Pátrání po co nejmenší planetě u vzdálených hvězd zajímá jak astronomy, tak nejširší veřejnost. Pokud totiž hledáme světy, kde by mohl existovat život podobný tomu, který známe, je logické hledat kamenné planety pozemského typu. Slibné mohou být snad jedině měsíce obíhající kolem obřích plynných obrů.
Současným „rekordmanem v hubenosti“ je planeta s názvem MOA-2007-BLG-192-L-b. Astronomové ji loni vypátrali v soustavě vzdálené tři tisíce světelných let. Objevitelé planety se nejprve domnívali, že obíhá kolem hnědého trpaslíka. Tento typ objektu není dostatečně hmotný na to, aby v jeho nitru mohla probíhat termonukleární reakce stejného druhu jako u našeho Slunce. Jde buď o vychladlého bílého trpaslíka, nebo o těleso, které vzniklo z nedostatečně hmotné protohvězdy a je spíše křížencem mezi hvězdou a planetou.
Vědci vypočetli, že hmotnost MOA-2007-BLG-192-L-b by se mohla pohybovat kolem trojnásobku Země. Ovšem vzhledem k tomu, jak chladný je objekt ležící v centru soustavy, se zdálo jasné, že jde o velmi nehostinný svět.
Nová pozorování tyto kalkulace mění. Naznačují totiž, že MOA-2007-BLG-192-L-b obíhá kolem červeného trpaslíka. Protože ten je citelně hmotnější než předpokládaný hnědý trpaslík, musí být sama planeta subtilnější. Odhady se pohybují mezi 1,3- až 1,4násobkem hmoty Země, uvedl na konferenci Královské astronomické společnosti v Londýně Jean-Philippe Beaulieu, který pracuje v Pařížském astrofyzikálním institutu.
Jak je možné, že planeta o tolik zhubla? Detekce malých planet je možná díky tzv. gravitačním mikročočkám. Jde o využití jevu předpovězeného obecnou teorií relativity. V okolí velmi hmotných těles se znatelně zakřivují dráhy světelných paprsků. Pokud před vzdálenou stálicí prochází slabě zářící hvězda, mohou astronomové na Zemi pozorovat postupný nárůst a pokles její jasnosti. Když má „stínící“ hvězda navíc planetu, lze zaznamenat další zjasnění trvající několik hodin.
Do výpočtu, jehož výsledkem je odhad váhy planety, vstupuje mnoho proměnných, včetně velikostí a vah všech těles a také vzdálenosti planety od mateřské hvězdy. Dalšího zpřesnění se snad dočkáme v květnu, kdy astronomové využijí k pozorování hvězdy obří evropský teleskop VLT umístěný v severním Chile.
Zda planeta s revidovanými parametry může hostit život, není zřejmé. Planeta je od své hvězdy zhruba tak daleko jako Venuše od Slunce. Červený trpaslík vyzařuje mnohem méně energie než hvězda typu Slunce. Kdyby však měla planeta hustou atmosféru, mohla by být přece jen obyvatelná.
