Čtvrtek 18. dubna 2024, svátek má Valérie
130 let

Lidovky.cz

Zveřejňování jmén padlých? Jak kde.

Česko

  19:34
Poté, co prezidentská kancelář ve středu zveřejnila jméno zabitého vojáka, rozhořela se debata o tom, jestli je správné zveřejňovat identitu zabitých příslušníků speciálních sil. Pravidla pro tyto případy nejsou na celém světě stejná a Česko si je teprve stanovuje.

Uniforma příslušníků prestižní armádní Skupiny speciálních operací (SOG). foto: Jiří Reichl, Lidové noviny

 Z Hradu neoficiálně zaznívá, že vzhledem ke státnímu pohřbu vojáka, by se identita stejně prozradila. "Pan prezident postup konzultoval s náčelníkem vojenské kanceláře prezidenta republiky Františkem Hrabalem," řekl prezidentům mluvčí Petr Hájek.

Stejný postup mají například Francouzi. Vždy zveřejňujeme jména padlých, i když jsou členy speciálních jednotek,“ říká francouzský vojenský atašé v Česku Jacques Talarmin.

Za příklad francouzského postupu může posloužit smrt parašutisty Gillese Polina jehož prapor patří ke speciálním jednotkám, a který byl zabit před týdnem na hranicích Čadu a Súdánu. Jeho jméno se objevilo krátce poté, co bylo potvrzeno, že byl zabit. Zveřejňování jmen padlých má však svoje jasná pravidla: nejprve se o záležitosti musí dozvědět rodina a pak se teprve postupně uvolňují informace o okolnostech úmrtí.

Victoria H. Silverman z americké ambasády v Praze řekla, že v USA se jména zveřejňují 24 hodin poté, co byla informována rodina. "Po uplynutí této lhůty ministerstvo zveřejní jméno, hodnost, město původu, datum a místo úmrtí (je také naznačeno, jestli ke smrtelnému zranění došlo v boji nebo ne)," uvedla.

To britské ozbrojené síly nezveřejňují jména padlých příslušníků speciálních jednotek. Jde o dlouhou tradici, která má své bezpečnostní důvody, zejména jde o ochranu rodiny, či dalších osob z jednotky, kteří by se mohli ocitnout v ohrožení, pokud by jméno zabitého bylo vyzrazeno. Dobrým příkladem je působení bristkých sil v Severním Irsku v době nepokojů. 

Uvozovky dolníMluvčí Bundeswehru:
To zveřejnil prezident? Oh, aha...Uvozovky horní

Stejné příklady jsou i z dalších zemí: V případě smrti kanadského příslušníka speciálních sil loni v Afghánistánu nebylo jméno zveřejněno na přání rodiny a dokonce oficálně nebyl oznámen ani název jednotky, a to i přesto, že voják nebyl zabit v boji, ale nešťastnou náhodou. Podobně, když byl v loni v říjnu zabit v Afghánistánu příslušník australských Special Air Service (SAS), nebylo jméno zveřejněno na přání rodiny.

Podobný postup volí i německý Bundeswehr. „Zejména v prvních týdnech po úmrtí vojáka jeho jména nezveřejňujeme. Snažíme se tak chránit jeho rodinu,“ řekl jeden z mluvčích německé armády. Doplnil ještě, že loni v létě vyšel v týdeníku Stern velký článek o padlých vojácích Bundeswehru v Afghánistánu, v této souvislosti byli tito vojáci také jmenováni - ovšem až poté, co s tím vyslovily souhlas jejich rodiny.

Přiznává však, že němečtí novináři jsou někdy velmi investigativní a jméno padlého si občas zjistí. Když ho redaktorka LN upozornila, že čerstvý český případ nezveřejnili novináři, ale prezident republiky na svých webových stránkách, řekl jen: "Oh, prezident? Aha. My jména rozhodně na žádných webových stránkách nezveřejňujeme." Podle něj se ani nestalo, že by nějaká instituce nebo úřad zveřejnily jméno padlého vojáka přesto, že armáda chtěla jeho totožnost utajit tak, jako se to stalo ve středu v České republice.