Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Amazonie skrytá mezi poli

Česko

Podle nové studie zemědělci výrazně přispívají k záchraně stromů

Zemědělci jsou velcí nepřátelé lesů a stromů obecně, taková je mantra nejen (i když toho především) současného laického uvažování o ekologii. Ovšem tenhle předpoklad je do značné míry chybný, tvrdí ve své globální studii vědci ze Světového střediska pro agrolesnictví v keňském Nairobi.

Ti na základě analýz družicových záběrů tvrdí, že i odborníci ve svých modelech výrazně podceňovali množství stromů, které rostou na zemědělské půdě ve všech částech světa. Podle nich je polovina zemědělské půdy na světě pokryta z více než deseti procent stromovým porostem. Vědci své výsledky představili minulý týden na vědecké konferenci v Nairobi.

Neviditelné stromy Pro dřeviny na zemědělské půdě jako by beze zbytku platilo, že odborníci „pro stromy neviděli les“, tvrdí vědci z Nairobi. Podle nich totiž rozloha zatím přehlíženého stromového porostu na zemědělské půdě dosahuje dvojnásobku rozlohy Amazonie.

Celková rozloha zemědělské půdy na světě se pohybuje přibližně kolem hodnoty 22 milionů čtverečních kilometrů. Více než polovinu pokrývají stromy z deseti a více procent. Přibližně sedm procent zemědělské půdy pokrývají stromy z více než 50 procent.

Z pohledu obyvatele mírného pásma se může zdát podobný údaj poněkud přehnaný (i když vezmeme v úvahu ovocné sady). Ovšem většina zemědělských „lesů“ leží v tropických oblastech.

Intenzivní srážky i sluneční záření totiž mnohdy umožňují pěstování plodin v několika patrech, velmi podobně jako se to děje v přirozených deštných pralesech. V mnoha oblastech tropického pásma se tak nezávisle na sobě vyvinulo tzv. agrolesnictví: systém hospodaření, který spojuje pěstování zemědělských plodin a chov zvířat s pěstováním užitkových dřevin.

Stromy také v mnoha oblastech slouží jako nezbytné doplňkové plodiny, které například poskytují „náhradní“ potraviny v případě neúrody, krmivo pro hospodářská zvířata, léčiva a v celém třetím světě také zcela nezbytné palivo.

Využívání stromů je na první pohled poněkud nelogicky typické především pro oblasti s vysokou hustotou obyvatelstva, například jihovýchodní Asii. A tak i když první zemědělci obvykle zničí většinu lesa vypalováním kvůli půdě, poté nastupuje spíše opačný trend.

Zemědělci se musí změnit z kočovníků, již se často stěhují na panenskou půdu, na dlouhodobé hospodáře, kteří musí vystačit jen se svým pozemkem. Pokud jsou kulturní i přírodní podmínky příznivé, v mnoha oblastech se se zvyšující intenzitou zemědělství plocha stromového porostu zvětšuje, tvrdí tvůrci nové analýzy.

Autor: