Agrofertí propaganda.

Ty články na Lidovkách.cz mě začínají připadat jak články na Seznamu.cz, nepodložené a lživé kraviny.

Krym mýtus nepotřeboval? Krym měl svůj parlament s jakousi malou autonomii výměnou za to že se nerozpoutala válka už v 92 roce kdy už tehdy Krym nechtěl pod Ukrajinu a předtím už bojoval za autonomii v rámci SSSR(plebiscit v 1991 dopadl stejně jako v 2014.). Ale ukrajinská vláda vždy šla krymskému parlamentu po krku a chtěla tu částečnou autonomii zrušit (součást tzv. jazykového zákona)po majdanu se jasně řeklo že tolikrát neprosazen jazykový zákon bude, tj. zákaz používání ruštiny v médiích zrušení škol s vyučovacím ruským jazykem na celém území i obývaných rodilými rusy a likvidace krymského parlamentu .Ten ale stihnul ,asi podle právních i morálních norem vyhlásit nezávislost a připojení k RF.Byl to zamrzlý konflikt způsobený komunistama v dobách SSSR a rusové nechtějí dál snášet křivdy způsobené ukrajinskými,litevskými,lotyšskými ,estonskými ,gruzinskými komunisty v nejvyšší radě SSSR. Přebírat dluhy a historickou odpovědnost k tomu je bývalým republikam SSSR Moskva dobrá.

opravuju "Krym mýtus nepotřeboval s tečkou ne s otazníkem"

Doporučuji ke shlédnutí "dokumentární" film Krym-cesta domů. Kromě jiného tam zazní, že "domobranu" na Krymu organizovali vojenští veteráni už od podzimu 2013. Samozřejmě naprosto spontálně. Spontálně se vydalo na Krym i několik set ruských kozáků, které pak "museli" chránit zelení mužíci z ruských vojenských základen. Ale bubák nepřijel.

To je divný. Já to v tom filmu neslyšel.

Ještě jednou si to shrňme:

Ukrajinští nacisté napadli autobusy, vracející se z Majdanu na Krym, jejich pasažéry stloukli až do otřesů mozku a autobusy jim zapálili. Nebyli nikdy odsouzeni ukrajinským režimem.

Je dobře, že tato fakta v Lidovkách zazněla. Dávají předobraz motivací rudkých obyvatel Krymu, kteří v referendu hlasovali pro samostatnost a připojení k Rusku.

ještě jednou si to shrňme, jste lhář, které mu tady není rovno. Proruští nacisté, kteří se rozhodli ukrást Krym, jeli zabíjet svobodně demonstrující lidi do Kyjeva a jeli tam na popud nacistického Kremlu.

Ten p. Bandera mi někoho připomíná. Jeden jemu podobný zmizel a najednou se tady objeví další odivovatel údajného hrdiny. Že by nahoda

Vždyť to je Ukrajinec Fetiškanin... Kdyby šel raději bojovat za Ukrajinu na Ukrajinu. On ale bojuje za Ukrajinu v ČR tím že píše ty jeho blbosti. Tak ten Fatiškanin demokracii na Ukrajině nikdy nevybuduje...:))))

Ruská nebo ukrajinská propaganda může lhát jak chce. Hlavním a jediným cílem obsazení Krymu byla oprávněná obava Ruska ze ztráty pro něj strategicky veledůležitého námořního přístavu. Konání jurodivých pučistů v Kyjevě nedávalo Rusku žádnou záruku, že o něj v budoucnu nepřijdou a že ruské námořnictvo nahradí vojenské síly NATO.

Bez přání místních by však cíle Ruska nikam nevedly.

Obyvatelé Podkarpatské Rusi se sami označovali jako Rusíni (Rusyny). Problém se týká významu termínu Rusín a jeho vztahu k pojmu Ukrajinec. Slovanské obyvatelstvo Podkarpatské Rusi samo sebe označovalo ve svém jazyku za„rus’ke“ území, které obývalo, za Rus’. Adjektivní forma „rus’ki“, „rus’ka“ se objevuje v názvech několika meziválečných politických stran, různých organizací atd. Do češtiny JE zpravidla nepřesně překládána jako „Rus“, „ruský“, což evokuje představu, že jde o něco, co má spojitost s Ruskem a Rusy. (Velko)ruští etnografové a historici ostatně právě těmito názvy dokazovali, že obyvatelstvo je ruské a hovoří jazykem, který je dialektem ruštiny, což od nich potom převzali místní rusofilové a také část českých politiků podporujících na Podkarpatské Rusi proruský směr. Jde ovšem o nedorozumění a jazykový posun. Ukrajinština označuje Rusko pojmem „Rosija“ a „ruský“ adjektivem „rosyjski“

https://docplayer.cz/27895680-Podkarpatska-rus-v-dejinach-ceskoslovenska.html

pěkně po nacisticku..i na ukradený Krym to zavítá..

https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/po-rusku-cestuje-vlak-se-syrskymi-trofejemi-zeme-se-chce-poc/r~c6f840ee37fd11e9b9980cc47ab5f122/

Jo měli vždy dobře učitele. USA jim šlo příkladem ještě dnes u nich máme nějaké to zlato kdy si ho tam nacisti ulozili

Ke konci první světové války a v průběhu ruské občanské války bylo na části ukrajinského území sestaveno několik ukrajinských vlád. První ukrajinská republika — Ukrajinská lidová republika (UNR) — existovala v letech 1917–1919. Byla však prakticky pouze válčící stranou v rámci ruské občanské války a zanikla pod náporem ruských bolševiků. Západoukrajinská lidová republika (ZUNR) existovala v letech 1918–1919 a po celou dobu své krátké existence vedla boj proti polským jednotkám a zanikla pod náporem polských a rumunských vojáků. Obě části se nakrátko spojily 22. ledna 1919 (Akt Zluky). Z praktického hlediska se jednalo pouze o symbolický akt. Již v únoru 1919 bolševici dobyli Kyjev a Ukrajina tak upadla do chaosu. Nakonec obě části státu bojovaly nezávisle na sobě své vlastní války. Západní část se musela potýkat s invazí Poláků, zatímco zbytek Ukrajiny bojoval na východě s ruskými bolševiky.

Prvním ukrajinským prezidentem byl historik, literát a filosof Mychajlo Hruševskyj. Vedle bolševiků a bělogvardějců zde byli anarchisté (Nestor Machno), nacionalisté (Symon Petljura) a hejtman Pavlo Skoropadskyj. Také se zde bojovalo nejdéle. V boji o národní samostatnost byli Ukrajinci poraženi: západní Ukrajina se v letech 1920–1921 stala součástí 2. polské republiky a v roce 1922 vznikla Ukrajinská SSR jakožto řadová republika Sovětského svazu s hlavním městem ve východoukrajinském Charkově, které bylo v roku 1934 přeneseno do Kyjeva. V letech 1926—40 existovala v rámci Ukrajinské SSR autonomní republika Moldavanů.

Roku 1929 se ve Vídni uskutečnila konference Ukrajinců, kteří emigrovali z vlasti. Tito založili Organizaci ukrajinských nacionalistů (OUN), jež usilovala o samostatný ukrajinský stát (často násilnou formou) a významně zasahovala do dalšího osudu Ukrajiny.