Drahoše překvapila Zemanova ‚vánoční‘ hrozba pěstí. Babiš projev prezidenta chválí |
Současná hlava státu ve svém tradičním, více než čtvrthodiny trvajícím projevu na Štěpána mimo jiné okomentovala aktuální politické poměry, vyzdvihla ekonomickou situaci nebo zkritizovala stav vybraných tuzemských silnic.
Mnohem více však tentokrát zaujalo Zemanovo krátké, za to velmi nápadné gesto rukou. Prezident ho udělal, zatímco hovořil o možnosti vyhlášení předčasných parlamentních voleb, pokud by se vláda třikrát neúspěšně pokoušela o získání důvěry.
„Chci naprosto jasně říci, že to nikdy neudělám. Předčasné volby několik měsíců po řádných volbách by byly výsměchem občanům, kteří šli volit,“ zdůraznil Zeman, načež zatnul svou ruku v pěst a několikrát s ní „zapumpoval“ před kamerou.
  |
Okamžik vyvolal záhy debatu, zdali hrozba pěstí patří do státnického proslovu proneseném v období klidu a míru a jaký je její skutečný význam.
Zemanův vzkaz? Jsem silný, bojovný a odhodlaný
Odborníci na neverbální a mediální komunikaci se shodují, že zmiňovaná gestikulace byla určena potenciálním voličům Miloše Zemana v blížící se volbě prezidenta, jež se uskuteční druhý lednový víkend. Zeman tak podle nich chtěl dát svým příznivcům najevo, že je silný, odhodlaný, bojovný, stojí za občany a má jasný názor.
„Základní čtení pěstí je jasné. Demonstrace síly a moci - v případě tohoto typu sevření -, autorita, výhružnost, agrese, včetně třeba významu ‚ochráním vás‘,“ přibližuje Josef Valenta, dramatik a vysokoškolský pedagog se zkušenostmi s DAMU či Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Prezident je podle něj v takzvané scénické situaci, kdy něco někomu svým chováním adresuje, po celou dobu své řeči.
„Mnozí z voličů na podobné signály čekají a velmi často je i vyžadují,“ míní Roman Bradáč, expert na mediální kulturu a mimo jiné někdejší televizní ředitel či zpravodaj v USA.
Zeman podle jeho slov v minulosti těmito „zbraněmi“, které řadí do standardní výbavy populistických politiků, šetřil. „V posledních měsících ovšem dokáže mluvit, i když de facto mlčí.“
‚Sobotkův mikrofon‘ jako inspirace
Bradáč se domnívá, že „obrat“ v prezidentově užívání řeči těla nastal počátkem května, kdy Zeman na Hradě holí napomenul tehdejšího premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD), aby si nastavil mikrofon.
„Toto je podobné gesto, které může televize přenést a bude to v ní vypadat velmi efektivně,“ komentuje Denisa Hejlová, vedoucí katedry marketingové komunikace Fakulty sociálních věd na UK. Dodala, že Zeman je mediálně velmi zdatný a umí šikovně využívat jakékoliv symboliky, která dokáže zaujmout média.
„Je to součást jeho kampaně, o níž tvrdí, že ji nevede. Jde o nástroj jeho politického PR, má rád takové symboly. To je to, co ho odlišuje od ostatních politických kandidátů,“ tvrdí Hejlová.
Podle Romana Bradáče se dají podobná gesta použít rovněž jako součást procesu nastolování společenské diskuze, kterou posléze právě média zesilují. Konkrétně toto by pak mohlo být použito jako podnět pro zpochybnění standardního systému politických stran.
„Diskuze, kdy jsou klasickým způsobem fungující strany popisovány jako přežilé a mnohdy i zbytečné, je současný trend. Takže pokud budeme rozebírat hrozící gesto, můžeme činit přesně to, co chtěl hradní pán vyvolat. Ukázat voličům, že on je ten, kdo stranám nedá nic zadarmo,“ říká Bradáč.
Promyšlený tah, poselství bez šťávy
Oslovení odborníci jsou zajedno v tom, že se nejednalo o spontánní neverbální projev. Miloš Zeman měl svůj pohyb rukou dopředu promyšlený. Spatřují v něm prezidentův pověstný humor, jímž si „koření“ své proslovy. Naopak absence podobných signálů by je překvapila.
Mediální teoretik Jan Jirák ale zastává názor, že Zemanova úterní gestikulace byla nepřiměřená. Jirák míní, že zvednutá zaťatá pěst se nehodí k vánočnímu poselství ani k sestavování vlády či předčasným volbám.
Ačkoliv experti chválí Zemanovy rétorické schopnosti, Bradáč tvrdí, že letošní vánoční řeč bývalého dlouholetého předsedy sociální demokracie nebyla tak energická, jako tomu bývalo v předchozích letech. „Prezident mi přidal velmi unavený, působil méně uvolněně. Nemělo to takovou šťávu.“
