PRAHA Je nejrychlejší v Evropě, ve světovém měřítku mu náleží třetí příčka. Dva týdny před halovým šampionátem kontinentu v Paříži dosáhl běžec na 60 metrů překážek Petr Svoboda (26) při mistrovství republiky druhého času kariéry 7,48 vteřiny a dal tak vědět, že ve městě na Seině se s jeho bojem o medaili musí počítat. „Zlatá by byla nejlepší,“ usmívá se svěřenec trenéra Luďka Svobody.
* Vrátil jste se do čela evropských tabulek, kde vás nedávno vystřídal Francouz Dimitri Bascou. Čekal jste, že to půjde tak hladce?
Tušil jsem, že by to mohlo být rychlé, už 7,51 v rozběhu naznačilo, že forma je i přes nachlazení dobrá. V hale Olympu ve Stromovce se mi běhá dobře, trénuju tady skoro denně, takže kdyby se o evropské medaile závodilo tady, nezlobil bych se. (úsměv) Ten čas ale moc neznamená.
* Pročpak?
Mám z něho dobrý pocit, ale to je jen pro mě, protože ve finále mistrovství Evropy nikoho nezajímá, kdo má nejrychlejší čas. Na loňské letní Evropě v Barceloně jsem ho měl taky, ve finále jsem o metr vedl, ale pak z toho byl funus v podobě šestého místa. Vždycky jsem byl velkohubý, to mě snad nikdy neopustí, ale teď říkám, že chci do finále. Potom se uvidí.
* Takže jste pokornější?
To není pokora, ale obava z toho, co dovedu provést. Určitě nechci jet do Paříže s pokorou. Říkat, že co kdybych tam náhodou útočil na medaili, by bylo alibistické. Pojedu tam s tím, že napřed finále, i když to je minimum z toho, co chci. Samozřejmě chci vyhrát. ale rozhodně neřeknu, že tam jedu vyhrát proto, že jsem nejrychlejší.
* Zmínil jste Barcelonu – pořád vás straší?
Nemyslím, je to spíš varování. Už vím, že člověk se má radovat až za cílem, a ne tomu podlehnout předem. Což se mi stalo, ale pak jsem škobrtl na sedmé překážce. Takže jsem Barcelonu vymazal, jedu od bloků až do cíle. Tam jsem si při závodě říkal – nepokaž to, nepokaž to, až jsem to pokazil. Příliš jsem myslel na zlato. Na to myslím i teď, přece Real Madrid nemůže říkat před zápasem se Spartou, že si jde jen zahrát fotbal, ale už je to jiné. Navíc to není tak, že bych byl suverénně nejlepší, ve hře jsou přece jen setiny.
* Loni jste po Barceloně řekl, že uděláte všechno pro to, aby vás medailisté z Evropy v sezoně už neporazili. Vyšlo vám to?
Až na londýnskou prohru s evropským šampionem Turnerem z Anglie ano. Já ho porazil dvakrát, se stříbrným Francouzem Darienem jsem neprohrál ani jednou, stejně jako s bronzovým Maďarem Kissem. Někomu se to může zdát jako slabá náplast, ale pro mě to bylo důležité.
* Jak to tedy udělat, aby evropská jednička neodjížděla z Paříže bez zlata?
Nejspíš udržet nervy na uzdě. A věřit sám v sebe. Ale letos jsem vyhrál na mítincích v Moskvě, Düsseldorfu i Chemnitz, a znovu jsem porážel medailisty. I Nizozemce Sedoca, který skončil při posledním halovém mistrovství Evropy předloni v Turíně stříbrný, o chloupek přede mnou. Ale já bronz bral, kvůli zranění svalu jsem předtím dlouho nemohl trénovat.
* Paříž je už za dva týdny, vy ale nevypadáte, že byste si připouštěl nějaké obavy.
Taky si je nepřipouštím, maximálně mám respekt ze soupeřů. Ale ne že bych se jich bál, vždyť je porážím. Nepotřebuju ani psychologa, jak mi mnozí radili po Barceloně – mne nikdo nemusí přesvědčovat, že jsem dobrej. S tím problém nemám, jen při důležitém závodě to bývá jiné. Ale doufám, že tu blbou tradici konečně prolomím.
***
Z VÝSLEDKŮ M ČR Muži - 60 m: 1. Veleba (ARC Brno) 6,65, 2. Žilka (Olymp Praha) 6,67, 200 m: 1. Maslák (Dukla) 21,38, 400 m: 1. Vojtík (Olymp) 47,64, Maslák v rozběhu 47,05, 60 m př.: 1. Svoboda (Olymp) 7,48, 2. Sajdok (Dukla Praha) 7,75, dálka: 1. Novotný 801, 2. Pírek (oba Kroměříž) 765, výška: 1. Bába 224, 2. Skrčený (oba Dukla) 214, tyč: 1. Kudlička (Dukla) 545, 2. Bechyně (Plzeň) 535, trojskok: 1. P. Hnízdil (Stodůlky Praha) 15,51, koule: 1. Marcell (Univ. Brno) 19,22. Ženy - 60 m: 1. Čechová a Mazáčová (obě Olymp) 7,37, 200 m: 1. Hejnová (USK) 24,17, 60 m př.: 1. Škrobáková 8,09, 2. Hejnová (obě USK) 8,38, výška: 1. Marešová 187, 2. Straková (obě Olymp) 187, tyč: 1. Ptáčníková (Olymp) 457, 2. Maláčová (USK) 425.
