Pašinjan podle agentury Reuters získal ve 105členném zákonodárném sboru podporu 59 poslanců, 42 hlasovalo proti. Ke zvolení Pašinjan potřeboval, aby pro něj hlasovalo alespoň 53 zákonodárců.
Vůdce protivládních protestů v projevu v parlamentu před hlasováním podle agentury TASS mimo jiné slíbil, že stane-li se premiérem, jednou z priorit jeho vlády bude upevňování vztahů s Evropskou unií a snaha dosáhnout bezvízového režimu s unijními státy. Hodlá také dodat nový impulz vztahům s USA a dál rozvíjet vztahy rovněž s Čínou a Indií. Už před první volbou premiéra, která před týdnem skončila neúspěšně, Pašinjan ujistil, že na vztazích s Ruskem nehodlá nic měnit.
Rusko sleduje Arménii pozorně, bojí se protestů
Arménie je blízkým spojencem Ruska a na arménském území jsou ruské základny. Moskva sleduje dění v této zemi s obavami, aby Arméni podobně jako občané Gruzie a Ukrajiny po masových demonstracích nezvolili vůdce, který by se odvrátil od spolupráce s Ruskem.
Kreml označil změnu vlády v Jerevanu za vnitřní věc Arménů |
Krize v Arménii vypukla v polovině dubna, kdy začaly protesty proti snaze dlouholetého prezidenta Sargsjana uchovat si moc. Sargsjan byl hlavou státu deset let a před přestupem do premiérského křesla nechal změnit ústavu, aby výkonnou moc přenesl z rukou šéfa státu na šéfa vlády. Premiérem byl zvolen 17. dubna, ale o šest dní později rezignoval.
Při první hlasování o šéfovi kabinetu před týdnem Pašinjan, který byl i tehdy jediným kandidátem, nezískal potřebný počet hlasů, protože ho nepodpořili poslanci vládnoucí Sargsjanovy Republikánské strany. Pod tlakem následujících dalších protestů ale republikáni opozičnímu předákovi pro druhou volbu hlasy slíbili.
