Předseda prý kandiduje proto, „aby se Evropa vrátila do české politiky“.
Pan Liška zvolil obdobnou taktiku jako Jana Bobošíková, kandiduje vždy a všude. Co se týče úspěšnosti, je na tom někdy hůř a někdy líp než věčná kandidátka, ale zelené zatím k žádnému úspěchu nedovedl.
Recyklaci kandidátů zpopularizoval v politice Jiří Paroubek, který tak řešil personální nouzi ČSSD a využíval známé či dokonce populární tváře k vylepšení volebního výsledku. Dnešní mnohoobročníci z ČSSD jsou důsledkem úspěchu téhle snahy.
To se ovšem netýká pana Lišky, který již dvakrát neúspěšně oslovil občany při sněmovních volbách. Kdyby napotřetí uspěl, asi vrátí Evropu do tuzemské politiky hlavně cestou „světlonošských“ projevů plných velkých slov, ale postrádajících jakékoli kouzlo a přitažlivost.
Pan Liška zkrátka dovede oslovit jen ty dávno přesvědčené zelenou ideologií.
No a přísloví? Kalkulace je jasná: Když je štěstí unavené, sedne i na vola.
