5. listopadu 2017 12:00 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Absurdní realitu jsem převedl do hudby, říká kontrabasista a skladatel Niggenkemper

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
Světoběžník. Kontrabasista žije v Evropě a v New Yorku. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Světoběžník. Kontrabasista žije v Evropě a v New Yorku. | foto: Russ Heller

Kontrabasista a skladatel Pascal Niggenkemper bude na zahájení jubilejního, 25 .ročníku festivalu Alternativa vyprávět příběh plastu putujícího oceánem. Zahraje 7. listopadu v Malostranské besedě v Praze.

Lídr souboru Le 7 eme continent je francouzsko-německého původu. V současnosti žije částečně v Evropě a částečně v New Yorku. Premiéra jeho aktuálního projektu se odehrála v roce 2014 na festivalu Vive le Jazz v německém Kolíně a o dva roky později vyšlo se stejným programem CD Talking Trash na portugalské značce Clean Feed. Mezinárodní seskupení funguje ve formě dvojitého tria či trojitého dua – podle potřeb či úhlu pohledu. Basovou linku tu tvrdí vedle protagonisty španělský (ale nyní v Londýně usazený) hráč na speciální basovou flétnu vlastní výroby Julián Elvira, klávesové nástroje obsluhují v Německu žijící Rakušan Philip Zoubek a po celém světě působící Američanka Liz Kosacková. Klarinetovou sekci tvoří Belgičan Joachim Badenhorst a Francouz Joris Rühl.

Tahle sestava se představila s novou vizí daného tématu po Kodani, Paříži a Berlíně letos na jaře. Pražské vystoupení ovšem lze podle Pascala Niggenkempera považovat za novou premiéru.

LN: Pracujete s koncepty na určité téma, nebo je projekt Le 7`eme continent spíš výjimkou?

Líbí se mi myšlenka mít album, které vypráví příběh od začátku do konce. Některá moje díla jsou založena na daném tématu inspirovaném stavem společnosti nebo životním prostředím. To je třeba CD Upcoming Hurricane, které jsem natočil s pianistou Simonem Nabatovem a bubeníkem Geraldem Cleaverem. A moje další připravované sólové album má jako téma automatizaci. Některé moje projekty ale pouze vyjadřují moje současné hudební rozpoložení.

LN: Jak jste přišel na myšlenku Sedmého kontinentu? Proč vás začalo zajímat ekologické téma?

Zaujaly mě reportáže a fotografie plovoucího odpadu v oceánu. Přimělo mě to k přemýšlení a zároveň mě to povzbudilo převést tuto absurdní realitu do hudby. Chtěl jsem poukázat na hrozivou devastaci, kterou tolerujeme kvůli rozpínajícímu se kapitalismu. Bylo pro mne důležité sdílet tenhle příběh jako muzikant.

LN: Ekologie vás zajímala i dříve?

Mám pocit, že už od útlého věku jsem měl tohle povědomí díky svému sociálnímu zázemí, škole nebo čistě díky četbě. Ekologie pro mne znamená uvědomování si prostředí a náš vztah, propojení a vzájemné působení s přírodou, zvířaty, kosmem…

LN: Jak jste si pro tento projekt vybíral spolupracovníky?

Jsou to buď muzikanti, s nimiž jsem pracoval v jiných konstelacích, nebo hudebníci, s kterými jsem si vždycky přál pracovat. S Philipem Zoubkem jsme společně studovali v Kolíně nad Rýnem. Teď máme i společné trio s klávesistkou Liz Kosackovou, která v 7eme continent nahradila Eve Risserovou. S Liz jsem začal hrát v triu s tubistou Davem Peckem v roce 2012. S klarinetistou Joachimem Badenhorstem spolu hrajeme v kapelách Baloni, Clarino, Watussi a dalších. S Juliánem Elvirou hrajeme od roku 2014 v duu as Jorisem Rühlem jsme se potkali až v tomto projektu. Jsou to hudebníci s osobním vyjádřením, kteří jsou schopni se pohybovat v různých terénech a smazávat hranice mezi improvizací, čistým zvukem a experimentální hudbou.

LN: Na albu jsou dvě preparovaná piana, ale na koncertech to budou místo nich nově klavichordy. Proč?

Nechci se opakovat a nastal čas na změnu. Také k tomu přispěl fakt, že do nové sestavy nastoupila Liz, která je fantastickou všestrannou klávesistkou, a Philip předvádí strašně zajímavé věci na moog. To mě přivedlo k tomuto kroku. Takže nově to budou klavichordy a syntezátory. Zajímá mě spojit zvukový vesmír klavichordu, tedy nástroje z úplně jiné doby s odlišným konceptem prostoru a času, se současnými zvuky, amplifikacemi, rozšířenými technikami apod.

LN: Budete tedy hrát skladby, které jsou na albu Talking Trash?

Bude to mít stejný námět, prostě Sedmý kontinent, ale budou to nové kompozice, myšlenky a zvukové světy. Tohle téma má spoustu aspektů a zápletek, které chci vyjádřit. Také jsme se já i moji kolegové od dob nahrávky vyvinuli. Proto chci použít nové techniky včetně motorů na kontrabasu.

LN: Jak velkou roli pro vás hraje improvizace? A označil byste svoji hudbu jako jazz, nebo spíš soudobou vážnou hudbu?

Improvizace je jádro mého hudebního vyjadřování a umožňuje mi cítit se naživu a v souladu sama se sebou. Co se týče tohoto projektu, je to juxtapozice hudebních myšlenek a zvuků, zahrnující jak improvizaci, tak části zapsané v notách. Takže pro mne je to obojí.

LN: Vidíte v dané tematice nějakou naději, nebo vám jde spíš o varování?

Je to volání k probuzení. Uvědomění si této reality je první krok.

LN: Jak důležité je pro vás prostředí, v kterém hrajete?

Vždycky je pro mne velice důležitá momentální interakce s publikem. Jenom společně dokážeme vytvořit hudební význam a jsme schopni putovat v souladu ve stejném vesmíru.

Petr Slabý, publicista a režisér