Bývalý příslušník kriminální policie městské správy VB v Praze jej uchovával v šanonech odloženého případu a nakonec jej po roce 1988 přemístil k sobě domů, když od policie odcházel. Strohé policejní svodky obsahují hlášení ze srpna 1968. Minutu po minutě je zaznamenán průběh dramatických střetů civilního obyvatelstva se spřátelenými ozbrojenými silami.
Jen v Praze bylo v prvních dnech okupace usmrceno 25 lidí a zraněno téměř 400, na řadě dalších míst byly spáchány další rozličné zločiny. Autoři dokumentu vyhledali devět svědků těchto událostí, kteří hovoří o tom, jak občanské projevy nesouhlasu, násilí v ulicích i následná manipulace s charaktery lidí zasáhly do života země. Mezi nimi je také výpověď ruského vojáka, který řídil jeden z tanků, jež napadly Prahu.
Tragická bilance prvních dnů srpnové okupace
Vypráví, jak byli vojáci (dezorientovaní, mnozí negramotní) svými veliteli přesvědčováni, že jedou řešit nepokoje do Kazachstánu. V dokumentu hovoří i polský voják, který operoval ve východních Čechách. Fakta o zvěrstvech, která dlouho ležela ukryta na kriminální policii a později v soukromém archivu, spatří světlo světa po čtyřiceti letech: zabit jen proto, že neotevřel dveře bytu, mladá dívka zastřelená kvůli tubusu na výkresy, stovky zraněných, desítky mrtvých – to je tragická bilance prvních dnů srpnové okupace spřátelených armád.
V dokumentu jsou kromě bezprostředních výpovědí a úvah autentických účastníků uplatněny archivní filmové záběry z Prahy, Jičína, Brna a Ostravy. Atmosféru z ulic českých měst podtrhují také fotografie Jiřího Všetečky. V dokumentu je minimálně užito komentáře, naopak jeho tvůrci přepokládají, že divák si svůj názor na základě jednotlivých výpovědí, archivních ukázek i inscenovaných situací utvoří sám.
Jen v Praze bylo v prvních dnech okupace usmrceno 25 lidí a zraněno téměř 400, na řadě dalších míst byly spáchány další rozličné zločiny. Autoři dokumentu vyhledali devět svědků těchto událostí, kteří hovoří o tom, jak občanské projevy nesouhlasu, násilí v ulicích i následná manipulace s charaktery lidí zasáhly do života země. Mezi nimi je také výpověď ruského vojáka, který řídil jeden z tanků, jež napadly Prahu.
Tragická bilance prvních dnů srpnové okupace
Vypráví, jak byli vojáci (dezorientovaní, mnozí negramotní) svými veliteli přesvědčováni, že jedou řešit nepokoje do Kazachstánu. V dokumentu hovoří i polský voják, který operoval ve východních Čechách. Fakta o zvěrstvech, která dlouho ležela ukryta na kriminální policii a později v soukromém archivu, spatří světlo světa po čtyřiceti letech: zabit jen proto, že neotevřel dveře bytu, mladá dívka zastřelená kvůli tubusu na výkresy, stovky zraněných, desítky mrtvých – to je tragická bilance prvních dnů srpnové okupace spřátelených armád.
V dokumentu jsou kromě bezprostředních výpovědí a úvah autentických účastníků uplatněny archivní filmové záběry z Prahy, Jičína, Brna a Ostravy. Atmosféru z ulic českých měst podtrhují také fotografie Jiřího Všetečky. V dokumentu je minimálně užito komentáře, naopak jeho tvůrci přepokládají, že divák si svůj názor na základě jednotlivých výpovědí, archivních ukázek i inscenovaných situací utvoří sám.
