S jejich prodejem to však v letošním roce, kdy většina zemí ruší nebo omezuje šrotovné, nebudou mít vůbec snadné.
FRANKFURT/ŽENEVA To, co v loňském roce při zavádění šrotovacích prémií předpovídali ekonomové, se letos již začíná naplňovat. Ukončování programů podporujících koupi nových vozů totiž začíná ukusovat z počtu prodaných automobilů. Více než ostatní to pocítí tuzemští výrobci vozidel i celá česká ekonomika.
„Zavedení šrotovného v západní Evropě minulý rok výrazně pomohlo středoevropskému automobilovému průmyslu. V roce 2010 může ale jeho výpadek působit jako koule na noze,“ uvedl hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš.
Část poptávky totiž byla kvůli šrotovnému uměle přesunuta již do minulého roku a její výpadky se letos podepíší na automobilovém průmyslu i na vývoji ekonomiky zemí střední Evropy.
„Nejvyšší efekt mělo šrotovné na Slovensku, pak v Česku a v Polsku,“ upozornil Bureš. Nejvyšší pozitivní vliv v loňském roce však zároveň znamená největší prostor pro propad prodejů vozidel v letošním roce. Vzhledem k tomu, že automobilový průmysl se zásadní měrou podílí na hrubém domácím produktu jak Česka, tak Slovenska, budou ukončováním šrotovného nejvíce postiženy právě tyto země.
Výrazný propad v prodeji nových vozidel již hlásí například Německo. Za minulý měsíc se německým autosalonům podařilo prodat téměř o třicet procent vozů méně než loni v únoru.
Na tak slabém výsledku má lví podíl právě ukončení programu státních pobídek na podporu prodeje nových vozidel. Vyplývá to z dat německé asociace zahraničních automobilek VDIK.
Německo, které představuje největší trh s automobily v Evropě a je zároveň i největším odběratelem českých vozů, zaznamenalo po měsících silného růstu největší propad v kategorii malých a kompaktních vozů. Právě prodej takovýchto vozů byl přitom loni nejvíce podpořen šrotovným. Na české výrobce aut má vývoj v Německu mnohem větší vliv než domácí poptávka. Jen slabou útěchou jim tak může být, že prodej nových osobních aut v Česku za první dva měsíce roku vzrostl proti loňsku o 17 procent na 21 893 vozů.
Vývoj v Německu, které již šrotovné ukončilo, jde proti trendu ostatních evropských trhů, které vládní pobídky na nákup nových aut stále vyplácejí. Prodej aut se tak minulý měsíc například ve Francii meziročně zvýšil o 18 procent a dosáhl tak celkem téměř 180 tisíc kusů. Francouzská vláda začala v boji proti dopadům světové hospodářské a finanční krize poskytovat šrotovné ve výši tisíc eur, tedy zhruba 26 000 korun. Na tuto částku měl nárok každý, kdo při koupi nového vozidla sešrotoval minimálně deset let starý automobil.
Od začátku letošního roku sice Francie šrotovací prémii snížila na 700 eur, přesto na tuto pobídku lidé stále slyší. Za celý loňský rok se díky šrotovnému zvýšil prodej automobilů o 10,7 procenta na téměř 2,3 miliardy vozů. To představuje nejlepší výsledek od roku 1990. V únoru se zvýšily prodeje automobilů i ve Španělsku a Itálii. I v těchto zemích prodeje výrazně podpořily vládní programy šrotovného. Vyplývá to ze statistik, které tento týden zveřejnily tamní automobilové asociace.
V italských autosalonech se minulý měsíc prodalo více než 200 tisíc vozů, což představuje meziroční nárůst o 21 procent. Španělé v únoru sice koupili jen 91 281 vozů, to ale v meziročním srovnání představuje nárůst dokonce o 47 procent. Španělská vláda začala již loni v květnu poskytovat kupcům nových automobilů dotaci dva tisíce eur, tedy zhruba 52 tisíc korun.
