Skutečné zahájení ekonomických reforem nepředpovídají ani ekonomičtí experti oddaní Kremlu. Putin je slibuje od chvíle, kdy usedl na trůn, ale dodnes nedokázal vymanit ruskou ekonomiku z oligarchicko-byrokratického systému založeného na rabování přírodních zdrojů a vývozu nezpracovaných surovin. Ani s korupcí nedokázal zatočit, jak nesčíslněkrát sliboval. Nezatočí s ní ani po 18. březnu.
Putin označil výbuch v petrohradském supermarketu za teroristický útok |
Důvodů, proč Putin nevyhlásí žádné historicky zapamatovatelné reformy, je řada. Ten nejdůležitější? V jeho okolí není nikdo, kdo by si je přál, kdo by je podpořil a kdo by je provedl. Omezí se proto na kosmetické, mediálně řádně bombasticky prezentované změny „v mezích zákona“.
Zda se i nadále Putin spokojí s absolutně poslušným předsedou vlády, nebo – jak se šušká v kabinetních kuloárech – si k funkci prezidentské nadělí i premiérskou, není vlastně důležité. Pravděpodobně zůstane vše při starém i proto, že v případě krize je možné na hlavu premiéra svalit veškerou zodpovědnost za neúspěch. Jestli jím tak bude jako dosud Dmitrij Medveděv, nebo někdo jiný, není podstatné. V novinářských kruzích si totiž vláda už dávno vysloužila dehonestující přezdívku ACHO – administrativně-hospodářské oddělení Kremlu. Jejím hlavním úkolem je plnit rozkazy Putinova politbyra.
Tři pilíře
Podle komentátora listu Novoje vremja Jurije Saprykina se bude Putinův systém nadále opírat o tři pilíře: tajné služby a represivní aparát, vysoké státní úředníky a přátele prezidenta z nejužšího mocenského kruhu. Právě na těch podle mnohých politologů záleží, jaká bude další prezidentská šestiletka.
Liberální ekonomové předpovídají, že Putinův klan bude pokračovat v zavedené praxi: díky ovládnutí soudnictví může získávat další výnosná aktiva. I nyní probíhá řada soudních pří s podnikateli, kteří mají na výběr – buď se zříci svého byznysu, nebo jít za ostnatý drát.
V zahraniční politice se následující prezidentské období bude vyznačovat pokračující izolací, i když některé kruhy v EU a USA si naopak s Moskvou budou stále více rozumět a ta jim za to bude oplácet materiální i duchovní pomocí, již zúročí v národních volbách. K posílení ruského vlivu v zahraničí bude využita i plánovaná digitalizace státní správy. „Dnes už víme, že elektronizace neznamená jen svobodný datový svět, ale že to je další z nástrojů kontroly společnosti i instrument dezinformačních kampaní,“ tvrdí Saprykin.
Putin potěšil ruské oligarchy. Chce návrat jejich úspor, nabízí finanční ‚amnestii‘ |
Bezesporu nevysloveným zahraničně-politickým předvolebním heslem Putina je rozehnat EU a udržet Trumpa u moci v USA. Podle šéfa mezinárodní lidskoprávní organizace Agora, advokáta Pavla Čikova, Rusko nejspíš opustí Radu Evropy i Evropský soud pro lidská práva a odstoupí od některých mezinárodních smluv. Na Ukrajině se pokusí zachovat status quo.
Zatímco liberální opozice a lidskoprávní aktivisté se předhánějí v tom, kdo vykreslí pesimističtější prognózu, novináři jsou střízlivější. Podle nich se nic zásadního nezmění. Hlavní vítězství má Putin už za sebou – anexi Krymu a úspěšnou misi v Sýrii. Putin touží vejít do dějin jako vladař, který zemi rozšířil, ekonomicky posílil a vylepšil její obraz ve světě. Jenže úspěšný byl jen v prvním případě. Na další vojenské expanze nebude mít podle expertů peníze. Ekonomika sice už nevykazuje známky kolapsu, reálné platy by se podle ekonomů mohly v roce 2018 dokonce zvednout o čtyři procenta, žádný raketový start ruského hospodářství se však nečeká.
