Judith

Svobodu už máte, mužové. A teď ještě ty kvóty.

Ai vy jste problém nepochopil.

Vaše averze vůči rovným právům žen je z vašeho textu zřetelná. A právě kvůli nafouklým egům mužů jako jste vy jsou kvóty žádoucí. Kdybyste, pánové, byli dostatečně moudří, žádné kvóty bychom nepotřebovali. To, že se o tom vůbec musí mluvit, je vaše hanba.

Papír na vzdělání není totéž, co schopnosti a dovednosti. :-)

To, že "vzdělání" má větší procento žen než mužů (pokud je to pravda, což jsem neověřoval) ještě neznamená, že v praxi jsou ženy lepší než muži. Naopak mé vlastní zkušenosti napovídají, že holkám "to dají" u zkoušky snáze, než klukům, u nichž se očekává, že se vystudovaným oborem budou skutečně živit. Takže nerovnost (upřednostňování žen) vládne už při samotném studiu. Praxe teprve ukáže, kdo má diplom zaslouženě a kdo má jen papír na vzdělání v ruce... ;-)

obávám se, že to autor nepochopí

je to stejné jako v politice, navenek se zřízení v ČR nazývá demokracie, skutečností však je, že se tu karty rozdávají "trochu jinak" ;-(

Velmi by mě zajímalo, zda pan

Velmi by mě zajímalo, zda pan Joch bude hájit se stejnou horlivostí i svobodu v případě právoplatně zvolených krajských zastupitelů z řad KSČM. Podle jeho vyjádření, parafrázuji - li to trochu, svoboda předsudků nezná: člověka bychom měli posuzovat podle jeho schopností a dovedností....

Soudě podle posledního odstavce článku, milý autore,

posuzování podle dovedností a schopnosti v praxi nefunguje. Protože - přestože je více vzdělaných žen nežli mužů, nikde to co do obsazení pozic není vidět. A právě proto, že to nefunguje a že muži vždycky ženy odstrčí anebo svým chováním znechutí, je tu úvaha o kvótách. Chápete?

Zapomínáte

Všedchcny ty firmy potvrzovaly, že bez tak výtečné erkonomky se neobejdou.Zajímavé bylo, že když VK demitoval z funkce premiéra, všechny firmy najednou  už tuto brilantní ekonomku nepotřebovaly. JoJo

Kdyžm už jste to načal z tohoto soudku

Ještě zkuste odpovědět, kdo uvařil obědy a večeře, které ti Vaši tvůrci hodnot při a po tvorbě hodnot jedli. Kdo pral (případně i ušil) prádlo, které při tom měli na sobě. Kdo se zatím staral o jejich děti (a nesl za ně jejich opovědnost) ......... 

Davide, kazíte jim debatu

Diskutující si sem přišli zanadávat na zhůvěřilé euroúředníky, na tyto bruselské šejtany. A Vy jim tady vysvětlujete, že je všechno jinak, než je jejich základní předpoklad.Takové kazisvěty tady nechtějí. Kdo seje vítr...... 

Rozdíly a monokultura

Rozdíl mezi nařízením a směrnicí v našem případě je ten, že nařízení je závazné a okamžitě účinné, směrnice je závazná jen s ohledem na výsledek, o formě, prostředcích a době účinnosti rozhodují členské státy. Je také rozdíl mezi návrhem a konečnou formou směrnice, návrh je logicky nadstřelený, jde dále než je potřeba, aby se z něho v rámci schvalování a "připomínkového řízení" dalo slevit - žádný návrh směrnice neprojde bez souhlasu kvalifikované většiny zástupců vlád členských států a volených poslanců v parlamentu. Rozdíl mezi kvótou a cílem, který nemusí být dosažen ("objective"), osobně vidím v tom, že kvóty jsou rigidní a nedávají firmám možnost dobrovolně prověřit a zajistit průchodnost svých struktur do nejvyšších pater (a pak kýženého procenta dosáhnout nemusí). Je tedy velmi pravděpodobné, že jestli ze schvalovacího procesu vůbec něco vyjde, bude to podobné řešení, jaké dnes razí britská vláda na základě Lord Davies Report: http://www.telegraph.co.uk/finance/jobs/9090327/Lord-Davies-shakes-up-Britains-boardrooms.html V Británii se doporučení vlády opíra mimo jiné o studie jakou je ta z Cranfield School of Management a Harvardu, jež prokazuje příčinnou souvislost mezi diverzitou v manažerských pozicích a zvýšenou výkonností podniku. Nejde tedy o lásku k lidstvu, ale v prvé řadě o zvýšení efektivity. Pokud budeme argumentovat v rovině osobních zkušeností, myslím, že snad každý, kdo někdy o čemkoli diskutoval ve smíšeném týmu, potvrdí, že jsou ženy víc nakloněny tomu se nějak dohodnout, jsou konstruktivní a pracuje se s nimi díky tomu líp, protože jejich chování a činy spíše nejsou determinovány egem a délkou penisu. Mužská "monokultura" v manažerských pozicích je ale považována za takovou samozřejmost, že není pro ženu vůbec snadné se do ní dostat, i když na to má předpoklady. Každá monokultura degeneruje, s přibývajícím časem se rychleji vyčerpává. To neplatí jen na poli, ale také v byznysu nebo politice. Mrzuté je, že si pan Joch nedal tu práci hlouběji do problematiky nahlédnout, definovat a analyzovat příčiny, jak se na politického analytika sluší.

Jenoduše řečeno, celý návrh je jeden velký nesmysl!

Nechápu, co má nějaká potrhlá aktivistka v EU co "nařizovat" nebo stanovovat kvóty na zastoupení žen ve vrcholovém managementu. To je přece věcí vlastníka firmy, co považuje za nejlepší volbu. Nějaké direktivy EU jsou úplně mimo zdravý selský rozum i mimo chápání standardu rodiny, kde je matka odedávna hlavní oporou rodiny při výchově dětí a péčí o ně. A když si to manželé v moderním světě domluví jinak, je to jen jejich soukromá věc. Co se má do toho plést stát nebo zbyrokratizovaná EU? Mimochodem, jednu takovou "ředitelku" znám. "Podědila" ředitelskou funkci po otci a to, co předvádí, je naprosto neuvěřitelné... Zaměstnanci se chytají za hlavu a nechápou, co se děje. Firmě a jejím výsledkům to samozřejmě nic dobrého nepřináší a konkurence se raduje, že klienti přecházejí k nim.Kdyby se věnovala svým malým dětem, asi by to bylo užitečnější. Pro firmu i pro rodinu. :-)

a co kvoty na politiky a jejich příbuzné v dozorčích radách?

při čtení jsem si vzpomněl na jeden příklad z nedávné minulosti, nemusíme jít až do 30tých let minulého století (viz italský fašismus), stačí si osvěžit paměť, kdy za premiérování Klause, se čistě náhodou a svou zásluhou Lívie Klausová dostala do dozorčích rad několika firem, např. Česká spořitelna, ČEZ (náhodou firmy ve vlastnictví a pod kontrolou státu), ty střídala jak ponožky, asi jak se o ní státní podniky přetahovaly.v životopisu výše zmíněné paní je údaj, že 25 let pracovala v ekonomickém ústavu ČSAV, nemůžu najít jedinou její odbornou práci, docela by mě zajímalo, co vybádala, že jí to klasifikovalo do takových pozic. kdo má nějaké info, byl bych vděčen.oba Klausovo synové jsou existenčně napojeni na příjmy z ČEZu, to bude asi taky jen náhoda, nic jiného bych v tom nehledal. to je svoboda v podání české "pravice", aneb proč si nerýpnout do EU a přitom nám tady kvete protekcionismus a nepotismus jak za hlubokého totáče. sice se brodíme po pás v hnoji, ale důležité je zkritizovat souseda, že má nakřivo kravatu...

Nedává to smysl

To, co píšete, nedává žádný smysl, tučným písmem a vykřičníky tomu na výpovědní hodnotě nepřidáte. Co kdo vybudoval, nevypovídá nic o faktickém znevýhodnění na pracovním trhu a o tom, že rodičovská péče je úkolem dvou lidí a oba ji můžou sdíleně vykonávat, stejně to nevypovídá nic o firemní kultuře u nás.Že z nedostatku argumentů přecházíte k osobním urážkám, je váš problém, tak si ho nechte pro sebe. Nedělá to z vás nemuže (to slovo v češtině neexistuje, kurvíte češtinu), jen to o vás leccos vypovídá.

Kecy kecy kecy

Veškeré bohatství, které Vás obklopuje, bylo vybudováno muži.Rozhlédněte se - dům, v němž sedíte, silnice a železnice, po nichž jezdíte, radiátory, kterými topíte i energie do nich proudící, auto a benzín do něho - to vše vyrobili, často ve velmi nebezpečných podmínkách, muži. O elektřtině do Vašeho počítače nemluvě - kdo nakopal to uhlí, pálí ho v neutěšené tepelné elektrárně a dopravuje ho vlastnoručně postaveným vedením vysokého napětí - zase ti zlořečení muži.Divím se, že to ženy a nemuži Vašeho typu snášejí - ukažte mužům, že na nich nejste závislí! Spouštějte se do dolů a těžte suroviny! Postavte si traktory a orejte s nimi pole! Stavějte silnice, chodníky, železnice, domy, teplárny, elektrárny! Ale to Vy ne, že? Vy tomu chcete jenom šéfovat. Fuj!!! 

Pokud bychom dovedli vaši

Pokud bychom dovedli vaši logiku do důsledku, pak 97 % mužů, co si nebere rodičovskou, tím tvrdí, že kariéra je pro ně důlěžitější než výchova vlastního dítěte, které si pořídili. Doufám, že uznáte, že to je blbost. Muži si rodičovskou dovolenou neberou z mnoha důvodů, o nichž se můžeme jen dohadovat, podle průzkumů ale spousta o této možnosti ani neví nebo ani neuvažuje, případně má zkušenost s tím, jak zaměstnavatelé u nás zacházejí s pracujícími matkami nebo manželku prostě elegantním způsobem v práci "odstavili", čili manželka není v důsledku dostatečně finančně zajištěná a otec nemá na výběr, než jít pracovat. Stát nenabízí dostatek jeslí, firmy neznají praktiky firemních jeslí. Takže na vině je osvěta a manýry v soukromém sektoru, oboje způsobené absencí jakékoliv rozumné rodinné politiky státu.K vašemu ujištění - to je jen váš dojem, nemá to žádnou výpovědní hodnotu. Pravděpodobnější je, že ženy si - stejně jako muži - považují možnosti využít svůj potenciál (svojí SVOBODU), která jim ale společností není dána ve stejné míře, jako mužům. Společnost je nastavená tak, že firmy u nás běžně propagují své produkty (ne kondomy, ne sexuální pomůcky, ale stavebniny, technologie, půjčky, vysoké školy apod.) s fotkami nahých nebo polonahých žen, to není fakticky rovné prostředí pro muže a ženy.

...znevýhodněná výchovou dětí má být žena...

To, že je výchova dětí něco znevýhodňujícího tvrdí jen 3 % žen - ty, co jdou raději dělat kariéru, než by se věnovaly svým vlastním dětem.Ujišťuji Vás, že drtivá většina žen si možnosti zůstat s batolaty doma - a nechat se při tom podporovat manželem - považuje. 

Nejde o rovnoprávnost

Zvláštní, právě jsem se snažil osvětlit, že ten návrh směrnice nic "povinného" nestanovuje, že se vztahuje na obě pohlaví a že kvóty nic nevyřeší. Vše jsem v příspěvku napsal, četl jste ho? Rovnoprávnost - tedy rovná práva - ženy samozřejmě mají, o tom se nikdo nepře. Píšu o faktickém znevýhodnění v praxi, realitě, ne na papíře, to samé se dost neobratně snaží řešit ten návrh směrnice, který stejně neprojde - EU má zajištěné páky na Komisi díky Radě EU a parlamentu. Nevím, jak jste k závěru v té poslední větě došel, nedává to smysl a čiší z toho mizogynství ("ženy si s potěšením vynutí násilím"). Ano, 3 % mužů si bere u nás rodičovskou, protože ve společnosti a firmách panuje u nás shoda, že fakticky znevýhodněná výchovou dětí má být žena. Novopečená matka pracovat nemá, má se starat o děti, prát ponožky apod., otec jí ve fázi mateřské pomocí otcovské dovolené nesmí. Pokud to žena chce jinak, nemá si pořizovat děti. To je ten náš svobodný píseček, který pak plodí firemní kulturu takových prasáren, jako jsou reklamy na stavební firmy, banky či technologie s fotkami nahých žen s citáty "bez nás nepostavíte", "chcete píchnout" nebo "chcete zasunout", doporučuji :  http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/grafika/2012/10/03/sexisticke-prasatecko-2012-kategorie-zeny-pouze-ja/

...rodičovskou dovolenou si berou jen 3 % mužů...

Výborně!Takže teď byste mohl nařídit povinnou 40 % rodičovskou dovolenou i u mužů!Ženy v Česku jsou již dávno rovnoprávné. Každá z nich může kdykoliv zajít na Živnostenský úřad a založit obchodní společnost - za stejných podmínek, jako kterýkoliv muž. Pokud tak ženy nečiní, je to jen důsledek jejich osobní volby - a možná také schopností.Právo dřepět ve správních radách si však ženy s potěšením vynutí násilím. Ženy v Česku jsou již dávno rovnoprávné. Teď jde jen o to, jsou-li také podnikatelsky rovnocenné.  

Částečný souhlas

Vlastně s vámi ve vašich premisách souhlasím, podnikatel jako podnikatel, pohlaví naše schopnosti a dovednosti nijak nepředurčuje. Důvodem soutěží "podnikatelka roku" je ale podle mě očividně upozornit na pozitivní příklady něčeho, co U NÁS není samozřejmostí, protože společnost se ženám staví do cesty daleko více, než mužům v cestě k tomu uplatnit svůj potenciál, viz. má reakce na článek Jocha výše.

Mylné premisy

Podle pana Jocha návrh směrnice EK stanovuje "povinné" zastoupení "ve vedení" firem. Toto tvrzení je mylné, z návrhu povinnost nevyplývá, stanovuje pouze kýžené procento pro rok 2020, které firmy nemusí dosáhnout, pokud si interně prověří a zajistí "průchodnost" firemních struktur ("set themselves self-regulatory targets"). Vyplývá to z textu návrhu, hlavně ale důvodového dopisu Reddingové zaslaným zástupcům členských států (zdroj BBC). Směrnice tento "cíl" (anglicky "objective", nikoli "quota") nestanovila pro "ženy", ale pro "znevýhodněné pohlaví". Netýká se "vedení" (ve smyslu "představenstva", rozhodovácích pozic), ale POUZE dozorčích rad a výborů (anglicky "non-executive board"), tedy těch orgánů, které se sejdou párkrát do roka. Pan Joch kritizuje ideologické řešení z ideologických pozic, například sám pokládá hypotetickou otázku o kvótách v politice, aby ji poté zkritizoval, ačkoli se tohoto tématu směrnice vůbec netýká. Jak ale skutečně vysvětlit očividný nepoměr (tedy příčiny) i v tak vyspělé zemi, jakou je Německo, podíváme-li se na počet studentů na VŠ (více žen než mužů), ekonomickou aktivitu žen (srovnatelná s muži) a procentuální zastoupení ve "vedení", tedy představenstvech 200 největších německých firem - 3 % žen a 97 % mužů (viz http://www.diw.de/sixcms/detail.php?id=diw_01.c.407620.de). Jak píše pan Joch, otázkou postavení žen ve společnosti by se podle principu subsidiarity měly zabývát státy, tedy nižší rozhodovací úroveň. Směrnice pro státy, které se nepoměrem ve své legislativě zabývaly, neplatí. V podobě, jakou má návrh, stejně přes odpor členských států neprojde - návrh je formulován tak, aby se z něj dalo slevit ke kompromisu, jako je obvyklé v politice. Ad zvýšení produktivity a konkurenceschopnosti, podívejte se do Británie, čím se tahle po krk zadlužená země s konzervativní vládou zabývá. Už rok aplikuje doporučení Sněmovny lordů (Lord Davies Report), týkající se, světe div se, právě zastoupení žen ve vedení největších britských firem. Britský ministr obchodu Cable mluví o win-win situaci pro business: http://news.bis.gov.uk/content/Detail.aspx?ReleaseID=423690&NewsAreaID=2 Pan Joch ukončuje svůj text nekonkrétní výzvou "ke svobodě" a frázemi o "každém občanu". Pominu, že to zní podobně, jako ideologická zvolání komunistů a jiných dogmatických proudů, v lepším případě srovnatelné s "veselme se!". Především to ale není jádro problému - žena se samozřejmě může sdružovat, kde chce, a teoreticky pracovat v nejvyšších pozicích, problémem ale je, že zdaleka nejen naše společnost ženám často dává na výběr mezi A) rodinou, B) kariérou, což neplatí pro muže. Například u nás neexistuje možnost otcovské dovolené, rodičovskou dovolenou si berou jen 3 % mužů, domácností s jedním výdělečně činným partnerem (samozřejmě v drtivé většině mužem) je kolem 80 %. Firemní SVOBODNÁ praxe je často taková, že pokud chce novopečená matka dále pracovat, je jí nabídnuta práce podřadná té předchozí, kterou odmítne, čímž se připraví o nárok na odstupné. Firmy nenabízejí dětské koutky, stát nenabízí dostatek jestlí, otcové - narozdíl od vyspělejších států - nepovažují rodičovskou péči o dítě za sdílenou povinnost. To žádné kvóty nezmění, pan Joch se ale ve svém zvolání těmito příčinami vůbec nezabývá. 

Myslím, že za chvíli na

Myslím, že za chvíli na neoficiální vlajce EU vyměníme žluté hvězdičky za  svastiku slunce....

Kam až to bude muset zajít

Při těchto všech absurditách - žárovky, "biopaliva", výrobní kvóty atd. atd. při tomto všem mne zaráží, že se stále najde dost šílenců, co by za uhniji i dýchali. Proč si už občané zemí EU neuvědomí, že bruselská banda úředníků a komisařů je koulí u nohy, která všechny stahuje do pekel nesvobody a úpadku. Proč už svoje vlády ve volbách dávno nevytrestali za podlézavou politiku vůči Bruselu...

Naprostý souhlas

Kde je svoboda vlastníka obchodní společnosti zaměstnat v ní toho, kdo se mu líbí?Už tomu předcházelo například vyhlašování ceny "Podnikatelka roku" a jiné podobné trapnosti, které musejí urážet všechny kvalitní, odborně a manažersky zdatné ženy.Asi není rozumné, aby ženy soutěžily s muži ve vrhu koulí - proto pro ně byly založeny "jen jejich" secondhandové soutěže ve sportu - ale oddělování žen v soutěži pracovních kvalit?Jsou také soutěže "klavíristka roku", houslistka roku" - nebo nás jejich vznik teprve čeká?