2. července 2017 17:33 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Babiš: Ať si každý volí jen svého prezidenta, poslance a starostu

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 283Diskuse
Andrej Babiš. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Andrej Babiš. | foto:  Dan Materna, MAFRA

PRAHA Předseda hnutí ANO Andrej Babiš nedávno zveřejnil knihu, v níž popisuje, kde vidí Českou republiku za 18 let. Větší orientace na vysoce specializované obory nebo zájem o sportující děti nepřekvapí, ale plán na změnu ústavních pořádků bezesporu vyvolá bouřlivé reakce. V Babišových představách nefiguruje Senát, kraje, ale ani obecní zastupitelstva.

LN: Vy máte doma pivo a slané tyčinky, jak píšete ve své knize, že jste si jednou večer u televize obojí otevřel?
Máme, Plzeň v plechovkách.

LN: Neumíme si vás s tím nějak představit, přijdete nám spíš jako typ na víno.
Pivo piju jenom v létě. Pořad s Václavem Klausem, o němž v úvodu knihy píšu, jsem viděl právě koncem léta. Teď jsem na pivu často, jak chodím mezi lidi.

LN: Ještě než se dostaneme k obsahu knihy, je tu jedna aktuální věc. iRozhlas ve čtvrtek zveřejnil pozadí nahrávek, na nichž jste zachycen v rozhovoru s bývalým redaktorem MF Dnes Markem Přibilem. Objevuje se tam podezření, že jeden zaměstnanec finanční správy, Milan Večeřa, účelově zahájila řízení z podezření na daňový únik, aby se dostal k příslušnému policejního spisu, na základě čehož měly vznikat kompromitující materiály na ministra vnitra Milana Chovance či policejního prezidenta Tomáše Tuhého. Budete jako předseda hnutí ANO chtít, aby ministr financí Ivan Pilný nechal tohle podezření prověřit?
Já panu Večeřu neznám. Že tohle dělal, jsem se dozvěděl od pana Kroupy, reportéra iRozhlasu. Pan Večeřa byl na finanční správě pravděpodobně nasazený kámošem Miroslava Kalouska Janem Knížkem (bývalý ředitel finanční správy, pozn. red.), na kterého jsem podal trestní oznámení kvůli podezření ze zpronevěry sto milionů korun. Z informací, co mi říkal pan Kroupa, jsem byl v šoku. Večeřa nastoupil na Generální finanční ředitelství 1. dubna 2014, za pana Knížka a Jiřího Žežulky (také bývalý ředitel finanční správy, pozn. red.), kterých jsem se obou úspěšně zbavil. Myslím si, že Večeřa tam nebyl nasazen náhodou a že je to celé organizovaná věc, aspoň pan Kroupa tvrdí, že to byla organizovaná skupina bývalých policistů, která shromažďovala informace o různých lidech, o mně mimo jiné také. Doufám, že na základě těchto skutečností, začne policie okamžitě vyšetřovat. Protože jestli je to pravda, jde o nehorázný skandál.

LN: Zapadá to do vaší teorie, že i novinář Přibil na vás byl nasazený?
Myslím si, že ano. Od počátku to byl projekt, který mě měl poškodit. Na sestříhaných nahrávkách mě provokuje, snaží se nastolovat témata. Přitom já si pamatuju hlavně to, jak pořád chodil s tím, co všechno se na mě připravuje.

LN: Čí projekt by to měl být?
To nevím. V každém případě mě to má systematicky poškozovat, je to nelegální a je potřeba vyšetřit, proč to ti lidi dělají. Jsou spekulace, že nástup Večeři souvisí s působením Tomáše Martince, bývalého šéfa protikorupční policie, který pak v barvách sociální demokracie vstoupil do krajské politiky. Večeřa přišel na finanční správu bez mého vědomí, za působení lidí, o nichž se vědělo, že s nimi nebudu spolupracovat. Ale pro koho tam měl pracovat, proti komu a na čem, to nevím. Předpokládám, že to policie všechno vyšetří.

LN: Na poslední uniklé nahrávce vás a Přibila se bavíte o Václavu Havlovi a konspiraci, jak ruské tajné služby a agenti stáli za jeho nástupem do čela revoluce. Vy takové věci věříte?
Prosím vás, já o tomhle tématu nic nevím, je to zase nějak sestříhané. Mám tady knížku Tajemství sametu, ve které o Sametové revoluci mluví Jiří Svoboda (filmový režisér a první polistopadový předseda KSČM, pozn. red.). Mluvil jsem o této knize, o tom, co se v ní píše. Nic víc nevím. Podstatné je, že se v zemi pohybují zločinci, kteří si nahrávají politiky, snaží se je dehonestovat a ovlivňovat veřejné mínění. O tom je celý příběh nahrávek. S Václavem Havlem jsem se viděl dvakrát na obědě. Zastal se mě v rámci kauzy Unipetrol. Tehdy napsal Adamu Michnikovi, šéfredaktorovi Gazety Wyborcza, dopis, aby mi v Polsku dali prostor vysvětlit případ Unipetrolu.

Andrej Babiš.
Andrej Babiš.

LN: Pojďme tedy ke knize, kde prezentujete, jak si představujete Českou republiku za 18 let. Píšete, že o důležitých změnách, ústavních změnách nebo mezinárodních smlouvách by rozhodovali lidé v referendu. Nemáte pocit, že by to byl za prvé strašlivě nákladný způsob, jak dělat legislativu, a za druhé nebezpečný? Protože voliči mají tendenci rozhodovat podle emocí, ne na základě faktů a domýšlení důsledků.
Teď se referendum v České republice téměř nepoužívá. Použilo se při rozhodování o vstupu do Evropské unie, při rozdělení Československa se na to z nějakých důvodů zapomnělo. Ale v rámci prvků přímé demokracie jsem myslel především na to, abychom tak, jak volíme prezidenta, volili starosty a primátory.

LN: Jenom starostu, nikoho dalšího?
Na radnici by byli úředníci, hlavní slovo by měl starosta, který by tam přišel a normálně by to řídil.

LN: Kdo by ho kontroloval, kdyby nebylo zastupitelstvo?
Voliči.

LN: Takže by měli možnost ho odvolat v průběhu mandátu?
To je samozřejmě k debatě, pokud by tam přišel starosta, který by se neosvědčil, pak by měl být mechanismus, aby se ho voliči mohli zbavit. Ale jde mi o to, že nejhorší a důvodem, proč to tady tak těžkopádně funguje, je koaliční vládnutí, koaliční rozhodování. Přímo volený starosta by měl více pravomocí a například o rozpočtu by rozhodoval sám. Vždyť se podívejte na vládní úroveň. Měli jsme tu jedenáct vlád, trvaly dva roky, pořád se všichni dohadují, nespolupracují. Ve většinovém systému, který bohužel nemáme, by voliči jasně viděli, jak politik pracuje, co pro ně dělá, jaké má výsledky. Když volíme přímo prezidenta, proč bychom nemohli volit přímo starosty nebo primátory?

LN: Prezident je do značné míry reprezentativní funkce, zatímco obec potřebuje praktický, procesní servis. Co by se ve vašem modelu třeba dělo, kdyby starosta zemřel, kdo by ho pak zastoupil?
Byly by nové volby, před tím by to mohl být náměstek, to je detail. Jde o to, že neschopnost státu být efektivní spočívá v tom, že všechno dlouho trvá, nerozhoduje se, všechno se vyjednává, chybí tah na branku.

LN: Ale současně díky tomu funguje systém ochrany a protivah.
Jenomže ten systém také zapříčinil, že v rámci čtyřletého období vlády, které je velice krátké a legislativní proces zdlouhavý, stojí v řadě mnoho zákonů. Bojuje se o to, který se protlačí a který ne. Schválení programu sněmovní schůze trvá hodiny, protože se všichni zviditelňují, chtějí mluvit na kameru, aby je občané viděli a slyšeli. V Německu mají daleko praktičtější jednací řád, který by legislativní proces u nás uměl také urychlit. Je potřeba, aby vládu řídil premiér. Jsem přesvědčen, že většinový systém by u nás byl nejlepší, ale ten není reálný, tak pak se může využít aspoň prvek, že si lidi přímo zvolí starostu. Kdo nejdéle slouží? Nezávislý starosta, i když jsou samozřejmě výjimky.

LN: Německým modelem jste myslel, že každá strana má přidělený konkrétní čas na diskusi, jehož délka závisí na síle frakce?
Ano. Prostě zákon čteme 30 hodin, CDU má z toho 30 procent, a tím to končí. Nečte se to padesát hodin, nejsou obstrukce. Teď v naší sněmovně všichni diskutují o všem. Zákaz kožešinových farem jsme mohli mít schválený za patnáct minut. To bylo domluveno, jasné to bylo, ale všichni se vykecávali tři hodiny, řešili Vodňanské kuře, kožich mojí ženy, kdo ví co všechno. Řečnický pultík se využívá, aby se poslanec dostal do televize, a výsledkem jsou věčné debaty o ničem. A ještě ta nelogičnost, že spolu s mandátem sněmovny skončí i zákony, které jsou rozjednané, třeba ve druhém čtení. Všechno se zruší. Proč? Proč to tam nezůstane, a až přijde nová sněmovna, podívá se a třeba si řekne: „Jé, tohle se nám vlastně líbí, to posuneme do třetího čtení.“ A získáte rok času navíc při projednávání zákona.

LN: Ještě k těm obcím. Podle vaší vize by zanikla zastupitelstva a volilo by se jen šest a půl tisíce starostů?
Víte, kolik by se ušetřilo peněz? Vždyť se ty koalice pořád rozpadají, pořád se mění a padají, stále se dělá nějaká politika, starosta musí pořád řešit nějaké spory. Podívejte se, jak začínala na počátku koalice v Praze. V minulém volebním období se starosta měnil dvakrát a koalice celkem třikrát. Co asi mohli stihnout?

LN: Není to nutná cena za demokracii? Není horší, kdyby tu bylo šest a půl tisíce malých diktátorů, kteří si mohou dělat, co chtějí, a nikdo je nekontroluje? Může se lehce stát, že bude zvolený starosta s nedobrými úmysly.
Dobře, ale lidi s nimi přece žijí v obci a vidí, jak rozhodují. A neříkejte diktátor, přímo volený starosta je jen někdo, kdo řídí a rozhoduje.

LN: Ve vesnicích a malých městech máte snad pravdu, tam by byli schopní obyvatelé sami ohlídat, co starosta dělá, ale ve velkých městech?
Určitě to závisí i na kvalitě aparátu, který by měl starosta nebo primátor k dispozici. Pokud je odborný a apolitický, je to jako když máte firmu, do níž přijde nový generální ředitel. Ten firmu pak řídí a rozhoduje a každý vidí, co se děje. Všechno je pod kontrolou.

LN: Prezident Miloš Zeman navrhuje uspořádat referendum o vystoupení z Evropské unie. To byste podpořil?
Za stávající situace, podle toho, jak se Evropská unie chová, je jasné, jak by to asi dopadlo. My musíme usilovat o reformu Evropy, ne vystupovat. Ale podívejte se, co se děje. Za tři dny přišlo deset tisíc migrantů. A co říká NATO? Posiluje v Afghánistánu. Výborně. Proč neposiluje proti pašerákům? To nejsou migranti, kteří prchají před válkou.

LN: Někteří jistě jsou.
Nejsou. Uprchlík v Sýrii prchá do nejbližší klidné vesnice, ten nemá osm tisíc dolarů či euro, aby je dal vyděračským pašerákům lidí. Už v srpnu 2015 jsem se ptal, na co máme NATO? Proč se nezmění na útočný pakt? Má chránit evropský kontinent, armády jednotlivých členských států Evropy. Teď tu byla jedna funkcionářka Severoatlantické unie. Co zajímá NATO? Vzniklo v roce 1949 a první poselství znělo: „My Američané chceme zůstat v Evropě, Rusové daleko od ní a Němci při zemi.“ Ale už jsme v roce 2017 a máme se podívat, co je potřeba dnes. Proč je třeba Řecko v Schengenu, když Chorvatsko není, Bulharsko a Rumunsko taky ne?

Evropa má být jako slovanská vesnice, všichni uvnitř a armády jednotlivých členských států by měly pomoci bojovat proti pašerákům, kteří vydírají a oblbují lidi, které lákají do Evropy. Chtějí po nich peníze a ještě jim slibují nějakou budoucnost, lžou. A vedle toho potřebujeme v Unii čtyři základní svobody: volný pohyb kapitálu, lidí, služeb a zboží. Pak se můžeme bavit, jaké jsou kde překážky, jak si kdo plní závazky a jestli dostane penále, pokud neplní. Na brexitu se ukázalo, že Evropa má problém. Evropská unie je skvělý projekt, máme mír, to je pecka.

Největší přidaná hodnota Unie je národní suverenita každé země, silná Evropa díky silným státům, to zní logicky, ne? Já jsem byl jediný ministr české vlády od vstupu do EU, který prosadil legislativní návrh, reverse charge. A co mi to dalo přesvědčování. Bojoval jsem proti francouzským zájmům, hájil jsem ty české.

LN: Částečně jste prosadil reverse charge.
Jak částečně? Bojoval jsem proti francouzským zájmům, protože oni chtějí DPH na e-knihy. Ale náš zájem je reverse charge, protože na daňových únicích přicházíme ročně o 60 miliard. To je náš zájem. Musel jsem organizovat schůzky, ale nakonec jsem je přesvědčil. Dneska je proti nám jen Francie a Slovinsko, ale na začátku mi všichni říkali, že jsem se zbláznil. Proč bychom to nemohli posadit?

LN: Tím se oklikou dostáváme k tomu, proč jsme říkali, že jsou referenda nebezpečná. Kdyby se tu teď vyhlásilo rozhodování o odchodu z EU, voliči by nepromýšleli do důsledků, co by to znamenalo.
Ano, protože jsou naštvaní, protože někdo v Bruselu zase vymyslel nějakou nesmyslnou směrnici o zbraních a stále něco vymýšlí. Dnes Evropě diktuje Komise, její předseda Juncker nám diktuje kvóty, pak nám vyhrožují. Evropa potřebuje reformu.

LN: Ale nechcete v lidech živit představu, že by bylo dobré z Unie vystoupit?
Já chci, abychom v Evropě hráli důležitější roli. Ale my jsme tam od začátku přišli jako úplní hlupáci. Poslali jsme tam Miloše Kužvarta, který neuměl anglicky, pak tam byl bohužel jen chvíli Pavel Telička, a pak Vladimír Špidla, kterého ani nechci radši komentovat. A jak vypadalo naše předsednictví? Až teď jsem pochopil, jak je to důležité. Když jsme seděli na neformálním jednání evropských ministrů financí v Amsterodamu, kde se mnou byl guvernér České národní banky, Evropa nás nutila, ať nekupujeme jen české dluhopisy. Ptali se: „Proč ty banky nekupují i řecké, italské, španělské?“ Guvernér měl připravený proslov, ale holandský předseda mu prostě nedal slovo. Naschvál udělil slovo každému, on se pořád hlásil, ale pak už nebyl čas. My jsme to naše předsednictví totálně propásli, nejdřív kauza PROMOPRO, pak padla vláda, no strašná ostuda.

Který náš politik od vstupu do EU něco předvedl? O kom se psalo? O mně se psalo ve Financial Times, že vydírám Evropu. A na to jsem pyšný, protože jsem bojoval za naše zájmy. Vyhrožovali mi, ale prosadil jsem to. A na to musíte umět jazyky, já hovořím francouzsky, německy a anglicky.

Pomáhal mi německý ministr financí Wolgang Schäuble. Toho si vážím, to je autorita. My máme v Evropě bojovat za naše zájmy a předkládat návrhy. Kdybych byl premiér, řeknu: „Zavřete už konečně tu prokletou vnější evropskou hranici. Řešte Sýrii a Lybii. Okamžitě jednejme s Trumpem a Putinem.“ To je pro Evropu urgentní. Uprchlíci nejdou ani do Turecka, ani do Ameriky. Jdou k nám. Zastavila se cesta z Blízkého Východu, tak teď jdou z Afriky. A nevypadají na to, že prchají před válkou. A někdo je nalákal, že to tady bude super, vzal si za to peníze.

LN: U Afriky jde o humanitární důvody, tamní obyvatelé se dávají do pohybu kvůli suchu a nedostatku vody.
A proč jim nepomůžeme tam, na místě? Pomožme. Tam se narodili. Dejme to tam i v Sýrii do pořádku, udělejme pro ně Marshallův plán obnovy, všechny světové firmy tam udělají byznys, půjčíme jim peníze, ať se všichni mohou vrátit domů. To je jediné řešení. My přece nemůžeme všechny zachránit a my jako čeští politici se máme starat o naše lidi. A je jich plno, kteří žijí na hranici chudoby, mají nízké důchody nebo malé mzdy. Musíme být solidární, a taky jsme, ale není přece možné, aby pokračovala tahle ilegální migrace.

LN: Pomoci hlavně na místě a předcházet migraci, taková je oficiální pozice České republiky a takový je i pln rozvojové pomoci pod ministerstvem zahraničí, to se děje.
Samozřejmě, ale to jsou drobné. Zásadní pomoc musí jít od velmocí. Máme OSN, ne? Nač ji máme? Ta by to přece měla řešit. Jde o to, aby se světové velmoci domluvily na řešení problémů, a Evropa by v tom měla být iniciativní. Ale to jsou pořád jen summity a debaty. Čtu v novinách, že Italové volají o pomoc, a co se děje? Nic. NATO prostě posiluje v Afghánistánu.

LN: Když jste zmínil seniory, navrhujete, aby měl každý zaměstnanec slevu na sociálním pojistném pět set korun měsíčně. Neznamenalo by to výpadek pro průběžný důchodový pilíř, kdyby ty peníze takhle najednou zmizely?
My to na rozdíl od jiných stran máme spočítané. To, co navrhujeme – zrušení superhrubé mzdy, zavedení nižší sazby 19 procent pro lidi bez solidární přirážky a ta paušální sleva, činí 31,4 miliardy, které ale lidi dostanou čisté na výplatní pásce. Ano, má to dopad do státních příjmů, ale my ho dorovnáme. Už zavedené kontrolní hlášení funguje. Meziročně se k 28. červnu zvýšil výběr DPH o 22 miliard to je o 14 procent, prostě super výsledek. Díra ve výběru DPH se snížila z 80 na 60 miliard ročně, a chceme aktivně řešit růst. Ten může být v našich rukou, pokud tu vznikne inventura všech možných investic, které by chtěli zrealizovat starostové, primátoři, hejtmani, sportovci, ministerstvo školství, práce a tak dál. Kdybychom to sepsali, jsou to tisíce miliard.

LN: Může opravdu být růst v našich rukou vzhledem k tomu, jak je česká ekonomika založená na exportu?
Nejenom, jasně, že to závisí na kondici okolních států, kam vyvážíme. Ale v roce 2015 jsme měli růst 4,5 procenta a Němci měli jenom 1,7 procenta. Protože jsme dočerpávali dotace z programového období 2007 až 2013, protože jsme rekordně fakturovali. V prosinci 2015 ministr dopravy Dan Ťok fakturoval 26 miliard, protože jsme stáhli nedočerpání z 90 miliard na 22. Teď čerpání bohužel nefunguje, což je podle mě chyba ministrů, kteří se tomu nevěnují a nedělají mikromanagement, který by měli dělat místo toho, aby lítali po světě. Měli by sedět na zadku, dívat se, proč nepřišli žádosti, ptát se, proč na administraci výzev jejich resort najímá externí síly. V tom je role premiéra, který zavedl komisi pro Evropské strukturální fondy, kde se všichni vykecávají, každý každému vyčítá, že je problém, ale chybí tam premiér, který zavelí a dá příkaz.

LN: Říkáte, že hejtmani mají projekty, ti ale přece ve vaší vizi státu nejsou. Tam kraje mizí.
Protože jsou zbytečné.

LN: Nebylo by pak trochu daleko od jediného starosty v obci ke sněmovně v Praze, protože Senát chcete taky rušit?
Všude slyším, že původní struktura okresů byla lepší. Kraje jsou průtokáče, proteče jimi 166 miliard Kč, náklady na kraje jsou 10 miliard. Kvůli krajům v tradičních stranách vyrostli regionální kmotři, kteří zneužívají dotace, regionální operační programy a snažili se ovlivňovat i celostátní politiku. Zároveň model, kdy přijde samospráva a řekne: „Dejte nám peníze a nechte nás být.“, ten je přece špatně.

Když pan premiér podepsal dohodu ohledně investice ve Škoda Kvasiny, je tam kraj, který má postavit silnici, ministerstvo financí má postavit kulturák, a ještě obecní úřad, který je absolutně v katastrofálním stavu. Je tam plno hráčů a měla by fungovat spolupráce, sednout si bez médií za stůl, a probrat investici. Stát dá tolik, kraj tolik a obec tolik. Tak to má fungovat. Někdo to musí odřídit, úkoly, jména a termíny.

LN: Čím byste tedy nahradil ten mezistupeň mezi sněmovnou a obcí, kdyby zmizely kraje?
To není aktuální návrh. Kraje existují, ale spolupráce vlády, krajů obcí a měst by měla mít úplně jinou kvalitu. Měli by sedět za stolem a řešit konkrétní projekty a hlavně investice. Hlavním integrátorem by měla být vláda. Není ani možné, aby premiér před krajskými volbami říkal, že navýšíme platy řidičům soukromých přepravců v kraji. Neuvěřitelné. Co to do toho kecá vláda? To je přece problém kraje a přepravce. Není možné, aby vláda rozhodovala o nákladech krajů, obcí a měst. Jsou to přece samosprávy a mají si to řešit samí z peněz, které dostávají a z příjmu navíc díky skvělému výběru daní.

LN: Kraje měly pak hlavně problém s tím, že to premiér takhle vyhlásil, a jim chyběly peníze, aby závazek splnily, mnohde i zákonné možnosti, protože už byly podepsané smlouvy.
Samozřejmě. A pak kraje přijdou, ať jim dáme peníze. Ale už jsme jim dali v rámci rozpočtového určení daní osm miliard navíc a ještě 10,6 miliardy na opravy silnic. To jim nikdo před tím nedal, my jsme byli první, a ještě to otočili proti nám. Než jsem odcházel z ministerstva financí, ušetřil jsem peníze z obsluhy dluhů, chtěl jsem proto navýšit peníze na sociální služby. Jenže to by šlo pod ministerstvo práce, ale kraje mají také zařízení sociálních služeb. V tom je ta šílenost, že tu máme domovy důchodců nebo sociální péče, obecní a krajský třicet metrů od sebe. Totéž nemocnice. A není to koordinované. Chybí jasná celková koncepce investice a synergie mezi provozy.

LN: Ve vašem pojetí by tedy byl důležitý starosta a poslanec. Nebylo by tu pak zase příliš málo politiků?
To by bylo dobře. Lidi by byli rádi. Ve Švýcarsku mají jenom sedm ministerstev, a svoje politiky ani neznají. Čím méně politiků, tím lépe. V Evropě je třináct zemí, které mají jednu komoru, nemají Senát.

LN: To ano, třeba Slovensko, ale to má pak župany, obdobu našich hejtmanů.
Základem naší vize je prostě zjednodušení systému, aby to tu fungovalo lépe, něco se dělalo a šlo to kupředu. Kdy si lidi vzpomenou na politiky? Když stojí v zácpě, není obchvat nebo čekají na úřadě, když ho stát buzeruje. Jinak si na nás naštěstí nevzpomene.

LN: Jenže pak hrozí, že přijde někdo, kdo malého počtu politiků využije a zabetonuje se tím, že změní Ústavu. Žádný Senát ho nezastaví.
Dvě stě poslanců už dnes může přece změnit Ústavu.

LN: Nezvládnou to sami, musí to schválit také Senát. Ústavní změny nelze dělat bez toho, aby souhlasily obě komory. Ale co bude, když tu jednu komoru vypustíte?
Dobře, ale tohle pro mě není prioritní. Já jen popisuju, jak stát funguje. Kdyby takhle fungovaly firmy, všechny zbankrotují. Já se jen snažím říci, že bych v příštím volebním období chtěl odpolitizovat legislativní radu vlády, převést to i s lidskými právy pod ministra spravedlnosti. Menší stát, méně ministrů, poloviční rozpočet vládních úřadů, nepotřebujeme ani aparát na vědu a výzkum, to se dá rozdělit mezi průmysl a školství. To všechno je důležité, ale nejdůležitější je, aby ve vládě byl jeden tým, který chce věci skutečně měnit, aby nepokračovat resortismus, kdy každý ministr kope jen za to svoje a celkový rozpočet ho nezajímá. Nezajímá ho, že nejnižší platy mají lidé ve školství, sociálních službách a kultuře.

Mě na vládě přehlasovala dvojkoalice ČSSD a KDU-ČSL pro návrh navýšení platu o 20,6 procenta pro Generální inspekci bezpečnostních sborů, kde mají v průměru šedesát tisíc. A lidi, kteří se starají o nemocné, berou sedmnáct, to je šílené a není to normální. Proto by měl ministr, v jehož resortu už jsou relativně vysoké platy, objektivně uznat, že jinde peníze potřebují více a souhlasit. A premiér je tam od toho, aby to usměrnil.

LN: Myslíte, že byste se resortismu v jednobarevné vládě zbavil? Protože to byla ministryně pro místní rozvoj a ministr dopravy, oba dva za ANO, kteří se intenzivně hádali kolem klíčové novely stavebního zákona.
Ano, já jsem říkal, že chci, aby se stavělo, protože já celý život něco stavím. A místo toho, aby pan Ťok mlátil pěstí do stolu a říkal: „Chci stavět. Richarde Brabče, ukliď si žáby, Karlo Šlechtová, dělej pořádné zákony, abych stavěl.“, byla to paní Šlechtová, kdo mlátil do stolu. To je v mojí pozici těžko ovlivnitelné a ani to nechci rozvíjet.

LN: Jenže otázkou právě je, jak se toho chcete zbavit, kdybyste byl premiér.
Když budete na kolektiv působit, budete je přesvědčovat a budete vládu řídit. Není možné, aby 80 procent toho, co vláda projednává, byly nepodstatné věci. Vláda by měla řešit důležité věci. Musíme stavět a musíme hnout s PPP projekty. Všude fungují, jen u nás ne. Ani na silnice, ani na budovy.

LN: Jaké nepodstatné věci?
Plno věcí, které nemají žádný dopad na život lidí ani firem. Důležité jsou věci, které ohrožují rozpočet, nebo že lidi berou dávky a nechtějí pracovat, zákony, které umožní stavět. Vláda byla jen formální kolektiv, nebyl to tým. Podle mě je strašně neefektivní, když vládu nikdo neřídí, sedí tam tři entity, které se dohadují.

LN: A vy jste připravený být premiérem?
Pokud to lidi budou chtít, vyhrajeme volby a sestavím vládu, která bude fungovat, pak premiérem můžu být. Ale ne v takovéhle vládě, kde si každý ministr dělá, co chce. Nynější pan premiér byl premiérem jen ministrů za ČSSD, jim nahrával. Já bych byl premiérem všech ministrů a všem bych měřil stejně, koaličním ministrům i našim. I když je o mně známo, že jsem přísnější spíš k lidem, kteří jsou od nás, než od partnerů. Chtěl jsem, abychom se aspoň jeden rok zabývali na vládě zprávami BIS. Co nám doporučila, co jsme s tím udělali. To jsou všechno praktické věci, které se neděly.

LN: Jenže post premiéra je také o reprezentaci a symbolických aktech. Vyčítal jste Bohuslavu Sobotkovi, že pořád někde klade věnce, ale to je také nutná součást té funkce. Na to jste případně připravený?
Ale samozřejmě. Jen říkám, že to nikdy nebyl můj cíl. Šel jsem do politiky asi z nerozvážnosti a tisíckrát jsem toho litoval, protože se dějí neuvěřitelné věci, ale jako země patříme na špičku Evropy a zatím nás tam tak nevnímají.

LN: Kdybyste po volbách byl v roli toho, kdo jedná o sestavení vlády, která ministerstva byste chtěl prioritně udržet pod správou hnutí ANO?
Ty, kde teče nejvíc peněz. Ministerstvo dopravy, práce a zdravotnictví. Hlavně v těch posledních dvou teče nejvíc. Chtěl bych se přesvědčit o tom, jestli 308 tisíc nezaměstnaných skutečně nemá práci, nebo jsou tam tací, co berou dávky na pět dětí, mají nabídku zaměstnání za 25 tisíc, ale nechtějí pracovat nebo pracují na černo.

LN: Vzhledem k tomu, že je rekordně nízká nezaměstnanost, už to tak velký problém nebude.
Tak to není. Někteří si chodí do firem pro razítko, aby měli jakože důkaz, že pro ně nemají práci. Myslím si, že jsou v tom pořád velké rezervy.

LN: A co ministerstvo vnitra?
To má určitě velké rezervy. Hlavně bych rozkryl Českou poštu, za co všechno tam nakupují. Ale nechci si tady rozdělovat resorty, my jsme v situaci, kdy všichni říkají, že s námi vládu nepostaví. A bude nějaká pětikoalice a my klidně můžeme skončit v opozici.

LN: Vize jste sepsal do roku 2035. Co z toho je i program na příští čtyři roky?
Myslím, že velmi důležitou věcí je sport. Situace v něm a jeho financování je úplná katastrofa. Chceme ho vyjmout mimo ministerstvo školství. Chceme nastavit jasný a transparentní systém financování. Nikdo dodnes přesně neví, na základě jakých kritérií peníze do sportu tečou. Mám zkušenost z ministerstva financí, kdy jsem vytvořil program pro 130 obcí za 3 miliardy. Byla jasně daná kritéria, kdo a na co může peníze dostat. Striktně se dodržovalo, že se nehledí, kdo je kde starostou. Sociální demokraté naproti tomu postupují podle stranického klíče. Říkají: tenhle starosta je náš, ten prachy dostane. I opravy silnic takhle dělali. Já jsem to dělal vždy apoliticky.

LN: Takže sport byste vyčlenil do nějaké speciální agentury pod Úřadem vlády?
Ano, určitě. Mojí vizí je vybudovat ve většině obcí jejich vlastní sportoviště. Třeba v Bohumíně to dělají skvěle. Mají skvělý areál. Něco obdobného je i v Kladně. Sport je totálně zanedbaný, potřebovali bychom systém, jaký funguje na amerických středních a vysokých školách. Propojit sport se školstvím, jasně definovat podmínky financovaní, transparentní pravidla, investovat desítky miliard do infrastruktury. Krizi ve sportu způsobila ČSSD, která není schopná ji vyřešit.

V tomhle je to stejné jako v NATO nebo Evropské unii – politici prostě neumějí řešit krize. Nejsou akční, když vám bouchne chemička nebo vám v roce 1997 továrnu zalije voda a spadnou dva mosty, to je krize. A život vás naučil být akční.

LN: Teď jste docela nespravedlivý, protože třeba při povodních byli starostové obcí velmi nápomocní a ve většině případů věděli, jak postupovat.
Mluvím o vysoce postavených politicích. Všechna čest starostům. Mluvím o krizích typu migrace, která se už dva roky v EU neřeší. Chci jen dokumentovat to, že člověk při krizi musí být akční. Evropská unie není akční, furt jen mluví a málo koná.

LN: Už víte, zda hnutí bude mít svého prezidentského kandidáta? Preference Miloše Zemana oslabují, svého kandidáta nově představil miliardář Pavel Sehnal v osobě exšéfa Škodovky Vratislava Kulhánka...
Jo? Úsměvné, ale kandidáta na prezidenta fakt neřešíme. Není to na stole. Dopsal jsem knihu o vizích, teď děláme na programu. Představili jsme daňový program. Postavili jsme kandidátky a budeme se připravovat na kampaň. Prezidenta budeme řešit po volbách do sněmovny.

  • 283Diskuse




J. Čížek Další prasárny súdruha... 10:38 19.7.2017
J. Čížek 13:13 18.7.2017
J. Čížek 13:12 18.7.2017
J. Čížek 13:10 18.7.2017

REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!