Premiér Yves Leterme se rozhodl po odchodu jedné ze dvou hlavních vlámských stran z vládní koalice podat demisi. Dá se očekávat, že v zemi se opět rozhoří debaty o rozdělení země.
Leterme už demisi kabinetu předal králi Albertu II. Ten ale zatím neřekl, zda ji přijme či nikoli. Rozhodne se až po konzultacích s jednotlivými politickými hráči. Zvažovat bude i širší dopady, neboť Belgie se v červenci ujme předsednické role v Evropské unii.
Důvodem odchodu vlámského liberálního seskupení Open VLD byl nedostatečný pokrok při řešení citlivé otázky ústavní reformy země.
Belgii tvoří frankofonní jih (Valonsko), vlámsky hovořící sever (Vlámsko) a dvojjazyčný Brusel. Spory obou komunit zemi sužují dlouhodobě. Klíčovou roli hrály i ve volbách v roce 2007 a následném složitém sestavování vlády, která sice po více než roce vznikla, ale byla velmi křehká a kabinet se několikrát měnil.
Hlavní spor vedoucí k nové krizi se týká práv frankofonní populace na vlámských předměstích Bruselu. Tato oblast, označovaná jako BHV (Bruxelles-Hal-Vilvorde), je jádrem sporů řadu let. Složená je jak z frankofonních, tak z vlámských komunit. Vlámové chtějí tento sporný region rozdělit.
Tik, tak, tik, tak...Bum?
Problém je, co by bylo s Valony, jejichž komunity by připadly Vlámsku. Jde třeba o to, zda by mohli frankofonní voliči hlasovat i pro valonské politiky. Voliči ve Vlámsku si totiž mohou vybírat pouze z vlámských politiků. Situace se v posledních dnech stala také předmětem intenzivních jednání pěti stran vládní koalice. Tu tvoří dvě vlámská a tři frankofonní seskupení.
Vlámské liberály ale jednání neuspokojilo. Kabinet by i po jejich odchodu měl většinu v parlamentu, ale tvořily by jej tři frankofonní a jedna vlámská strana. Vzhledem ke snaze o co největší vyrovnanost vlád se tak demise předpokládala.
Dá se také očekávat, což už ukazují i debaty na belgických zpravodajských serverech, že se v zemi opět rozhoří vášnivé diskuze, zda by nebylo lepší Belgii rozdělit. O tom se hodně mluvilo třeba kolem voleb v roce 2007 a v souvislosti s následnými komplikacemi s vytvářením vlády.
"Jen pro Vlámy"
Problém BHV zdaleka není ojedinělý. Nedávno se třeba rozhořel skandál kvůli tomu, že někteří vlámští starostové se údajně dohodli s realitními firmami, že budou nemovitosti prodávat přednostně Vlámům. Předtím zas vlámský ministr vnitra Geert Bourgeois řekl, že skupina starostů z periferie Bruselu, kteří odmítli poslat frankofonním občanům volební lístky pouze ve vlámštině, už nikdy nebude jmenována do funkce.
Dnes se původně plánovalo v belgickém parlamentu hlasování o zákazu nošení oděvů znemožňujících identifikaci osob, a to i běžně na ulici, nejen na úřadech či školách. Jde třeba o tradiční závoje zahalující tělo, které nosí muslimské ženy. Belgie by byla v případě schválení této normy první evropskou zemí, která k takovému rozsáhlému kroku přistoupí.
Kvůli vládní krizi se ale zasedání odložilo. Uskutečnit by se mohlo příští čtvrtek, ale definitivně se o tom bude rozhodovat až po víkendu.
