Co říká Andrej Babiš:Pro sobotní Právo (rozhovor převzal server Novinky.cz) odpověděl premiér Andrej Babiš na otázku, zda se odmítání imigrantů vztahuje i na sirotky ze Sýrie, takto: V neděli pro Radiožurnál Babiš svá vyjádření v reakci na kritické reakce rozšířil: |
Lidovky.cz: Co říkáte na odmítavou reakci premiéra Andreje Babiše ohledně plánu přivést do Česka 50 sirotků z uprchlických táborů?
Zatím jsem slyšela jenom jeho velmi stručné vyjádření. Přiznám se, že mě to překvapuje, protože pokud se jedná o děti, které jsou nedoprovázené, tak si myslím, že je potřeba k nim přistupovat trochu jinak a že bychom měli projevit více lidskosti. Doufám, že svůj názor změní.
Lidovky.cz: Myslíte si, že má plán po takto tvrdém zamítnutí ještě šanci na realizaci?
Mně přišly velmi pozitivní reakce od kolegů, dokonce i od poslanců, a mám v úmyslu ještě oslovit manželky pana premiéra i pana prezidenta. Říkám, že je to záležitost, které by jejich něžnější polovičky mohly více rozumět. Doufám, že jak premiérovi, tak prezidentovi vysvětlí, že děti jsou děti a že by bylo potřeba přece jenom projevit více lidskosti, i když je ta situace samozřejmě složitá. Možná že i bez mého oslovení na ně jejich manželky působí, nevím.
Lidovky.cz: Máte v této věci podporu vaší KDU-ČSL?
Já bych řekla, že v rámci KDU-ČSL nebyl postoj úplně zamítavý, ale podpora byla spíše individuální. Velkou podporu mi vyjádřil pan (Jan) Bartošek (šéf poslaneckého klubu KDU-ČSL - pozn. red.), ale i další. Ta akce nebyla sólová. My jsme měli na úrovni senátního výboru pro evropské záležitosti páteční seminář, kde se za myšlenku pomoci válečným sirotků pozitivně postavili senátor (Zdeněk) Papoušek (nestraník za KDU-ČSL) a místopředseda Senátu (Jiří) Šesták (nestraník za STAN), takže jsou lidé, kteří na úrovni nejvyšších pater politiky mají pro tento návrh pochopení.
Lidovky.cz: Zmíněných padesát sirotků je nějaká konkrétní skupina, nebo se jedná o namátkově vybrané děti z uprchlických táborů?
Záměrně jsem pracovala s návrhem, který už byl realizován ve Velké Británii. Ta skupina není předvybraná. Vše záleží na bilaterálních jednáních. Velká Británie si dohodla s Řeckem výběr zhruba 350 dětí, které si vzala právě z řeckých uprchlických táborů a také z Calais. V Řecku je několik tisíc dětí v podobné situaci. Víme o 3 500 sirotcích. Statistika je květnová, od té doby jich spíše přibylo, než ubylo. Děti jsou tam různě umístěné. Zjednodušeně řečeno není problém najít skupinu padesáti nedoprovázených dětí, které potřebují pomoc.
Hamáček nesouhlasí s Babišem. Česko by podle něj zvládlo přijmout 50 syrských sirotků |
Lidovky.cz: Říkáte, že pomoc je závislá na bilaterálních smlouvách. Znamená to, že nejjednodušší by bylo dohodnout převzetí sirotků s jedním konkrétním státem?
Přesně tak. Konkrétně s Řeckem. Když jsem tam v květnu byla, měla jsem možnost hovořit se zástupci řecké vlády. Především s ministerstvem, které má tuto problematiku na starosti. Buduje v Řecku specializovaná zařízení, něco jako internáty nebo dětské domovy, kam měly být děti umístěny. Když jsem se zástupců zeptala, jak by se dívali na to, kdyby Česká republika použila podobný postup jako Británie, tak byli velmi nadšení. Dohoda s Řeckem by určitě mohla být. Vycházím také z toho, že minulý týden byl v Evropském parlamentu předseda vlády Tsipras (řecký premiér Alexis Tsipras - pozn. red.), tam jsem také tuto myšlenku zmínila. Tsipras očekává solidaritu ze strany členských států. Nebavili jsme se o konkrétní situaci, ale rozhodně není důvod si myslet, že by odmítli takovou možnost spolupráce.
Lidovky.cz: Proč je řeč především o Řecku?
Je pravda, že Řecko patří mezi země, u kterých jsme byli jako Česká republika vyzváni, abychom si převzali část uprchlíků. Vůči Evropské unii bychom mohli říct, že jsme solidární s Řeckem a že mu pomůžeme nastalou situaci řešit. Je pravda, že situace je tam velmi kritická.
Lidovky.cz: Z čeho vychází plán pomoci konkrétně padesáti sirotkům?
Vycházím z toho, že Británie ve svém plánu schválila pomoc pro 380 sirotků. Česká republika je v poměru k Británii menší, toto číslo je tak vlastně symbolické. Může být klidně větší i menší. Je to počet dětí, které se vejdou do autobusu i s doprovodem a relativně to odpovídá počtu, ke kterému se nakonec Británie rozhodla. Jenom upozorním, že Británie má mnohem větší množství uprchlíků, kterým udělila azyl. Toto byla jen speciální samostatná iniciativa. Takže Británie nakonec přijala mnohem víc než 380 uprchlických nedoprovázených dětí.
Lidovky.cz: Kdyby se podařilo dostat sirotky do Česka, jak by měla vypadat konkrétní pomoc?
V této věci důvěřuji ministerstvu vnitra, které má odborníky na azylový systém a také ministerstvu práce a sociálních věcí, které má zkušenosti s ústavní ochranou výchovou. Zařízení na to máme. Určitě by bylo vhodné děti nejprve skupinově aklimatizovat, naučit je základně jazyk, pomoci jim zorientovat se. Pak jsou zde neziskové organizace, které se dlouhodobě starají o děti bez rodičů. Mám informace od některých z těchto organizací, že by byly ochotné si děti převzít. Konkrétně to byla Slezská diakonie, ale myslím, že by se našly i další charitativní organizace, které by se v první fázi o skupiny dětí dokázaly postarat.
Lidovky.cz: Má s podobným typem pomoci Česká republika nějakou hlubší zkušenost?
Nepochybně. Máme velkou zkušenost ze čtyřicátých let, kdy jsme přijímali řecké uprchlíky, kteří utíkali před tamní diktaturou. Mezi nimi bylo také několik tisíc dětí. Takže k Řecku máme i tento historický vztah.