Za jednoznačný zdar svých dvou funkčních období považuje to, že se podařilo stabilizovat rozpočet akademie a zachovat demokratický charakter jejího řízení. Nedostatky vidí v tom, že podpora výzkumu ze strany podnikatelské sféry zůstává stále nízká.
Drahoš na sněmu zhodnotil svou činnost ve vedení Akademie věd ČR v uplynulých osmi letech a končící čtyřleté funkční období stávající akademické rady. Připomenul rozhodnutí vlády z roku 2009 výrazně snížit institucionální výdaje na vědu v dalších letech, které podle něho tehdy ohrozilo existenci akademie. Uvedl, že navzdory mnoha nepříznivým vlivům se jí povedlo znovu stabilizovat systém vědy a výzkumu a dál zvyšovat kvalitu své činnosti.
Mrzí ho, že výzkum na akademii a veřejných vysokých školách není více podporován českými podnikateli. „I přes nárůst přísunu peněz od českých podniků v posledních letech musím konstatovat, že z celkových zhruba 46 miliard korun podnikatelských výdajů na výzkum směřují k podpoře vědecké práce na vysokých školách a veřejných výzkumných institucích necelé tři miliardy korun,“ řekl Drahoš.
Hodnocení výzkumné a odborné činnosti akademie v letech 2010 až 2014 podle něj potvrdilo, že její prioritou je podpora špičkového výzkumu. Její budoucnost vidí v propojování základního a aplikovaného výzkumu.
Šéfa Akademie věd Drahoše chce na Hradě i Grygar. Libí se také lidovcům a Starostům |
Pro další směřování zdůraznil význam Strategie AV21, kterou akademie reaguje na konkrétní problémy dnešní doby v oblastech mezinárodněpolitických, ekonomických nebo sociálních. Otázka válek a mírového řešení sporů je podle něj čím dál naléhavější. Doufá proto, že akademie brzy představí výsledky svého výzkumu migrace i dalších kulturních a společenských výzev 21. století.
Zatímco v jeho prvním funkčním období v letech 2009 až 2013 akademici řešili hlavně propad ve financování, v uplynulém čtyřletém období hodně úsilí věnovali zajištění postavení Akademie věd jako instituce nejen vědecky respektované, ale také viditelné. Drahoš v této souvislosti zmínil přijetí memorand o spolupráci Akademie věd se Senátem a s Poslaneckou sněmovnou, na jejichž základě se konají například různé odborné semináře. Dále poukázal na memorandum o spolupráci s úřadem vlády, ze kterého vyplývá spolupráce odborníků a politiků při zpracovávání podkladů pro vládní strategie, koncepční dokumenty a aktivní zapojení ČR do současného trendu digitalizace výroby.
Další významnou událostí uplynulého období je podle Drahoše podepsání Společného prohlášení předsednictev Akademie věd, České konference rektorů a Rady vysokých škol o užší spolupráci. Jejich společný postup může vést k lepšímu prosazování zájmů vědy, domnívá se.
Věda potřebuje, aby se o ní zajímaly podniky, říká Pavel BělobrádekVědecká pracoviště v ČR potřebují větší podporu podniků. Na dnešním sněmu Akademie věd ČR to řekl vicepremiér pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). Připomněl, že vláda schválila růst peněz na vědu, dodal ale, že v budoucnu nebude snadné celý systém vědy financovat. Věda a výzkum jsou podle něj podfinancované dlouhodobě. Věda potřebuje, aby se do ní více zapojily podniky, uvedl Bělobrádek. S ministrem financí Andrejem Babišem (ANO) proto nyní připravuje zákon, který by dal firmám povinnost reinvestovat část peněz na vědu a výzkum v Česku. Akademii věd Bělobrádek hodnotí pozitivně. "Akademie věd je bezpochyby stabilizovaná, je to instituce, která má obrovský vědecký výkon a mimořádné postavení, neuniverzitní výzkum je něco, co je specifické, u nás je vidět, že je to tradice, která má budoucnost," uvedl dále Bělobrádek. Podíl institucionální podpory akademie v posledních letech stagnuje na zhruba třetině jejího celkového rozpočtu. Vláda loni rozhodla, že česká věda bude mít letos k dispozici 32,7 miliardy korun, o 3,75 miliardy korun více než loni. Navýšení zahrnuje přes miliardu korun z evropských fondů na spolufinancování některých projektů. Bělobrádek tehdy řekl, že posílit chce zvlášť aplikovaný výzkum a institucionální financování. Výzkumné instituce získaly o 768 milionů korun víc než loni, základní výzkum posílil o půl miliardy korun. |
