že EFSA „posoudí, zda by se experti měli těmito údaji hlouběji zabývat“. Místopředsedkyně výboru pro výživu při EFSA Yolanda Sanzová se už nechala v rozhovoru pro časopis Nature slyšet, že izraelské pokusy na dobrovolnících mají jen omezený rozsah a nelze z nich vyvozovat definitivní závěry. Všichni vědci včetně Erana Elinava se shodují, že je zapotřebí provést další, rozsáhlejší sledování. Výrobci umělých sladidel studii odmítají. Ailbhe Fallonová ze společnosti Ajinomoto Sweeteners Europe, která patří k největším světovým výrobcům umělého sladidla aspartamu, v rozhovoru pro časopis New Scientist označila závěry Elinavova týmu za chybné.
„Řada vědeckých prací jasně prokázala, že nízkokalorická sladidla nemají vliv na obezitu a cukrovku a stejně tak nezvyšují ani chuť k jídlu, hladinu glukózy v krvi a přibývání na váze. Jak ukázala řada seriózních studií, slazení umělými sladidly bez kalorií pomáhá s korekcí nadváhy a mohou si je dopřávat i lidé s cukrovkou,“ říká Ailbhe Fallonová.
Role bakterií žijících v lidském organismu a jejich význam pro naše zdraví patří k hlavním tématům 4. ročníku soutěžní přehlídky dokumentárních filmů Life Sciences Film Festival, který se koná od 13. do 17. října 2014 na České zemědělské univerzitě v Praze.
Bližší informace najdete na www.lsff.cz.
