Steinová požádala o přepočítávání hlasů ve třech amerických státech Michiganu, Pensylvánii a Wisconsinu, kde těsně vyhrál Trump před demokratickou kandidátkou Hillary Clintonovou. V těchto třech státech o jeho vítězství rozhodlo 10 704, 46 765 a 22 177 hlasů voličů. O Trumpově úspěchu a zisku 46 hlasů volitelů tak rozhodlo méně než jedno procento voličů v každém státě. Steinová tvrdí, že hlasování mohlo být zmanipulované.
Kdyby Clintonová získala tyto tři státy na svou stranu, stala by se první americkou prezidentkou. I proto se k přepočtu hlasů v rozhodujících státech upíná tak velké množství pozornosti. Podle posledních výsledků zvítězila Hillary Clintonová, díky hlasům voličů z Californie, o více než 2,5 milionu hlasů nad Donaldem Trumpem. Ten však vyhrál ve více státech a tak na počtu hlasů občanů nezáleží.
Donald Trump získal na svoji stranu více volitelů. V osmnácti státech však zvítězil rozdílem nižším než 250 tisíc hlasů.
Někteří odborníci dokonce naznačovali, že takto těsné vítězství mohlo být ovlivněno napadením eletronického hlasování (více čtěte ZDE). Sám Donald Trump na Twitteru napsal, že vyhrál volby i mezi občany, pokud by se „odečetly hlasy lidí, kteří volili ilegálně.“
Podle vedoucího kampaně Hillary Clintonové, Marca Eliase, vyšetřování neukázaly žádné indicie, že by k podvodům došlo. „Bohužel pro naši kampaň hlasy lidí, nejsou způsob, jakým se volí prezident, je to Sbor volitelů. Ale je jasné, že nejvíce hlasů Američanů získala ministryně Clintonová. Je znepokojující, že pan Trump tento fakt neumí přijmout,“ řekl Elias v rozhovoru pro Washington Post.
Ačkoli rozdíl mezi hlasy voličů a volitelů je markantní, nejedná se o historicky nejtěsnější výsledek. Ten proběhl v boji o Bílý dům mezi Alem Gorem a Georgem W. Bushem, kdy rozdíl ve státě Florida byl 540 hlasů. Ve výsledku sice zvítěžil Al Gore o půl milionu hlasů, ale Bush vyhrál ve více státech.