Podle průzkumu přední americké agentury Gallup se Američané o volby zajímají mnohem méně než před čtyřmi lety. Počet těch, kteří nad vhozením svého hlasu „uvažovali“, je nejnižší za posledních 6 senátních voleb, počet stoprocentně rozhodnutých je pak nejnižší od roku 1998. Procento voličů, kteří se o volby „spíše nezajímají“ je poprvé od roku 2002 vyšší než počet těch, co se o volby zajímají. Více než čtvrtina respondentů navíc uvedla, že k volbám určitě nepůjde.
Nejdražší volby vyplodily apatii
Letošní volby stály 3,67 miliard dolarů. The Guardian upozorňuje na to, že jde o nejdražší senátní volby v historii USA, ale že víceméně negativní, nevýrazné kampaně v kombinaci s voličskou apatií nejspíš zapříčiní to, že stranám se jejich investice nevyplatí. Demokratické straně se navíc nepodařilo zmobilizovat voličskou koalici, která dostala prezidenta Obamu do úřadu - mladé voliče, etnické menšiny a ženy. Velká část z nich k volbám vůbec nedorazila.
K TÉMATU: |
New York Times provedl ve snaze odhalit hlavní příčiny voličské apatie průzkum mezi těmi, kteří dali najevo, že se k volbám nechystají. Benjie Gates, Afroameričan z Atlanty, například reportérům řekl, že hodit lístek do hlasovací urny pro něj nic neznamená. „Dejte mi megafon a postavte mě na pódium, aby mě bylo skutečně slyšet. Jenom tak bude mít můj hlas cenu.“
Mládež: Náš hlas nic neovlivní
Podle Todda Keya z Los Angeles volby nic moc nezmění, Jana Richards zase tvrdí, že „ať už hodíme hlas komukoli, ve skutečnosti vůbec nevíme, co se stane, jestli kandidát nezmění své plány...“ Naomi Forshner rovnou prohlásila, že se o volby vůbec nezajímá a že zaregistrovala pouze negativní televizní kampaně. Nejostřeji volby kritizoval Elliott Neselroad, považuje je za frašku. „Nemyslím si, že volby můžou něco změnit (...) Hlavním problémem Ameriky nejsou politici, ale samotný systém. Hlasujete pro korporace a zájmové skupiny a ne jednotlivce. I kdybych se voleb účastnil, byla by to ztráta času.“
Všichni čtyři výše zmínění byli mladí lidé, tedy hlavní opora Demokratické strany. Televizní stanice NBC upozornila, že zatímco u prezidentských voleb přišlo k urnám 19% voličů mladších 30ti let a 25% starších 60ti, u senátních spadl počet mladších na 12%, zatímco počet starších se odhaduje až na 37%.
Ne všichni to ale vidí tak černě. Zástupkyně starších ročníků Caryl Schneider řekla, že se letos nestihla zaregistrovat a velmi toho lituje, protože volby jsou podle ní důležité. „Cítím se, jako bych zanedbávala své občanské povinnosti,“ prohlásila.
