I taková sdělení obsahuje nová studie pražského magistrátu. Celá kapitola je tu totiž věnována charakteristice osobností z jednoho romského klanu v Praze 5. Všechna jména sice byla ve studii změněna, příběhy by však měly být pravdivé. Čtenář se tak dozví například o dětech báby Gabriely, Arance a jejím bratrovi Lacovi. „Laco pracuje málokdy, když tak pouze brigádnicky jako hlídač nebo skladník v supermarketu. Většinou však sedí doma. Jeho žena je také v domácnosti, mají pět dětí,“ píše se ve studii.
Kromě Aranky a Laca měla „bába“ ještě Vlastíka a Jolanku. Jolanka je na tom podle studie špatně. Vzala si Vlada, který je z devíti sourozenců, z nichž tři jsou mentálně postižení. Ten se sice snaží hodně pracovat, dělá výkopy nebo „chodí na železo“, jak říká studie, ale rodina má problém s penězi, jelikož Jolana je závislá na automatech.
V této části kapitoly teprve začínají být rodinné vztahy pořádně zamotané. „Vlasta R., další bábina dcera, má za muže Fera, s nímž má druhorozenou dceru. V posledních několika letech u ní bydlela tchyně Hana s jedním svým synem. První muž Vlasty, se kterým má první dceru, je Íránec,“ líčí analýza. S každým dalším člověkem je zmapování rodinného klanu složitější. „Lubica je dcera Gabrieliny sestry, a tedy sestřenice Vlasty, Jolany, Aranky, Vlastíka, Petra a Laca. Lubica žila nejprve s manželem a matkou se šedým zákalem,“ je psáno v dokumentu. Toto popsání rodinných vztahů z tzv. „domů hrůzy“ má podle města zlepšit orientaci v romských klanech.
