Paralelní prezidentské světy

Světy soupeřů o prezidentskou funkci jako by neměly nic společného. Proti politickému pitbulovi Miloši Zemanovi stojí decentní akademik Jiří Drahoš. Ale je to skutečně tak, že spolu nic nesdílí? Jaké měli dětství, co bylo uzlovými body jejich životů a co je na pozadí společenských změn bývalého Československa a České republiky utvářelo? Odpovědi se server Lidovky.cz pokusil najít ve srovnání osobních příběhů obou mužů.

Miloš Zeman se narodil 28. září 1944 v Kolíně.

Komunistický převrat – 25. únor 1948

V době komunistického převratu je na světě pouze jeden ze dvou současných soupeřů o Pražský hrad, prezident Miloš Zeman. V časech totalitního puče žije tříletý Zeman s matkou a babičkou v Kolíně.

V Jablunkově v dnešním Moravskoslezském kraji přišel 20. února 1949 na svět Jiří Drahoš.

Smrt Klementa Gottwalda – 14. března 1953

Osmiletý Miloš Zeman počítá už sedmý rok, kdy se s rodinou nestýká jeho otec. Zemana a jeho matku Marii opustil v roce 1946.

Čtyřletý Jiří Drahoš vyrůstá s mladším bratrem Josefem v rodině učitele Jiřího Drahoše staršího a zdravotní sestry Anny.

Stávající prezident v roce 1963 absolvoval střední ekonomickou školu v Kolíně. Původně přitom vedení ústavu hrozilo, že mu odepře možnost skládat maturitní zkoušku. Důvodem byl Zemanův referát na tehdy komunisty zakázaný titul Hovory s T. G. Masarykem od Karla Čapka. Nakonec „jen“ nedostal doporučení ke studiu na vysoké škole.

Zemanův současný vyzyvatel Jiří Drahoš v roce 1967 absolvoval Střední vzdělávací školu v rodném Jablunkově.

Miloš Zeman během Pražského jara v první půli roku 1968 vstoupil do KSČ.

Počátek sovětské okupace – 21. srpna 1968

Vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa zastihl Miloše Zemana v předposledním ročníku Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické. První dva roky studoval dálkově, potom přestoupil na prezenční studium, které završil o rok později, kdy obhájil diplomovou práci u uznávaného ekonoma a reformního komunisty Věňka Šilhána.

Start okupace zaznamenal Jiří Drahoš v prvním ročníku studia fyzikální chemie na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze.

V roce 1970 přišel třetí český prezident o stranickou průkazku KSČ, kvůli nesouhlasu se sovětskou okupací ho strana ze svých řad vypudila.

Miloš Zeman se v roce 1971 poprvé žení, za choť pojímá spolužačku ze střední školy Blanku. Z manželství téhož roku vzejde syn David. Svazek Zemanových se v roce 1978 rozpadl.

Jiří Drahoš se roku 1972 stal absolventem Vysoké školy chemicko-technologické, po uzavření studia měl před sebou rok základní vojenské služby.

Roku 1974 si Jiří Drahoš vzal vystudovanou knihovnici Evu, s níž se seznámil během vysokoškolských studií. Do manželství se narodily dvě dcery Radka (* 1979) a Lenka (* 1981).

Zveřejnění manifestu Charta 77 – 6. a 7. ledna 1977

Jeden z nejvýraznějších projevů českého disentu zaregistroval Miloš Zeman jako zaměstnanec tělovýchovného podniku Sportpropag, kde působil v oddělení komplexního modelování. V podniku pracoval od roku 1971, vydržel v něm do roku 1984.

Ve stejném roce, kdy na veřejnost pronikla Charta 77, obhájil Jiří Drahoš dizertační práci. Stal se tak kandidátem věd. Tentýž rok dostal cenu Československé akademie věd, v níž se tou dobou už čtvrtý rok zdržuje na studijním pobytu.

Nástup Miloše Jakeše jako generálního tajemníka ÚV KSČ – 17. prosince 1987

Nástup posledního mocného komunistického pohlavára do čela strany zažil Miloš Zeman jako zaměstnanec podniku Agrodat, kde pracuje od roku 1984. V podniku se věnuje tvorbě simulačních modelů zemědělských systémů. Tou dobou se navíc o Zemana zajímá Státní bezpečnost, Správa kontrarozvědky pro ochranu ekonomiky ho od 31. ledna 1984 vedla jako prověřovanou osobu.

Jiří Drahoš je už desátým rokem stálou součástí vědeckých sil Československé akademie věd, v Oddělení chemických reaktorů se věnuje modelování a řízení chemicko-inženýrských procesů. Má také za sebou roční studijní pobyt na Univerzitě v Hannoveru, kam mu v letech 1985/86 otevřelo cestu stipendium Humboldtovy nadace.

V srpnu 1989 vydal Technický magazín slavný článek Miloše Zemana s názvem Prognostika a přestavba, v němž jedna z budoucích klíčových politických figur české společnosti z vědeckých pozic kritizuje komunistický režim. Kvůli článku přišel v Agrodatu o práci.

Pád komunistického režimu – 17. listopadu 1989

Podle svých slov Zeman patřil mezi aktéry studentské demonstrace, která po tvrdém střetu s totalitní policií na Národní třídě vedla ke zhroucení komunistického režimu. Nicméně podle člena vyšetřovací komise listopadových událostí Milana Hulíka se Zeman na Národní třídě nepohyboval. Bez ohledu na to se Zeman velmi rychle zapojil do revolučního dění, novinář Svobodného slova Petr Kučera ho přivedl do centrály rodícího se Občanského fóra. Zeman pak 25. listopadu zaujal při manifestaci na Letenské pláni projevem, během nějž na smyšlených číslech dokládal neefektivnost komunistického režimu.

Počátek zlomového roku českých moderních dějin trávil Jiří Drahoš jako hostující profesor na univerzitě v brazilském Sao Paulo, kde od ledna přednášel na půlroční stáži. O krvavé srážce studentů s komunistickou bezpečností na Národní třídě se doslechl až zpětně, 17. a 18. listopadu se totiž účastnil s pěveckým sborem Canticorum iubilo Jihlavského vokálního festivalu.

V lednu 1990 zasedl Miloš Zeman v rámci kooptací do Federálního shromáždění jako poslanec za Občanské fórum, svůj mandát v červnových volbách obhájil. Od ledna 1992 byl členem klubu Sociálně demokratické orientace. Téhož roku vstoupil do ČSSD.

Vznik České republiky – 1. ledna 1993

Zánikem společného státu přišel Miloš Zeman o mandát ve Federálním shromáždění, které přestalo existovat. Profesně se živil jako pracovník Prognostického ústavu při Československé akademii věd. V roce vzniku samostatné České republiky se stal Zeman předsedou ČSSD, do jejího čela se postavil po ročním řízení strany v Praze.

Zrod České republiky přivítal Jiří Drahoš jako zástupce ředitele Ústavu teoretických základů chemické techniky, jímž se stal o rok dříve. V červenci 1993 se pracoviště přejmenovalo na Ústav chemických procesů Akademie věd ČR.

V červenci 1993 se Miloš Zeman podruhé oženil, jeho ženou se stala Ivana Bednarčíková. Páru se narodila 1. ledna 1994 dcera Kateřina.

V roce 1994 se Jiří Drahoš stal docentem na Vysoké škole chemicko-technologické, titul získal v oboru chemické inženýrství.

Pád vlády Václava Klause – 30. listopadu 1997

Prvnímu skutečnému otřesu na české politické scéně po vzniku samostatného státu přihlížel Miloš Zeman jako přímý svědek, zastával post předsedy Poslanecké sněmovny. ČSSD byla tou dobou etablovanou politickou silou, která ve volbách v roce 1996 brala překvapivé druhé místo s výrazným ziskem přes 26 procent hlasů.

Jiří Drahoš načíná třetí rok jakožto ředitel Ústavu chemických procesů Akademie věd, ve funkci vydrží až do roku 2003.

Vstup do NATO – 15. března 1999

Ačkoliv o přičlenění České republiky k obrannému paktu Severoatlantické aliance už bylo rozhodnuto, Miloš Zeman ji do NATO symbolicky jako premiér dovedl. Předsedou vládu byl od července 1998. Dveře Strakovy akademie mu otevřelo volební vítězství v předčasných volbách a především opoziční pakt s šéfem ODS Václavem Klausem o toleranci menšinového kabinetu.

V roce přidružení Česka k NATO obhájil Jiří Drahoš svůj poslední čistě vědecký titul, stal se doktorem věd. V rámci své vědecké kariéry se podepsal pod 70 článků v impaktovaných časopisech, podílel se na 10 mezinárodních a 10 československých patentech a jeho práce se dočkaly na tisícovky citací.

Václav Klaus prezidentem – 7. března 2003

Složení prezidentského slibu svým „nejlepším politickým nepřítelem“ Václavem Klausem sledoval Miloš Zeman nejspíš jen v televizi ve svém útočišti na Vysočině, ačkoliv na začátku volby se Klausovi postavil coby soupeř. Zeman nicméně pohořel hned v prvním kole, kdy skončil za Klausem i senátorkou Jaroslavou Moserovou. Při hlasování neposbíral hlasy ani všech poslanců ČSSD, s jejíž nominací do volby šel. Šlo o jeho největší politickou porážku v životě.

Současný vyzyvatel Miloše Zemana byl shodou okolností jeden z prvních, kdo z rukou čerstvého prezidenta Václava Klause převzal profesuru. Profesorského titulu se dočkal ve stejném roce, v němž Klaus na Pražský hrad usedl. Drahoš je profesorem chemického inženýrství na Vysoké škole chemicko-technologické.

Vstup ČR do Evropské unie – 1. května 2004

Zeman si tehdy užíval druhého roku svého politického důchodu na Vysočině. Obklopil se knihami, chodil na procházky do lesa a přijímal návštěvy. Jeho nejvýraznějším počinem ve vysočinském exilu bylo vydání knihy Jak jsem se mýlil v politice, která se dostala na pulty knihkupectví v roce 2005. S nákladem přes sto tisíc prodaných výtisků se stala bestsellerem.

Jiří Drahoš se pomalu loučí s Ústavem chemických procesů Akademie věd, z ředitelského postu sesedl v roce 2004 do židle náměstka. V této funkci pak setrvá do roku 2005, v němž následně vystoupal až na pozici místopředsedy Akademie věd České republiky.

Pád druhé vlády Mirka Topolánka – 24. března 2009

První vyslovení nedůvěry vládě po roce 1989 sice zastihlo Zemana stále ještě jako důchodce na Vysočině, ale v tu dobu už se vše chystalo k jeho návratu do politiky. Už v březnu 2008 založili Zemanovi blízcí v čele s jeho někdejší pravou rukou Miroslavem Šloufem spolek Přátelé Miloše Zemana, jehož cílem byl dostat někdejšího premiéra na Hrad. Na sklonku roku 2009 se spolek stal platformou pro vznik Strany práv občanů-Zemanovci, jejímž předsedou byl Zeman zvolen v březnu 2010. V červnových volbách do sněmovny získala partaj 4,33 procent hlasů.

Pouhý den po pádu Topolánkova kabinetu se Jiří Drahoš ujal funkce předsedy Akademie věd, formálně však měl jmenování od prezidenta Klause v ruce už od 12. března. Drahoš vystřídal ve funkci Václava Pačese.

Od prezidenta Václava Klause přebírá Jiří Drahoš při příležitosti oslav vzniku Československa 28. října 2012 státní vyznamenání Medaili Za zásluhy v oblasti vědy.

26. ledna 2013 se Miloš Zeman dočkal úspěšného reparátu v prezidentské volbě, do nejvyšší ústavní funkce ho vyneslo přímé hlasování. V souboji o Hrad porazil tehdejšího ministra zahraničí Karla Schwarzenberga. Do úřadu vstoupil 8. března. Zájem o prezidentskou funkci vyslovil Zeman už v únoru 2012.

Zásah ÚOOZ na úřadu vlády – 13. června 2013

Největší policejní razii namířenou proti politickému establishmentu, kterou existencí zaplatila vláda Petra Nečase, sleduje Zeman jako čerstvý prezident. 17. června přijímá demisi vlády. Následně ignoruje garanci sněmovní většiny místopředsedkyní ODS Miroslavou Němcovou, místo toho jmenuje 10. července vládu Jiřího Rusnoka. Tento krok se dodnes považuje za jedno z nejrozporuplnějších Zemanových rozhodnutí v prezidentské funkci.

V době policejní razie se Jiří Drahoš čerstvě nachází v druhém období předsedy Akademie věd, jeho druhý mandát započal v březnu. Z čela akademie odešel 24. března 2017, kdy mu uplynulo druhé funkční období.

9. března 2017 oznámil Miloš Zeman, že se podruhé pokusí získat prezidentskou funkci v přímé volbě. Novinku sdělil svým příznivcům na Pražském hradě.

Manželka prezidenta Ivana 6. listopadu 2017 oznámila, že její manžel pro nominaci nasbíral 113 038 podpisů. Ministerstvo vnitra zaregistrovalo Zemana jako kandidáta 24. listopadu.

Jiří Drahoš deklaroval svůj záměr ucházet se o Pražský hrad krátce po Miloši Zemanovi, sdělil ho 24. března 2017 příznivcům v kulturním domě v Jablunkově. Rekordní počet 142 157 podpisů pak předal 3. listopadu ministerstvu vnitra k registraci.

Autor: Jan Horák
Fotografie: archiv Jiřího Drahoše, ČTK, MAFRA
Editor: Martin Prachař
Vedoucí projektu: Tomáš Málek