* Na co si o víkendu v Söldenu troufáte?
Pro mě je nejdůležitější, že jsem skoro stoprocentně zdravý. Nechci mluvit jen o Söldenu, ale mým cílem je posunout se výš v superkombinaci, obřáku i slalomu. Příprava se povedla, všechno mi víceméně vycházelo, takže bych se nejradši někdy postavil i na tu bednu... A jestli se tak stane při závodech Světového poháru nebo na mistrovství světa, je mi teď skutečně víceméně jedno.
* V Saas Fee jste se potkal i s uctívaným americkým bouřlivákem Bodem Millerem. Jak na vás zapůsobil?
Je sice samozřejmě svůj, to každý víme, ale jinak naprosto v pohodě. Normálně jsme spolu pokecali, vypadal, že je v klidu.
* Nechal jste se slyšet, že vám příliš nevonělo, když po Millerovi trošku pokukovala vaše přítelkyně...
No jasně, koukala na něj hned druhý den. (směje se) Tak jsem ho pak musel porazit aspoň v tréninku, aby měla jasno...
* Dá se z jeho stylu cosi odkoukat anebo třeba i okopírovat?
Já jsem nikdy nějaký konkrétní vzor mezi sjezdaři neměl. Bode ale patří mezi několik lidí, na které se třeba i u televize velmi rád dívám. Jeho styl mě dost zajímá a faktem je, že jsme občas po tréninku společně techniku rozebírali a Bode byl mimořádně vstřícný. Jeho technika se do jisté míry opisovat snad i dá. V podstatě je jednoduchá. Musíte jet co nejvíc rovně dolů a hlavně pokud možno co nejrychleji... (směje se) Každý trénink s ním člověku bezpochyby nesmírně pomůže, o tom není vůbec pochyb. Jeho rozhodování a styl, to je ale zkrátka naprostý chaos. Ani servismani, kteří se o něj starají, často nevědí, co se bude v příštích minutách dít. Když se ale postaví na lyže, jezdí snad až jako magor...
* Před sezonou jste mnohé změnil i ve vašem zázemí. Co a proč?
Po olympijské sezoně jsem odešel od Sportinvestu, protože nám to nefungovalo. Začal jsem spolupráci s Martinem Hájkem a jsem naprosto spokojený. A díky Dukle jsem zase třeba mohl nedávno odletět na důležité soustředění do Chile, kde jsem se snažil vylepšit hlavně sjezd.
