Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Bankéři v Davosu ustoupili politikům

Česko

Finančníci se smířili se zavedením bankovní daně, Vyspělé státy požadují vytvoření celosvětového regulačního úřadu

DAVOS Na včera ukončeném Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu zavládlo dočasné příměří mezi politiky, zástupci regulačních úřadů hlídajících finanční sektor a největšími světovými bankéři. Finančníci, i když neradi, nakonec přiznali, že je nutná další regulace bankovního sektoru. Ta by měla zabránit opakování nedávné finanční krize. Uvažuje se o zavedení bankovní „daně“.

Z jejího výtěžku se pak bude financovat státní pomoc bankrotujícím velkým bankám. Zda se plánují i další zásahy, jako například rozdělení obřích finančních domů, jak to navrhl minulý měsíc americký prezident Barack Obama, není jasné.

Posvítit si na krachy bank „Nikdo se nepostavil a neřekl ‚neregulujte nás‘,“ prohlásil americký poslanec Barney Frank, který je předsedou amerického sněmovního výboru pro finanční služby a v Davosu mluvil jménem státních regulátorů. „Bylo by to jen plýtvání časem,“ dodal. Narážel tak na to, že veřejné mínění se obrátilo proti bankéřům. Schůzek s bankéři se kromě Franka zúčastnili například poradce amerického prezidenta Obamy Larry Summers, anglický ministr financí Alistair Darling nebo francouzská ministryně financí Christine Lagardová.

Josef Ackerman, šéf největší německé banky Deutsche Bank, který se stal v Davosu neoficiálním mluvčím bankéřů, prohlásil, že by rád viděl vytvoření evropského záchranného fondu. Do něj by přispívaly velké a důležité banky, představující riziko pro finanční systém. Platila by se z něj záchrana těch finančních ústavů, jejichž případný pád by mohl ohrozit i ostatní zdravé banky a peníze prostých lidí.

Podobně se vyjádřil i předseda banky Barclays Bob Diamond. Finanční domy by podle něj do takového fondu měly v průběhu několika let přispět desítkami nebo stovkami miliard dolarů. Jak přesně by ale měla bankovní daň vypadat a na které finanční ústavy by se měla vztahovat, není jasné. Není totiž snadné zjistit, které banky jsou skutečně rizikem pro celý systém. Experti varují, že někdy nemusí být problémem ty největší banky právě proto, že jsou velké a dokážou dobře rozložit rizika svých operací.

Mario Draghi, guvernér italské centrální banky a šéf Výboru pro finanční stabilitu, který vytvořili zástupci dvaceti nejvyspělejších zemí světa G20, prohlásil, že bude návrhy „analyzovat“. Podle něj G20 uvažuje o vytvoření celosvětového úřadu, který by se uměl vyrovnat s krachy velkých bank. Je prý také třeba koordinovat návrhy na kapitálovou přiměřenost bank. Tedy to, jak velké rezervy mají banky mít vzhledem k tomu, kolik peněz půjčují nebo používají na další obchody. Zástupci G20 také prohlásili, že výše bonusů bankéřů by měla být spojena s dlouhodobou výkonností jejich bank, napsala agentura Bloomberg. Bankéři proti Obamovi Podle agentury Reuters ovšem jednání bankéřů s regulátory zdaleka nebyla tak idylická, jak se veřejně tvrdí. S odvoláním na své zdroje z jednání agentura napsala, že účastníci nenašli společnou řeč. Dohodnout by se prý bankéři dokázali s evropskými politiky a úředníky, ale ostře vystupovali proti návrhům z USA. Například Obamovým plánům na omezení obchodování bank na vlastní účet či jejich oddělení od investičních fondů. Může tak vzniknout rozpor mezi Evropou a Spojenými státy.

Pochybnosti o výsledcích jednání v Davosu vyjádřil i šéf Mezinárodního měnového fondu Dominique Strauss-Kahn. „Klíčová je otázka koordinace finanční reformy,“ prohlásil a dodal: „Bojím se, že nejdeme tímto směrem.“

Autor:

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...