Kdo si chce stěžovat, že by veřejné hlasování deformovalo samotné rozhodování, toho musíme oslyšet. Že by se ctihodní radní mohli stát objektem mediálního lynče, kdyby národ zvěděl, koho preferují?
Dost možná, ale proč bychom je měli šetřit, když se dosud chovali jako koňští handlíři? Radní totiž tajné hlasování zneužívají. Svému předsedovi Uhdemu lhali, když mu slibovali, že budou volit Feniče, a učinili pravý opak. K postupu pana Šimka do druhého kola volby se pak veřejně zná jen jeden z osmi, od kterých dostal hlas, sedm radních lhalo. Ať si radní volí, koho chtějí, proto jsou na svých místech, jen by se u toho měli chovat jako slušní a dospělí lidé.
Je-li cílem rady vybrat za ředitele slabého a politicky manipulovatelného kandidáta, nechť vidíme, kdo jak hlasuje, ostatně spokojení pak mohou být i „vodiči“, kteří uvidí, jak se jim jejich investované prostředky vracejí. Už výběrem finalistů rada celou proceduru znevěrohodnila, proto si ohledy nezasluhuje.
