Škola je poutá mnoho hodin denně, pak je zabavují kroužky a sporty, když přijdou domů a udělají úkoly, mnoho času jim „na sebe“ nezbývá. Pětina vášnivých čtenářů na prvním stupni a deset procent knihomolů na druhém nevypadá vůbec beznadějně.
Druhý postoj může vypadat o poznání kacířštěji. Budou dnešní školáci potřebovat v životě čtení knih? Kolik z našich politiků a velemanažerů lze považovat za knihomoly? Asi nepatrnou menšinu. Čtou většinou, jen když musejí. Sportovci a pop hvězdy? Jen málokdo z módních idolů může být spojován s náruživým čtenářstvím. V množině knihomolů se vyskytují povětšinou učitelé, lékaři, právníci a nejrůznější vědátoři, a ti žebříčkům celebritnosti nekralují.
Než si zbožštíme náruživé čtenářství, položme si otázku, co po škole vlastně chceme. Jako obrovský pokrok proti minulým desetiletím by bylo možno vnímat fakt, že žáci – ať už čtou rádi, či z donucení – především veškerému přečtenému textu rozumějí.
Průzkum firmy Scio testující tisíce školáků můžeme nahlížet dvěma způsoby. Mysleme si, že děti čtou málo, a měly by číst víc. To je sice počestné a konzervativní stanovisko, ale na druhé straně také dost pokrytecké. Co bychom po těch nešťastnících ještě chtěli?
Armáda tvoří registr potenciálních branců. Speciální systém má zmapovat, kdo by byl schopen bránit Česko
Za návrat černého kašle mohou i nové vakcíny, říká virolog. Upozorňuje také na vliv migrace z východu
Cíl útoku: Moskva. Teroristé Islámského státu se upnuli na Rusko, jsou z nich nervózní i tálibánci
Ojeté elektroauto je dobrá koupě. Životností překoná diesel či benzin, pozor jen na jednu „výbušnou“ věc
Prodej bytu 2+1, 40 m2, Praha, ul. Makovského
Makovského, Praha 6 - Řepy
4 300 000 Kč