Víte, co byla agitační střediska Národní fronty? Je-li vám pod třicet let, tak těžko. Přesně to nevěděl ani občan reálně socialistického Československa, přesto jimi byl obklopen. Z těch rudě vyzdobených agitačních středisek udělala malá privatizace opět konzumy, hospody či klubovny. Jenže agitační střediska má i svobodná doba. Vznikají přímo ve volebních místnostech tam, kde bují kupování hlasů. Myslíte si, že přeháníme? Kdepak. Když Ústecký krajský soud zneplatnil obecní volby ve třech okrscích Krupky a vynutil jejich opakování, odvolal se právě na nepovolenou agitaci.
Že se dějí volební podvody, tušíme tak nějak všichni. Kam se na to hrabe Jaroslav Hašek s povídkou Obecní volby. Dnes se voliči kupují ve velkém, ale prokazuje se to jen těžko. „Přivolaní policisté porušení zákona neprokázali,“ zní instantní odpověď z místa činu. Proto je dobře, že ústecký krajský soud prokázal nepovolenou agitaci.
Před týdnem složili své mandáty tři komunisté v Mariánských Radčicích na Mostecku, čímž počet členů zastupitelstva klesl pod zákonný limit a obecní volby se budou opakovat. Proč? Protože tak protestovali proti nákupu hlasů ze strany místní ODS, a jak řekla starostka Tůmová (KSČM), případ nechtěli dávat k soudu, neboť by ho bylo obtížné prokázat. A tady je další důvod k potlesku pro ústecké soudce.
Ti soudci doložili, že do očí bijícímu kupčení s hlasy se lze bránit. Že skupinu lidí, kteří dělají z volební místnosti agitační středisko a navzájem si upravují hlasovací lístky, nemusíme odbýt slovy „policisté porušení zákona neprokázali“. Že nemusíme čekat na morální gesto komunistů. Jenže ten potlesk má i svou stinnou stránku: Proč se to podařilo prokázat jen v Krupce?
