Podrobný přehled hlasování o všech dosavadních žádostech sestavilo sdružení KohoVolit.eu, které sleduje dění v parlamentu a pomáhá voličům kontaktovat svoje volené zástupce.
Analýza hlasováníDetailní analýzu sdružení KohoVolit.eu stahujte ZDE. |
„Zatím nejčastěji hlasovali pro vydání svých kolegů poslanci KSČM. Někteří z nich byli zdrženliví pouze při žádosti o vydání poslance Stanislava Humla (nyní ČSSD) v březnu loňského roku,“ říká Kamil Gregor, mluvčí sdružení.
„Naopak proti vydání nejčastěji hlasují poslanci ODS. Například Marek Benda, Zbyněk Stanjura nebo Jan Vidím zvedli z pěti případů třikrát ruku proti. Z přehledu nevychází dobře ani poslanci Věcí veřejných,“ pokračuje Gregor.
| Strana | PRO vydání |
|---|---|
| KSČM | 89 % |
| ČSSD | 70 % |
| TOP 09 | 68 % |
| LIDEM | 68 % |
| VV | 53 % |
| ODS | 46 % |
Není se přitom čemu divit. Policie totiž žádala o vydání hned čtyř poslanců právě Věcí veřejných. Dosud vždy hlasoval pro vydání poslanců například Jeroným Tejc (ČSSD), Jiří Pospíšil (ODS), Pavel Kováčik (KSČM) nebo Kristýna Kočí (nezařazená).
„Obecně lze říci, že poslanci jsou spíše nakloněni vydávání svých kolegů spravedlnosti. Například proti vydání Davida Ratha, Víta Bárty a Jaroslava Škárky (nyní nezařazení) hlasovala jen hrstka přítomných,“ uzavírá Gregor.
Huml byl první. Jako jediný úspěl
Od voleb v roce 2010 žádala policie o vydání některého z poslanců celkem šestkrát. Poprvé to bylo v březnu roku 2011, kdy se Stanislav Huml vyhnul stíhání za křivou výpověď. V srpnu naopak poslanci předali spravedlnosti Víta Bártu a Jaroslava Škárku později nepravomocně odsouzené za uplácení a podvod.
ČTĚTE TAKÉ: |
Letos v létě došlo v rychlém sledu ke třem úspěšným hlasováním. Nejprve poslanci vydali Davida Ratha, který byl chycen se sedmi miliony korun v krabici od vína, poté Ottu Chaloupku (VV) podezřelého z vynucování úplatku.
Naposledy vydala sněmovna svoji místopředsedkyni Vlastu Parkanovou (TOP 09) podezřelou ze špatného postupu při zadávání státní zakázky na nákup armádních letounů CASA.
