Odbíjí desátá večerní. V Dlouhé třídě nedaleko Staroměstského náměstí začíná pravidelný večírek mladých Evropanů. Mnoho místa pro starousedlíky a návštěvníky z jiných míst Česka tu nezbývá. Vyhazovač jednoho z místních klubů odhaduje, že zahraniční turisté tvoří až 90 procent klientely. Podle toho jsou nastavené i ceny. Za třetinku piva či deci vína se platí od 80 korun výše a koktejly se pohybují kolem dvou stovek.
Stag party neboli loučení se svobodou Praze přinášejí příjmy, ale Pražany trápí. Agentury lákají cizince k návštěvě a slibují nezapomenutelný večírek s krásnými dívkami až do rána.
Zahraniční zájemci toho hojně využívají. Do starobylého centra přicházejí v podroušeném stavu, místo památek se zajímají o kluby a drinky. Je tomu tak i o pátečním večeru.
Na ulici je líp
Klíčovým orientačním bodem turistů, kteří do Prahy dorazí na pouliční pitku, je stanice metra Staroměstská. Už pár stanic předtím, než tam souprava zastaví, přistupuje skupina mladých žen v uniformních oblečcích. Může jim být kolem třiceti. Na další stanici se přidá skupina chlapců v zelených tričkách, kteří halasí německy. Obě party velice hlasitě a nadšeně komunikují a mají něco společného: tady je budoucí nevěsta, vedle budoucí ženich a je znát, že už se všichni někde občerstvili.
‚Brutální‘ zadržení izraelských turistů v Praze? Nikdo nepochybil, nestěžovali si, uzavřela policie |
Pije se už dávno předtím, že na město padne soumrak. Před většinou barů a diskoték stojí vedle poutačů vyhazovač a rozhoduje, koho vpustit. Třeba do vyhlášené restaurace La Bodeguita Del Medio pronikají podnapilé rozjařené skupinky jen s obtížemi. Manažer restaurace to komentuje lakonicky: „Jsou už ožralí od odpoledne a dělají akorát bordel.“ Nicméně takový přístup majitelů podniků je spíše výjimka.
Většina klubů v okolí Staroměstského náměstí z cizinců těží a nedělají si hlavu, v jakém stavu přicházejí. Barmanka v další oblíbené destinaci, Hard Rock Café, tvrdí, že cizince, kteří se loučí se svobodou, dovnitř pouštějí, ale opilým už nenalévají. Moc to ale nepomůže. Ačkoli se ve vymezené zóně pražského historického centra nesmí popíjet na ulici, každý, kdo chce, si alkohol na venkovní konzumaci lehko obstará v desítkách večerek. Dlouhou třídu pak lemují četné rozesazené hloučky. Ulicí se nese ryk.
Zápach moči a zvratků
Barmanka přidává historku z minulého víkendu: „Z vedlejšího baru vyšel opilec, blinkal po celé ulici a jeho kamarád do toho pak spadl.“
Zápach moči a zvratků je první vjem, který člověka přepadne, když přijde na křížení Revoluční a Dlouhé ulice. Tradičně si sem chodí ulevovat všichni, kdo v nočním okolí pátrají po zábavě.
O kus dál na Národní třídě je něco jinak. Synchronizovaně tam tančí skupina dívek ze Slovenska s nevěstou v minišatech legendární macarenu a nechávají se u toho natáčet zvědavými kolemjdoucími. Teď, na prahu léta, se opravdu nikdo nenamáhá zůstat uvnitř barů či diskoték. Je teplý večer a venku je líp. Už kvůli kouření, dým ze stovek cigaret stoupá do temných oken starousedlíků.
Přejete si zatčení?
Na Staroměstském náměstí postávají strážníci. Tři muži zákona před policejní dodávkou večeří pizzu z rychlého občerstvení. Na dotaz, jestli řeší problémy s opilými turisty, se jim moc odpovídat nechce. Žádné přestupky a konflikty údajně nejsou. Blíží se půlnoc a právě v té chvíli nedaleko halasně zpívá hlouček opilců,hodina nočního klidu dávno nastoupila vládu. Zdá se strážníkům být v pořádku, co se pár metrů od nich odehrává? „Na požádání se vždy ztiší,“ říká policista a večeří dál. Určitě se nenechá vyrušit.
Počet policistů v centru Prahy znatelně zaostává za masou alkoturistů, je sotva reálné, aby dohlíželi na všechny. A chce to odvahu, aby trojice nastoupila proti tuctu mladíků, kteří kromě převleku ragbistů mají i jejich muskulaturu.
  |
Mimochodem agentury nabízejí i zážitkový balíček s možností zatčení ženicha „policisty“ a následným přesunem v „policejním voze“ do striptýzového baru. To jsou ojedinělé momenty, kdy loučící se mladíci přijdou do kontaktu s uniformou.
V nočním centru Prahy člověku na první pohled někdo chybí. Starousedlíci, místní rezidenti. Žádní pejskaři, žádné problikávání televizní zábavy v oknech, jaké bývá běžně vidět v ulicích českých měst. Obyvatelé centra, kteří ještě neustoupili kancelářím a ubytovacímu byznysu, mají na produkci opilých cizinců jiný názor než policie.
Napřed odpoledne, potom ve čtyři ráno
Za problém považují usedlíci rozšíření sdíleného ubytování, jako je Airbnb. Za poslední rok jen v Praze vzrostlo meziročně o 55 procent. Radnice Prahy 1 odhaduje, že z 15 tisíc bytů jich je pro tento typ ubytování využíváno 3 až 5 tisíc. Jen do začátku května úřad registroval 250 stížností.
Usedlíkům to opileckou výpravu přenáší z ulice pod okny rovnou do sousedních bytů. V domech se zvláště o víkendech av létě střídá jedna skupinka za druhou, oproti pobytu v hotelu tady získávají pocit, že je nic nekrotí. Naopak pijatiku často začínají právě tam, než vyrazí do ulic.
„Zrovna dneska, když jsem se dívala z okna, přijely dvě velké bílé dodávky. Vystoupilo asi tucet mládenců, hned si otevřeli piva v plechu. Říkala jsem si: ti budou zase bydlet v našem domě. A taky jo. Obě skupinky. Vyřvávání a mlácení dveřmi, nejdřív když se dávali do parády a pak ve čtyři ráno po návratu,“ popisuje při ranním venčení kokršpaněla paní Lenka, která bydlí kousek od Dlouhé třídy.
Nechceš se napít?
Jít v noci kolem Staroměstského náměstí není moc příjemné, zvláště pro dívky ne. Lehce se stane, že si je mohou mladí muži splést se slibovanými vstřícnými slečnami, které prezentují agentury coby pražský benefit.
„Nechceš se s námi napít? Kousek odsud máme pronajatý byt, pojď tam s námi na večírek,“ nabízí rozjařený dvacátník anglicky a pokouší se o vřelé objetí.
Svítá časně. Když si náhodných chodec dá tu práci a pročte si jmenovky na zvoncích či schránkách, cedulky se jmény rodin se ocitají v menšině. Místo nich se tam skví nápisy pronajímajících agentur.
