Spokojenější mohou být i svýší odměny – firmy jsou ochotné za pracovní sílu připlatit. Zatímco loni se to na pracovních portálech Jobs.cz, Práce.cz či Nabrigádu.cz ještě hemžilo nabídkami hodinové mzdy v rozmezí od 80 do 100 korun, letos si studenti běžně vydělají 120 korun za hodinu. Podstatně lépe jsou na tom ti, kteří mohou hledat v Praze či Brně. V hlavním městě přesahují výdělky brigádníků zbytek republiky zhruba o dvacet procent, najdou se tu i mimořádně dobře placené pozice za 150 korun na hodinu. Nejlépe placená je práce v administrativě, nejhůře v zemědělství, skladech a pohostinství.
Podívejte se, co byste měli v průběhu hledání letní brigády vědět a na co je dobré dát pozor. Vztahy mezi brigádníky a zaměstnavateli mají svá specifika. Obecně platí, že bývají bohužel oboustranně méně seriózní než ty, které vznikají v rámci dlouhodobých pracovních poměrů.
1. Chtějte aspoň sto korun za hodinu
Výše uvedená rada platí hlavně v případě, že vám jde při výběru brigády na prvním místě o peníze. Sto korun za hodinu je realistická částka, a pokud má být pro vás výdělek hlavním benefitem, zatímco získání praxe nebo zábava jsou až na dalších místech nebo v žebříčku vašich priorit nefigurují vůbec, není důvod, proč byste se měli spokojit s méně penězi, zvlášť pokud hledáte ve velkých městech. Záleží samozřejmě i na obsahu práce, kterou budete vykonávat. Obecně platí, že za práci na počítači v kanceláři, například zpracovávání dat, byste mohli chtít 120 až 150 korun, za stánkový prodej třeba točené zmrzliny okolo stovky za hodinu, podobnou částku nabízejí supermarkety za doplňování zboží.
2. Nejjednodušší je hledání přes internet
Rychlý přehled o nabídce brigád získáte, když projdete pár pracovních portálů. V těchto dnech a týdnech budou nabídky rychle přibývat a maxima pravděpodobně dosáhnou v polovině června. Výhodou pracovních portálů je fakt, že inzeráty snadno a rychle filtrujete podle místa, výdělku i typu pozice. Například na Jobs.cz si můžete zřídit i takzvaného hlídacího agenta – po zadání parametrů vám budou nabídky splňující vaše kritéria chodit na e-mail. Počítejte ale s tím, že na jednu pozici může zaměstnavateli dorazit i stovka odpovědí. Zdaleka se to přitom netýká jen dobře placených, kvalifikovanějších brigád. Spíš naopak: čím je práce méně náročná (a tedy obvykle i hůř placená), tím víc odpovědí může zaměstnavatel očekávat. Nedivte se proto, že vám nikdo neodpověděl, když jste si napsali třeba o „pitomý úklid za trapných 70 na hodinu“.
3. Zeptejte se osobně
Pracovní portály jsou užitečné, není ale nad osobní doporučení a kontakt se zaměstnavatelem tváří v tvář ještě předtím, než se pro danou brigádu rozhodnete. Můžete si tak ušetřit mnohá zklamání. Nebojte se být akční – hledejte přes známé svých rodičů, příbuzných i kamarádů, otravujte je a ptejte se osobně přímo ve firmách. Posila na léto se hodí i malým firmám, které ani jinak než přes známé zaměstnance nehledají, a v inzerci je proto nenajdete. Máte u nich vyšší šanci dočkat se slušného zacházení. Utrhnout si ostudu ve vlastní sociální bublině je zkrátka méně příjemné než zklamat anonymního brigádníka nalezeného na inzerát. Nenajdete-li svůj letní dream job přímo přes rodinu a známé, vydejte se na obchůzku městem a ptejte se v obchůdcích, na koupalištích nebo v restauracích a kavárnách, jestli někoho na léto nehledají.
4. Začněte nejpozději začátkem června
Nemusí nutně platit, že kdo s hledáním začne dřív, najde lepší práci, přesto ale není od věci začít se porozhlížet už teď. Velké firmy mívají přehled o tom, kolik brigádníků a na jaké pozice budou v létě potřebovat. Obvyklé je to hlavně v odvětvích, kde nedochází k velkým změnám. Konstantně potřebují mladé pomocníky supermarkety, zemědělci, pořadatelé festivalů nebo velké firmy do svých skladů. Každoročně se také obsazují sezonní pozice průvodců, plavčíků a dalších zaměstnanců koupališť, táborových vedoucích nebo chův. Naopak specializovanější, kreativnější a lépe placené práce se objevují klidně i začátkem prázdnin. Když ale s hledáním začnete včas, získáte lepší přehled o svých možnostech a můžete si nějakou práci „zarezervovat“ pro jistotu. Když se vyskytne lepší nabídka, nemusíte se většinou bát dát původnímu zaměstnavateli košem. Pokud s vámi nepodepsal smlouvu (což v praxi dělá s předstihem málokdo), musel s takovou variantou počítat a v záloze má nejspíš několik náhradníků, jimž stejně jako vám sliboval, že mají práci jistou. Jestli vám to připadá neseriózní, věřte, že takto to bohužel funguje. Neobhajitelná je ovšem situace, kdy byste se z brigády omluvili den předem, nebo dokonce bez omluvy ve smluvený čas nepřišli.
5. Kdo nerad plánuje, najde práci i na zítřek
