Hranaté a barevné pilulky považuje většina lidí za účinnější než bílé a oválné. A průzračná vodička zabírá podle pacientů méně než zabarvená a mírně páchnoucí. „Tyto pocity patrně vyvolává představa, že co se polyká obtížněji, to léčí lépe. Stejně jako dojem, že terapie zdarma nemůže být tak dobrá jako placená,“ říká Šimon Vaculín, fyziolog z 3. lékařské fakulty UK.
Ve skutečnosti je tenhle posun ve vnímání léků způsoben tzv. placebo efektem. Pokusy dokázaly, že má dost podstatný vliv například na vnímání bolesti.
Snášeli bolest vyvolanou gumovou manžetou Skupina dobrovolníků vložila při experimentu ruku do gumové manžety, jakou se měří krevní tlak. Když se jejím nafukováním omezilo zásobování krví, pocítili lidé v paži tzv. ischemickou bolest.
Pokud účastník pokusu nedostal žádnou látku tlumící bolest, vydržel maximálně 13 minut. Když mu vpíchli neškodný fyziologický roztok, snášel tlak manžety o čtyři minuty déle.
Ale placebo efekt lze vyvolat rovněž podmiňováním. Podobně jako když ruský fyziolog Pavlov zazvonil psům dříve, než jim dal žrádlo, a pak pozoroval, jak se jim tvoří sliny. Později chlupáčům už jen cinkal na zvonek a miska zůstávala prázdná, ale sliny se v tlamě hromadily stejně.
Dobrovolníci s manžetou dostávali malou dávku morfia a zároveň vysvětlení, že jim aplikovali analgetikum. Vydrželi snášet bolest celých 26 minut, tedy dvakrát déle než v prvním případě. Pokus s morfiem se opakoval dvakrát a potom dostali jen neúčinný fyziologický roztok, aniž věděli, že nejde o morfium. Placebo efekt vyvolaný podmiňováním zabral - v gumové manžetě vydrželi téměř 20 minut.
„Placebo efekt lze podle posledních výzkumů vyvolat i pouhým pozorováním druhého člověka, u kterého se tlumí bolest pomocí elektrod,“ říká Šimon Vaculín. Jejich zapnutí je signalizováno rozsvícením zeleného světla, které vidí také pokusná osoba. Když pak experimentátoři působili dobrovolníkovi bolest a zároveň zapnuli světlo, nastal útlum bolestivého podnětu. Podobně jako kdyby měl do těla zapojené elektrody.
Podobné pokusy možná připomínají nezávaznou hru, ale poznatky z těchto experimentů mají pro léčebné postupy značný význam.
Pokud lékař pacientovi nic neřekne a jenom mu píchne injekci, dostaví se účinek medikamentu později, než když nemocnému člověku vysvětlí, co mu právě aplikuje a jaké to bude mít účinky. Může jít o minuty, ale taky o hodiny. Záleží na míře bolesti a na typu aplikovaného léku.
Stačí spokojená čtvrtina Muže stále častěji trápí nedostatečná erekce. Představuje pro ně závažný problém, kvůli kterému ztrácejí sebevědomí, jistotu, jsou nervózní a nespokojení. Všeobecně je známo, že erektilní dysfunkce může být třeba příznakem cukrovky, onemocnění srdce, roztroušené sklerózy či jiné vážné choroby. Přesto mnoho mužů stále volí zdánlivě jednodušší a anonymnější cestu. Nedostatečnou erekci chtějí řešit pomocí různých potravních doplňků.
U volně prodejných rostlinných drog, které mají mít blahodárný účinek na erekci, ale nebyl dosud proveden seriózní klinicky kontrolovaný pokus, přestože některé přípravky tuto skutečnost na svých příbalových letácích uvádějí.
U potravních doplňků se v současné době testuje pouze neškodnost pro lidský organismus. Jejich účinek ale podle standardních medicínských kritérií prokázán není. Potravní doplňky také na rozdíl od léků na předpis (mezi které medikamenty na erektilní dysfunkci patří) mohou být propagovány reklamou. Ta zdůrazňuje velký přínos pro pacienta i přesto, že jejich výhodnost je přinejmenším diskutabilní, ne-li zcela klamavá. Jak to, že se tedy potravní doplňky prodávají a někteří lidé jsou s nimi spokojeni? „Využívají totiž placebo efektu. Každá látka podaná pacientovi - ať již účinná, neúčinná či sporná - bude přibližně ve 25 procentech (někdy i více) případů z krátkodobého hlediska účinná,“ říká Martin Hollý z Psychiatrické léčebny Bohnice.
Podle jeho slov pacient uvěří, že mu látka pomůže, a to se opravdu stane. Z ekonomického hlediska, které přihlíží k prodejnosti přípravku, je toto číslo dostačující. Ze sta lidí, kteří si přípravek koupí, bude 25 lidí velmi spokojeno a zaplatí si jej znovu.
Někdy působí i na lékaře Placebo efekt však zabírá nejen na pacienty, ale jak ukazuje následující příhoda z operačního sálu, má v některých okamžicích vliv rovněž na samotné lékaře.
Během operace probíhá permanentní „válka“ mezi anesteziology a chirurgy o hloubku svalové relaxace. Ti první obvykle nechtějí pacienta předávkovat relaxanciem (látkou uvolňující svaly), chirurgové často svádějí operační nejistotu na nedostatečnou relaxaci a viní z toho právě ansteziology.
V tomto kontextu je charakteristický příběh anesteziologa Václava Fessla: „Bylo to v průběhu gynekologické operace, kde operatér každou chvíli vyžadoval prohloubení relaxace, a tak jsem musel několikrát překročit doporučenou dávku.
Neklid operatéra byl zřejmý: „Pane doktore, musíte přidat, vždyť já se tam nemohu dostat, já tu cévu nevidím!“ A přestal operovat a čekal, až dávku znovu prohloubím. To už ovšem nebylo prakticky možné. Nenápadně jsem však natáhl do stříkačky vodu na ředění a injekci jsem pak okázale přidal.
Operatér se znovu pustil do práce a nečekaně se mu podařilo problém vyřešit. Aby však ,placebo‘ efekt byl úplný, zeptal jsem se ho asi po dvou minutách, zda je relaxace dostačující.
„No, pane doktore, kdyby to bylo takovéhle od začátku, už jsem byl s operací dávno hotov.“ V tom okamžiku jsem měl jedinou starost, aby smějící se asistující sestřička moji fintu nevyzradila...“
Volně dostupné drogy pro erekci neprocházejí kontrolovaným výzkumem
***
Tlumí bolest a deprese
Placebo efekt zabírá v případě chorob spojených s psychikou. Za nejúčinnější považují pacienti chirurgický zákrok, na dalších místech je injekce do žíly, do svalu, barevné hranaté tabletky, oválné barevné a nakonec bílé oválné pilulky.
Pokusy ověřovaly, jak klesá míra bolesti v čase
A normální vývoj, kdy bolest roste a pak opět přirozeně klesá B pokusné osobě je aplikován neúčinný fyziologický roztok a experimentátor jí řekne, že látka snižuje bolest, anebo dobrovolník dostane morfin a nedozví se, že dostal analgetikum C dobrovolník dostane morfin a zároveň informaci o aplikaci účinné látky
O autorovi| Josef Matyáš, redaktor LN
