Pokud by se podle něj povedlo rodiny z ubytoven přesunout do sociálních bytů, už v prvních letech by se na každé takové rodině uspořilo přes 13.000 korun, po třech letech přes 20.000 korun. V bytové nouzi je podle Lesáka 5000 rodin a počet takto postižených lidí se za posledních pět let ztrojnásobil. Loni jich bylo podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí 187.000, do pěti let lze očekávat nárůst jejich počtu na půl milionu, uvádí analýza.
Není to jen bydlení pro komunisty, říká fotograf mapující šumperáky |
Náklady na domácnost v azylových domech a ubytovnách podle analýzy činí v průměru 26.215 korun měsíčně, předpokládané náklady v sociálních bytech by byly 24.801 korun za měsíc.
Nejvýraznější úspory lze podle analýzy předpokládat ve střednědobém a dlouhodobém horizontu. Díky stabilizaci rodin a návratu dětí z ústavní výchovy či náhradní péče by se ušetřilo kolem 180 milionů korun ročně. Analýza předpokládá také snížení nezaměstnanosti, a tím úspory ve výši devět milionů korun na osobu, a také snížení kriminality. Náklady na jednoho vězně se odhadují na 310.000 korun ročně
