Jan Zahradil, lídr kandidátky ODS
1. "Neúčast podle mě signalizuje spíš nesouhlas a nespokojenost voličů s podobou EU. Škoda, že více euroskeptických voličů nedorazilo vyjádřit svůj názor."
2. "Pokud jde o ODS, své zastoupení v Evropském parlamentu mít bude."
Pavel Telička, lídr kandidátky ANO
1. "Nízkou účast určitě nelze svalovat na počasí. Je to důsledek selhání politické reprezentace. Dlouhá léta politici rezignovali na aktivní politiku uvnitř EU v otázkách pro občany relevantních. Neměli pozitivní agendu, problémy svalovali na EU, mnohdy plácali nesmysly, s občany ohledně EU objektivně nekomunikovali, lidem nesmyslně předhazovali, že nemáme vliv. Proč by pak chodili k volbám?"
2. "To si při velmi nízké účasti netroufnu říct."
Petr Mach, lídr kandidátky Strany svobodných občanů
1. "Nízká účast je způsobená tím, že lidé nedůvěřují politikům a nedůvěřují Evropské unii. Snižuje to legitimitu Evropského parlamentu."
2. "Pro Svobodné odhaduji 6 procent."
Petr Svoboda, lídr kandidátky KDU-ČSL
1. "Nízká návštěvnost je důsledkem toho, že voliči mají patrně nedostatečné nebo zkreslené informace. Nevědí, o co jde.
2. "Výsledek lidovců odhaduji na 7,5 až 8 procent. Dva mandáty dostaneme, doufám."
Kateřina Konečná, jednička kandidátky KSČM
1. "To je asi spíš na hodnocení politologů. Ale já osobně se domnívám, že lidé kteří jsou skeptičtí k Evropské unii, nevzali v potaz to, že tam volí i lidé, kteří jsou stejně skeptičtí a budou chtít něco změnit, a že mohli sami něco změnit."
2. "Myslím, že my jsme pro tu kampaň udělali úplně všechno, byli jsme tři měsíce na ulicích, diskutovali jsme s lidmi. Neumím ten číselný výsledek odhadnout. Neumím střílet od boku. S překročením pětiprocentní hranice ale určitě počítáme, protože jsme se bavili se stovkami lidí na náměstích, tak věřím, že nás ve volbách podpoří."
Luděk Niedermayer, lídr kandidátky TOP 09
1. "Účast asi vychází z nemalé averze části lidí k politice a je dále posílena způsobem, jak část politiků o Unii a jejímu významu pro nás informuje. Ten není daleko od mystifikace. Část občanů proto takzvaně Bruselu nerozumí a nevěří a volby považuje za nepodstatné."
2. "Jak uspějeme hádat opravdu nechci."
Ondřej Liška
Ondřej Liška, lídr kandidátky Strany zelených
1. "Nízkou účast si vysvětluji tím, že česká potilika absolutně selhala. Čeští politici nedokázali za 10 let vysvětlit v čem spočívá důležitost evropské integrace pro jejich životy. A když 364 dní v roce buď na Brusel nadávají a nebo o něm vůbec nemluví, tak nemohou čekat, že ten 365. den občané euforicky přiběhnou k volbám a budou volit do EP, v tom se přepočítali. Ilustruje to hlubokou krizi české politiky, která se vzdálila českým občanům a je to obrovské varování, se kterým je potřeba něco dělat.
2. "Předpokládám, že získáme mandát, přinejmenším jeden, a překročíme magickou hranici 5 procent."
Předseda pirátů Ivan Bartoš.
Ivan Bartoš, lídr kandidátky Pirátské strany
1. "Myslím, že si lidé neuvědomují důležitost, nebo nejsou dost informováni o tom, jak důležité jsou volby do EP. V podstatě jaký vývoj bude v České republice probíhat v nejbližších pěti, deseti letech závisí na legislativě, kterou bude schvalovat EP, protože drtivá většina zákonů našich už je odvozena od evropské legislativy. Možná ani Pirátům se to nepodařilo dost sdělit, že toto nejsou nedůležité volby. Dalším důvodem neúčasti je obecné znechucení z politiky."
2. "Ja to vnímám paradoxně optimisticky, myslím, že nám ta nízká účast pomůže. Statisticky u nás dochází k nárůstu voličů, nikoliv k poklesu. Mohlo by to tedy pomoct všem dynamickým stranám, ke kterým se počítáme. Doufám v mandát do EP; pokoříme diskriminační hranici 5 procent."
Roman Škrabánek vede kandidátku hnutí Úsvit poté, co byla odvolaná Klára Samková
Roman Škrabánek, lídr kandidátky Hnutí ÚSVIT
1."Je způsobena celkovou skepsí občanů České republiky k EU. Lidé nejsou EU nakloněni a svou nenakloněnost vyjadřují nezájmem o volby."
2. "Věřím, že eurorealistický program voliče oslovil a Úsvit zaujme své místo v EP, výsledek bych ale nerad předjímal."
Lídra kandidátky do Evropského parlamentu za ČSSD, sociologa Jana Kellera, se redakci přes opětovné shánění a příslib nepodařilo zastihnout a tudíž otázky nezodpověděl.
