Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Autor působivých melodií. Život Wabiho Daňka byl plný neuvěřitelných náhod

Kultura

  7:00
Jeho písničky znali i ti, kteří nikdy nebyli na „čundru“. Stanislav Daněk časem v popularitě za sebou nechal i kolegu Wabi Ryvolu, podle kterého získal svou přezdívku, protože kamarádům donekonečna obehrával jeho písničky. Několik z těch jeho později zlidovělo – možná i proto, že romantika v nich zakódovaná nebyla strojená, ani předstíraná. Jeho melodie nepřestávají být působivé i s odstupem, a z textů je zas často patrná životní zkušenost a schopnost neokázalého vyprávění.

Wabi Daněk. foto: MAFRA

V rozhovorech několikrát vzpomínal, jak byla jeho dráha zpěváka poznamenána náhodami. Kdysi díky náhodě nahradil i zraněného kolegu v kapele, která se jmenovala Rosa – a právě pro ni napsal svou nejslavnější píseň Rosa na kolejích, prý jako znělku. Přestože i jistě díky ní v roce 1974 vyhráli cenu na festivalu Porta, opět došlo ke shodě náhod, kdy spoluhráči odešli na vojnu, a ve stejné době se mu narodila dcera, chyběly peníze, a s hraním proto prakticky přestal. Jenomže přišla další náhoda – navzdory pauze se pořadatelé Porty 1979 rozhodli ho ocenit za „zásluhy o trampskou píseň“. A protože zrovna náhodou neměl žádnou kapelu, musel vystoupit sám – i když to do té doby pro něj bylo nemyslitelné. 

Zemřel písničkář Wabi Daněk, autor trampské ‚hymny‘ Rosa na kolejích. Bylo mu 70 let

Pak šla jeho hvězda prudce vzhůru – autorskou cenu Porty získal v letech 1981-83 třikrát po sobě, a o rok později už byl natolik populární, že mu bylo dovoleno vydat debutové album, pochopitelně pojmenované Rosa na kolejích. Fakticky tak šlo o „best of“ předchozí doby, pomohli mu s ním kolegové z kapely AG Flek či Robert Křesťan, a není divu, že se ho prodalo čtvrt milionu kusů. Z titulní skladby se stala neoficiální trampská hymna, zpívaná na Portě ve stoje. Teprve tehdy se z něj stal profesionální muzikant – do té doby dělal řidiče sanitky. Jenomže když musel uplácet kolegy, aby za něj brali směny, protože měl zrovna šestnáct koncertů měsíčně, už to prostě nemohl zvládat. Možná i tehdy se poprvé rozjel jeho kladný vztah k alkoholu, který mu v budoucnu nadělal tolik zdravotních problémů. Ale kdo by žil asketicky, když s ním v plzeňském amfiteátru Lochotín ochotně a nadšeně řve třicet tisíc lidí sarkastickou odrhovačku Hejkal nebo Hudsonský šífy, esenci pocitů všech, co se někdy ocitli na lodi?

Wabi Daněk na folkovém koncertě .
Wabi Daněk.

Po roce 1989 se z něj nestala ani masová hvězda, ale ani nezapadl, protože by se jako někteří kolegové neuměl vyrovnat s novou realitou. Vysvětlení lze asi hledat v jeho slavných písničkách Nevadí či Outsider Waltz, hymnami všech skeptiků: nikdy zkrátka nepodlehl negativním dopadům slávy, vždy zůstával nohama na zemi, s až nezvyklou pokorou, nadhledem a skromností přijímal. Co ho potkávalo. A o svém zpěvu i hraní na kytaru se často vyjadřoval až s despektem. Ale když mu o generaci mladší muzikanti před pěti lety navrhli projekt Ďáblovo stádo, vracející se k trampským kořenům, s chutí souhlasil.

Publicisté dobře znají pocit nejistoty, se kterým jdou vždy na první rozhovor s oblíbeným umělcem. Snadno se může ukázat, že v soukromí je úplně jiný, než jak ho vnímáme prostřednictvím jeho skladeb, rolí, obrazů či třeba fotografií. Když jsem ale před lety poprvé měl možnost rozmlouvat s Wabi Daňkem, až mě zaskočilo jak moc je stejný jako jeho ryzí písně. Když pak ve čtvrtek 16. listopadu dorazila smutná zpráva o prohraném boji s nemocemi, okamžitě se mi v hlavě začala honit ta, co se shodou náhod jmenuje Píseň, co mě učil listopad. Škoda, že se pak neukázalo, že ta zpráva nebyla pravdivá.

Autor:

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...