Je nutno předeslat, že se tahle minireformička netýká současných důchodců, podle ní by si pro výměr šli dnešní výdělečně činní zhruba od padesáti let výš. Lidí mladších čtyřiceti by se měla týkat ta příští, velká důchodová reforma. No a o lidech mezi čtyřiceti a padesáti patrně rozhodne čas, respektive odvaha a radikálnost politiků.
Ministr Drábek hodlá škrtnout část penzí té nejpočetnější skupině výdělečně činných a přidat mnohem menšímu počtu pojištěnců s příjmem nad 40 tisíc, čímž vyhoví soudcům a zmírní křivdu spáchanou na těch, kteří do systému v průběhu let vložili nejvíc.
Samozřejmě touhle úpravou neučiní z našeho penzijního systému etalon spravedlnosti, alespoň však posílí princip zásluhovosti. Nadále bude z hlediska poměru odvedl/dostane nejvýhodnější pobírat minimální mzdu. Čistě teoreticky by se tak mohli za vítěze i téhle reformičky považovat nejnižší příjmové skupiny. Mají nízký, ale lacino pořízený a garantovaný standard, a pracují-li třeba ve službách a dokážou-li si peníze vydělané bokem spořit, nemusejí prožít tak drsný propad příjmů při odchodu do penze, jako ten, kterého se zhrozili ústavní soudci.
S pravděpodobností blížící se jistotě se vyskytnou proti návrhu námitky, na druhé straně, má-li být přidáno těm výkonným, nelze než brát průměrným.
