Právě zdražování základních potravin a zároveň důvěra, že žijí v socialistické demokracii, vedlo zaměstnance novočerkaské lokomotivky k stávce a protestům. Režim zareagoval krutě, proti demonstrantům poslal tanky a vojáky s ostrou municí. Výsledkem byly desítky mrtvých a zraněných, následovaly pak ještě popravy.
  |
K tragickým událostem se teď vrací režisér Andrej Končalovskij (jenž v inkriminovaném roce 1962 stál na začátku kariéry a pracoval s Andrejem Tarkovským na Ivanovu dětství). Ve filmu Drazí soudruzi! přesvědčivě oživuje každodennost oné doby. Hrdinkou snímku je přesvědčená stalinistka Ljudmila, již formovala účast ve Velké vlastenecké válce, z fronty si přivezla i dceru Světku. Ta je teď už dospělá, pracuje v tovární laboratoři a účastní se protestů. Matka naproti tomu „chuligány“, kteří demonstrují mj. s cedulí „Chruščov do salámu“, ostře odsuzuje a z pozice členky městského výboru strany žádá jejich potrestání.
Až když dojde k masakru (ve filmu sugestivně sledovanému z prostor kadeřnické oficíny, kde z rádia vyhrává veselá hudba) a dcera je nezvěstná, převládne v Ljudmile lidskost nad stranickou disciplínou. Výkon Julie Vysocké dodává Ljudmile věrohodnost, která naopak trochu chybí „lidskému“ příslušníkovi KGB, jenž Ljudmile pomáhá po dceři pátrat.
Síla filmu spočívá především v důkladném vylíčení celého děsivého soukolí zpupnosti, brutality a alibismu, které v Novočerkasku ničilo lidské životy. Někomu přitom možná umožnilo procitnout z ideologické zaslepenosti.
DRAZÍ SOUDRUZI!Režie: Andrej Končalovskij Premiéra 17. 11. |
