Prezident pochyboval, zda existují argumenty, kterými by senátoři mohli kvalitního kandidáta Koudelku odmítnout. Nyní má možnost je v klidu prostudovat.
Po dvou pokusech má Václav Klaus jistě jasněji alespoň v tom, s kým neprorazí. Řečeno po klausovsku, aby v Senátu uspěl, musí to být Nekoudelka i Nesváček.
ČTĚTE TAKÉ |
Jenže z reakcí hlavy státu slyšíme jen uražená a ublížená slova směrem k Senátu ovládanému levicovou většinou. Na to, abychom uvěřili nařčení, že sledujeme jen naschvál horní komory vůči prezidentovi, je výkon Václava Klause dost nepřesvědčivý. Přes leckdy oprávněnou kritiku některých verdiktů má Ústavní soud nespornou úctu nejen mezi občany, ale i mezi senátory.
Bude tedy záležet na tom, zda Václav Klaus soudce opravdu chce nalézt, či raději hodlá přesvědčovat zbytek světa o tom, že se mu děje křivda. V prvním případě by si měl vybrat někoho s nepochybným renomé, odborným i lidským.
V druhém nás bude zásobovat variacemi na předchozí kandidáty hradolezce.
