Strana zelených je na sjezdu v brněnské sportovní hale Morenda. V sobotu budou delegáti volit předsedu strany. Počítá se s tím, že křeslo obhájí Ondřej Liška. Jeho protikandidáti Matěj Stropnický a Jan Linhart nemají podle ostatních téměř žádné šance.
Čtěte více |
Co říkáte na to, že by se měl Ondřej Liška stát znovu šéfem zelených?
Mně je to osobně jedno. Já Stranu zelených ve volbách volit nebudu, přestože jsem jí věnovat dva roky života. Je jedno, jestli to bude Liška, nebo někdo jiný.
Jaký byl podle vás Martin Bursík v čele strany?
Martin Bursík měl narozdíl od Lišky k dispozici jednu věc. A to že v době Bursíka byla strana na výsluní. On mohl hovořit o kvalitě a o výsledcích. Strana byla i ve vládě. Liška se nemůže chlubit dílčími výsledky, protože nejsou.
Na předsedu strany kandiduje také Matěj Stropnický. Jak se koukáte na něj?
To je právě to, s čím já nemůžu souhlasit. S takovým pohledem na svět se nemůžu ztotožnit. On hovoří o tom, že je to vlastně zviditelnění nějaké vnitřní opozice. Co to znamená? Politická strana, která má nějaký program, tak jí přeci jde o společnou věc. Matěj Stropnický je přesně jeden z těch lidí, kteří by byli ochotní tolerovat komunisty, spojit se s ďáblem, jen aby dosáhli svého. Jeho si v politice vůbec vážit nemůžu.
Jaký je váš názor na současné zelené?
Po sedmnácti letech jsem vstoupil do politického angažmá u strany, která byla mladá a vypadala, že jí jde o stejnou věc. A zjistil jsem, že je to vlastně stejná svoloč jako ostatní, že většině těm lidem jde o osobní prospěch a kariéru a ne o věci veřejné.
Co by mohlo zeleným tedy ještě pomoci?
Jedině to, že by se strana úplně otevřela. Znovu oslovila všechny ty, které oslovila v roce 1996. Ale je poznat, že o to současnému vedení nejde. Takže si myslím, že naděje ve stranu zelených jsou pohřbené.
Kde byl prvopočátek tohoto pohřbívání?
Jsou tu dvě věci. Jedna z nich je osobní nevraživost Kateřiny Jacques vůči ostatním poslankyním a lidem, a druhou jsou komunisticky formulované myšlenky Stropnického a jemu podobných, sabotážní aktivita Zubové, Kuchtové a dalších, kteří nebyli schopni konstruktivně uvažovat. A samozřejmě i úspěch v parlamentních volbách, protože do strany, která měla pár set členů, začalo vstupovat více lidí a dnes už jich má přes dva tisíce. V té době do ní vstoupila celá řada kariéristů.
Jste rád, že jste zelené opustil?
Ano. Mám radost, že jsem ze strany odešel v říjnu 2008, tedy před tím, než se začalo vylučovat a než se začali chlubit cizím peřím. Co se straně povedlo? Jen zklamání lidí. Osobní jednotlivé šarvátky a hádky naštvaly lidi tak, že dnes mají asi jen 2 procenta.
