Řada belgických médií uskutečnila při příležitosti tohoto výročí průzkumy mínění. Z nich mimo jiné vyplynulo, že nejsilnější stranou by v případných nových volbách byla opět Nová vlámská aliance (N-VA) Barta De Wevera.
Důležitý je podle listu Le Soir i vzkaz, že pro dvě třetiny Belgičanů má jejich stát stále budoucnost a je podle nich schopen zabránit svému rozpadu. O něm se občas mezi Belgičany kvůli neschopnosti politiků vyřešit dlouhodobou politickou krizi spekuluje.
Vlámové nevěří v budoucnost po boku chudších Valonů
Průzkumy zároveň potvrzují rozdíly mezi hlavními jazykovými komunitami - Vlámy (vlámsky hovořící obyvatelstvo obývající převážně severní část země, která je ekonomicky výkonnější) a Valony (francouzsky hovořící Belgičané obývající chudší jih země, kteří navíc tvoří i většinu obyvatel Bruselu).
Zatímco budoucnost má Belgie podle 79 procent Valonů, tak u Vlámů si to myslí jen 62 procent. Pokud se započítá i Brusel, pak průměr v celé Belgii činí 67 procent.
Vedle Vlámů a Valonů žije ještě na východě země malá německá menšina, avšak hlavní problémy souvisejí s rozpory vlámských a valonských stran ohledně potřebných ústavních i dalších reforem, o nichž se v Belgii debatuje roky.
Jde zejména o to, jak by měly být financovány a jaké by měly mít autonomní pravomoci jednotlivé regiony. Vedle toho se spory týkají i práv jazykových menšin žijících na území druhé jazykové komunity (volební právo, kontakt s úřady a podobně).
Předčasné volby většinou nechtějí
Třebaže o kompromis při vytvoření vlády se za poslední rok snažilo několik politiků z různých seskupení, 62 procent Belgičanů se staví proti tomu, aby se v zemi konaly nové předčasné volby. Navíc se zdá, že by ani nové hlasování neznamenalo žádné zásadní zemětřesení, které by pomohlo výrazněji změnit poměr sil.
Belgie si přitom začíná uvědomovat, že jde do tuhého. Kabinet premiéra Yvese Leterma, jenž byl pověřen správou země do doby vzniku nové vlády, se sice snaží o různé reformy, nejde však o silný kabinet s širokou oporou v parlamentu. Letermův tým tak sice zvládl belgické předsednictví Evropské unie, avšak i přes řadu reformních kroků nezabránil tomu, že ratingové agentury začaly Belgii opět hrozit možným snížením hodnocení. Právě to by pro zemi mohlo představovat zásadní problém.
Belgie má jedno z největších zadlužení v rámci EU, přesto se ale zatím nedostala do takových problémů jako Řecko, Irsko a Portugalsko, kterým museli partneři přijít na pomoc se záchrannými finančními balíky. Pokud by ale došlo ke zhoršení ratingu, dal by se očekávat odliv důvěry obchodníků a investorů na trhu a z toho vyplývající vážné komplikace.
