Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Aj Wej-wej slaví 60 let. Díla čínského umělce skrývají politická poselství

Lidé

  11:13
Sochař, fotograf a autor instalací Aj Wej-wej je v současnosti asi nejznámějších čínským umělcem. Vystavuje v prestižních světových galeriích, ale i v exteriéru. Je také politickým aktivistou, zastáncem svobody slova a fungování práva. Aj se proslavil jako kritik porušování lidských práv v Číně, v poslední době mu není lhostejný zejména osud uprchlíků. Umělec, který 28. srpna oslaví 60. narozeniny, svoji práci představil také v Praze.

Aj Wej Wej má nyní v Berlíně zatím největší výstavu svých del. foto: Martin Gropius Bau

Aj se postavil režimu čínské komunistické strany a dočkal se perzekuce. Před šesti lety byl z politických důvodů vězněn, bez soudu strávil za mřížemi téměř tři měsíce. Jeho zadržování na utajeném místě vyvolalo ve světě nesouhlas a protesty. Zatčen byl nedlouho poté, co oznámil, že chce kvůli šikaně (úřady mu zničily ateliér či se jej snažily obvinit z pornografie) z Číny odejít a usadit se v zahraničí.

Po propuštění dostal umělec za údajné daňové podvody vysokou pokutu 15 milionů jüanů (v přepočtu 58 milionů korun). Aj tento trest označil za politicky motivovaný. Úřady mu rovněž v roce 2011 zabavily cestovní pas, který získal zpět až v červenci 2015. Aj, který je velmi aktivní na sociálních sítích, poté odcestoval za ženou a dítětem do Berlína. Následně přijal nabídku, aby se na tři roky stal hostujícím profesorem tamní Univerzity umění (UdK).

Čínský režim kritizuje i svými díly, pranýřoval například kvalitu stavebnictví, která podle něj měla v roce 2008 za následek velké množství obětí při zemětřesení v S’-čchuanu. Materiálem pro jeho instalaci se staly zkroucené ocelové tyče z poškozených budov. Tragédie se odrazila také například v díle Had, kterého Aj vytvořil z 5000 dětských batůžků. Připomínají stejný počet dětí, které zemřely při zemětřesení v nedbale postavených školách.

Aj Wej-wej a jeho slunečnicová semínka z porcelánu
Dílo čínského umělce Aj Wej-weje.

O situaci uprchlíků se Aj intenzivně zajímá v posledních letech. Navštívil uprchlické tábory v Řecku, Turecku, Libanonu, Jordánsku, v palestinském pásmu Gazy, ale také v Africe, Mexiku nebo ve francouzském přístavu Calais. Na události svými díly reaguje: loni v Berlíně například obalil sloupy koncertního domu 14.000 záchrannými vestami přivezenými z řeckého ostrova Lesbos. Tam skončila řada uprchlíků, kteří se snažili dostat z Turecka do Evropy.

Migraci je věnováno i Ajovo vůbec největší dílo - Zákon cesty, vytvořené speciálně pro pražskou Národní galerii. Jedná se o monumentální nafukovací člun s postavami 258 uprchlíků bez tváře. Téma se do Ajovy tvorby promítlo i před loňskou pražskou vernisáží plastik z cyklu Zvěrokruh, kdy výtvarník objekty zahalil do zlaté fólie, kterou dostávali uprchlíci proti zimě. Další své dílo pro Prahu - lustr z čínských kol - chystá Aj představit příští rok.

Čeho se bojí diktátoři? Originálních nápadů i nezvyklých tvarů, říká Aj Wej-wej

Narodil se 28. srpna 1957 v Pekingu. Je synem známého básníka Aj Čchinga. Vyrůstal v provincii Sin-ťiang, kam za kulturní revoluce jeho otce poslali do vyhnanství. Do Pekingu se pak rodina směla vrátit až v roce 1976, kdy Ajova otce rehabilitovali. Výtvarník začal studovat animaci, v roce 1981 odjel do New Yorku, kde se zabýval filmem a designem. Zajímala jej i fotografie a konceptuální umění. Zpět do Pekingu se Aj vrátil v roce 1993 kvůli otcovu zdraví.

Vystavoval například na Benátském bienále (1999), Documentě v Kasselu (2007) či v londýnské Tate Modern (2010). V roce 2014 byla politickým vězňům věnována jeho výstava v bývalé americké věznici Alcatraz. I v době, kdy byl v domácím vězení, se jeho díla objevovala v galeriích, umělec jejich instalace konzultoval na dálku.

Aj je znám také jako spoluautor (společně se švýcarskou firmou Herzog & de Meuron) návrhu futuristického olympijského stadionu pro hry v Pekingu 2008, přezdívaného Ptačí hnízdo. Později se ale od stavby zcela distancoval s tím, že vláda hry využívá jen pro svoji propagandu. Projekt zkritizoval jako megalomanský.

V roce 2012 se čínský umělec stal držitelem Ceny Václava Havla za kreativní disent, kterou uděluje nadace Human Rights Foundation. Předloni získal nejvyšší ocenění organizace na ochranu lidských práv Amnesty International, cenu Velvyslanec svědomí.

Aj Wej-wej na demonstraci proti xenofobii 6. února v Praze.

Autor:

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!