Politici v Aténách nezachraňují jen euro a budoucnost Evropské unie, ale hlavně vlastní bankéře a investory.
Ti se s řeckými a portugalskými dluhopisy pustili do podobně riskantních her, jako americké banky s hypotečními deriváty. Přesně to vystihl komentář Financial Times Deutschland. „Německá pomoc Řecku je ve skutečnosti pomoc Německu a dalším zemím eurozóny. S balíkem pomáháme jen sami sobě - zachraňuje své vlastní banky a investory.“
Řekové celkově dluží investorům 360 miliard eur. Podle střízlivých odhadů drží kolem 80 miliard západoevropské banky, hlavně německé a francouzské. V příštích měsících se bude rozhodovat, kolik ze svých investic budou muset odepsat. Rozšíření krize do Španělska a Portugalska se všichni tolik nebojí kvůli stabilitě eura. Oslabení společné měny by teď po recesi většině zemí pomohlo, protože by se jim lépe vyváželo. Hlavně Němci a Francouzi jako největší exportéři by si jistě nestěžovali.
Němci sobě Bojí se hlavně obrovských ztrát svých bank. „Jen německé banky nakoupily dluhopisy ohrožených zemí PIIGS (Portugalsko, Irsko, Itálie, Řecko, Španělsko) za 500 miliard eur,“ upozorňuje investiční bankéř David Marsh.
Jižní dluhová krize se tak může velmi snadno rozšířit do bankovní krize v Německu, Francii nebo Španělsku. A vlády by stejně musely své banky z peněz daňových poplatníků zachraňovat, jak už to musely udělat při jejich divokých investicích do amerických hypoték.
Kancléřka Angela Merkelová proto v úterním emotivním projevu ve Spolkovém sněmu Němcům zdůraznila, že při půjče Řekům rozhodují i o vzestupu německé ekonomiky a nezaměstnanosti v příštích letech.
Už teď se očekává, že při nejlepším představitelném scénáři ozdravení Řecka budou muset bankéři část svých investic odepsat. Státní dluhy se totiž prohloubí až na 150 procent HDP. Na splátky dluhů půjde 5 až 7 procent HDP. Jinak řečeno: i kdyby řecká ekonomika začala růst o dvě procenta, jak odhadují vůbec nejoptimističtější scénáře, bude se reálně o pět procent propadat, protože ty peníze půjdou na splátky dluhů. S takovou zátěží by se těžko rozjížděla i výrazně silnější ekonomika.
Když vás drží vlastní bankéři Japonsko tíží ještě vyšší státní dluhy, přes 180 procent HDP. Jenže věřiteli politiků v Tokiu jsou většinou domácí banky, se kterými mají často velmi úzké vztahy. Takže si půjčují za nízké úroky a nedostali se do řecké spirály s úroky kolem osmi procent.
Obrovské dluhy mají s 115 procenty HDP i Italové. I oni ale mají napůjčováno u domácích bankéřů. Proto teď nejsou pod takovým tlakem investorů a ratingových agentur jako Španělsko nebo Portugalsko s podstatně nižšími dluhy. Investoři nejsou z Italů tak nervózní, protože vědí, že ti už přinejmenším pár desetiletí umí s tak vysokými dluhy žít a splácet je.
Druhá záchrana za dva roky I my vděčíme za relativně nízké úroky ze státních dluhů právě tomu, že si vláda půjčuje od domácích bank. Levné vládní peníze mají ale velmi nepříjemné vedlejší účinky. O co víc půjčí bankéři politikům, o to méně zůstane na úvěry pro firmy. Vláda je většinou považována za lepšího klienta.
Právě desítky miliard eur investované do Řecka vysvětlují, proč ve Francii prošla pomoc vládou i parlamentem v takové tichosti. Prezident Nicolas Sarkozy nechce vést veřejnou debatu, že už se zase z peněz daňových poplatníků vlastně zachraňují riskantní investice francouzských bankéřů.
Například Crédit Agricole vlastní řeckou banku Emporiki s bilanční sumou přes 28 miliard eur. BNP Paribas i Société Générale můžou mít podle odhadů řecké dluhopisy přesahující 10 miliard eur. Německá banka Hypo Real Estate, kterou musela loni německá vláda znárodnit kvůli ztrátám z obchodů s finančními deriváty, má v Řecku přes osm miliard eur. Peníze v Řecku mají regionální banky vlastněné spolkovými zeměmi. Takže bankrot by byl velkým zásahem do místních rozpočtů.
O řecké dluhopisy byl skoro do poslední chvíle velký zájem. Byly považované za výbornou investici. Nikdo si ještě před pár týdny vážně nepřipouštěl možnost státního bankrotu v eurozóně a zároveň se z nich platily čím dál vyšší úroky.
Až do poloviny dubna je ratingové agentury považovaly za investici, nikoliv spekulaci. Státní bankrot je ale dnes jednou z velmi pravděpodobných možností, a podle toho se hodnotí i portugalské a španělské dluhy, přestože obě země mají podstatně lepší ratingy, než mělo před pár měsíci Řecko.
Osoby a obsazení ... ve zbytku světa
Angela Merkelová, německá kancléřka Neústupná politička de facto donutila Řeky k těm nejdrastičtějším možným škrtům. Je si vědoma, že bez účasti Německa se pomoc Řecku nekoná. Byla to ona, kdo do celé věci angažoval MMF. Doma to nemá lehké. Většina německých voličů pomoc Řekům odmítá.
Poul Thomsen, šéf mise MMF v Řecku Velmi důležitá persona. Úředník, který teď chodí po aténských ministerstvech a dává pozor na své řecké kolegy, aby zase nekouzlili s účetnictvím. „Řecká vláda bude muset svou politiku upravovat neustále,“ dal najevo, že bude ostře hlídat rozpočty.
Jean Claude Trichet, guvernér ECB Momentálně velí měně, která ztrácí na síle. Trh zatím marně čeká, že jeho úřad přijme opatření proti tomu, aby se řecká bankrotová „nákaza“ nepřehoupla do jiných zemí eurozóny. Alespoň dal najevo, že ECB bude přijímat řecké dluhopisy bez ohledu na zničující rating.
Graf
Rozpočtový deficit Řecka (v procentech HDP) 4,2
Kolik letos půjčí země eurozóny Řecku (v miliardách eur)
Francie 6,3
Německo 8,4
Belgie 1,1
Nizozemsko 1,8
Itálie 5,5
Španělsko 3,7
*Ostatní 3,3
zdroj: Reuters
Kolik peněz mají banky eurozóny (+ USA) v řeckých dluhopisech
(podle zemí, v miliardách dolarů)
Francie 75,2 Německo 45,0 USA 16,6 Velká Británie 15,1 Nizozemsko 11,9 Portugalsko 9,7 Belgie 3,6 Španělsko 1,3
země mimo eurozónu 57,7
zdroj: Reuters
