V rámci zákona o dekomunizaci z původního názvu musela zmizet připomínka komunistického činitele Grigorije Petrovského, revolucionáře a rodáka z Charkovské gubernie. Ale také poslance ještě carské dumy, který v letech 1913–14 vystoupil 32krát s bojovnou řečí o nutnosti výuky v ukrajinštině i používání ukrajinského jazyka u soudů a všech státních institucích na území Ukrajiny.
Z tohoto pohledu ho někteří historici označují za bolševika bojujícího za ukrajinskou svébytnost. Později ale tyto své zásluhy smazal horlivým pronásledováním kulaků a ideových odpůrců.
Evropa je už Ukrajinou unavená. A já to chápu, přiznává kyjevský politolog |
Jako jeden z významných aktérů tzv. rudého teroru si podle ukrajinských zákonodárců žádné pomníky v podobě názvů měst nezaslouží. Přesto, že jeho staršího syna popravila jako vlastizrádce NKVD a mladší zahynul v boji za druhé světové války.
To všechno obyvatelé dnes již Dnipru o Petrovském vědí, a dívají se na něj proto jako na nejednoznačnou osobnost. Důvod, proč se ani některým obyvatelům tohoto východoukrajinského města nelíbí přejmenování, je ale prostší. „Prostě jsme si na Dnipropetrovsk zvykli,“ odpovídá většina. Mnozí také poukazovali na to, že namísto výměny cedulí by se měly opravit silnice, které jsou na Ukrajině v zoufalém stavu.
Dnipro, nebo Dnipr?
Starosta města Boris Filatov je ale s novým jménem spokojen. K původnímu, který na počest imperátorky Kateřiny II. neslo město do roku 1926 – Jekatěrinoslav – se vracet nechtěl. Tím méně k ještě staršímu názvu Novorossijsk, který by prý symbolizoval expanzi Ruska.
Ani nový název Dnipro ale není zbaven ideologického podtextu – filologové se nyní přou, zda převážně ruskojazyční obyvatelé města musejí užívat ukrajinskou variantu, nebo ruskou, na kterou jsou ostatně zvyklí všichni – Dněpr.
‚Ještě musím ušetřit na pomník.‘ Miliony Ukrajinců drtí dluhy i chudoba |
Zastánci názvu Dnipropetrovsk sepsali petici, kterou v milionovém městě podepsalo asi 300 tisíc lidí. Městská rada, ve které stoupenci někdejší Strany regionů svrženého prezidenta Viktora Janukovyče představují největší frakci, se pokoušela o zachování názvu Dnipropetrovsk svérázným výkladem – žádala Nejvyšší radu, aby nic neměnila a jen odhlasovala, že město se nejmenuje na počest bolševika Petrovského, ale apoštola Petra. Ani tento nápad v Kyjevě neprošel.
Ovšem Dnipropetrovská oblast si svůj název zatím ponechat může. Jako taková je totiž zanesena do ukrajinské ústavy a na její změnu je zapotřebí zvláštní procedura i více času.
Města podle masových vrahů
Ukrajinský parlament v rámci zákona o dekomunizaci, který vstoupil v platnost před rokem, přejmenoval už stovky měst a obcí a strhl většinu Leninových soch.
Například město Dimitrov v Doněcké oblasti se nyní nazývá Mirnograd, Krasnoarmejsk zase Pokrovskem, Armejsk dostal původní název Bachmut a Dzeržinsk se změnil na Toreck. Někdy byla změna spíš zjednodušením, jako v případě Krásného Limanu, který se teď jmenuje prostě Liman. Nové názvy byly přiděleny všem krymským městům a osadám, i když zavést změnu kvůli ruské okupaci poloostrova není možné.
Celkem na Ukrajině neslo názvy spojené s komunistickou minulostí země 800 obcí a měst. Přejmenována by v nejbližší době měla být všechna. Plnohodnotně nové názvy ale budou užívat až příští generace. Zvyk se úředně změnit nedá. Podle většiny ukrajinských filologů a politologů je nejdůležitější, aby žádná obec na Ukrajině nebyla pojmenována na počest masových vrahů.
