Nový občanský zákoník výrazně zlepšil postavení spotřebitelů, kteří nakupují mimo kamenný obchod. Buď se jedná o smlouvy uzavírané mimo obvyklé obchodní prostory (například na veletrhu nebo na prodejní akci), nebo o takzvané distanční smlouvy. Podle nich se nakupuje především v internetových obchodech, patří k nim ale i smlouvy sjednané prostřednictvím telefonu nebo teleshoppingu.
19. díl Kurzu právní sebeobrany: Věc je vadná, já ji reklamuji! |
Největší výhodou spotřebitele při tomto typu nakupování je možnost od smlouvy odstoupit ve lhůtě 14 dnů od převzetí věci, a to bez udání důvodu a bez hrozby jakékoli sankce. „Není ani třeba zdůvodňovat, že věc má jinou barvu, nepříjemný povrch nebo se mi nehodí do bytu,“ dodává David Elischer, expert na občanské právo z pražské právnické fakulty.
Koupi si můžete rozmyslet
Při nákupu v e-shopu si ale člověk nemůže věc prohlédnout a vyzkoušet, proto mu zákon dává čtrnáctidenní lhůtu „na rozmyšlenou“. Pokud se rozhodne, že věc nechce, může ji bez dalšího vrátit. „Podnikatel je v takovém případě povinen vrátit spotřebiteli všechny peněžní prostředky, které od něj obdržel,“ říká advokát Vojtěch Steininger. Peníze musí vrátit nejpozději do 14 dnů od odstoupení.
Obchodník musí ale uhradit nejen cenu zboží. „Za ním jdou i náklady na dodání, jež od zákazníka přijal,“ vysvětluje Elischer. „Podnikatel nese i náklady na vrácení zboží, ledaže by ještě před uzavřením smlouvy upozornil spotřebitele na to, že tyto náklady v případě odstoupení ponese on,“ doplňuje.
Obchodník vždy hradí jen náklady odpovídající nejlevnějšímu nabízenému způsobu dodání zboží. Pokud si jej necháte přivézt – nebo při vracení odešlete – kurýrem, máte nárok pouze na částku odpovídající poslání poštou.
.
