Black Sabbath údajně chystají poslední světové turné |
S nad se hudebníci, kteří si celou kariéru zahrávají s drsnou a temnou image neurazí, když trochu cynicky řekneme, že Black Sabbath jsou v pozici na smrt nemocného, kterému se v posledních chvílích před skonem udělalo náhle dobře, a nikdo, včetně lékařských kapacit, pro to nemá racionální vysvětlení. Ti, kteří byli na jejich předchozím pražském koncertě 7. prosince 2013, to mohou potvrdit.
Velký návrat
On oh o zimního večera hráli Black Sabbath – v sestavě velmi blízké té „klasické“ – Čechům poprvé. Nebylo divu, že se dostavilo šestnáct tisíc fanoušků všeho věku a sociálních skupin. Byli hlavně zvědaví. Kapela, která se nacházela na turné ke krátce předtím vydanému albu s číslicovým názvem 13, jich asi většinu zaskočila. Vždyť světem táhly pověsti o boji kytaristy Tonyho Iommiho s vážnou chorobou a stav zpěváka Ozzyho Osbournea, který se v některých obdobích nepochybně vlivem svého „rockerského“ životního stylu měnil v trosku a sebeparodii, si mohli jeho fanoušci ověřit při několika jeho sólových koncertech u nás.
A najednou přišlo oživení Black Sabbath a Iommiho i Osbournea jako by polil živou vodou. Dokonce i přísní recenzenti koncertu se předháněli v superlativech. Ostatně, chválili i samotné studiové album, z něhož na setlistu koncertu byly tři ukázky. „Třináctka“ ale kapelu představila jako silný tým, který sice staví nové písňové stavby ze starých cihel, ale jsou stále pevné a mají osobitý, rozpoznatelný charakter.
Ostatně, všechny pokusy o stylovou změnu se „Sabatům“ v minulosti vymstily. Nebylo divu, že když začali v roce 2013 na novince pracovat, slavný americký producent Rick Rubin je vyzval, ať zapomenou na všechno, co se během let naučili, a vrátí se na začátek. Přeloženo: k temným úderným kytarovým riffům, hromovládné rytmice, jež byla na přelomu 60. a 70. let základním kořenem toho, čemu se později začalo říkat heavy metal, a k strašidelně skřehotavému zpěvu, který byl po bezmála půl století zdrojem obdivu i výsměchu. Povedlo se az alba 13 je sice pozdní, ale rozhodně úctyhodná perla diskografie téhle kapely.
Faktem je, že následovníka „Třináctky“, hybridní album The End, které bylo vydáno za účelem propagace stávajícího turné a ve fyzické podobě se prodává jen na koncertech, už si mohli Black Sabbath odpustit.
Obsahuje totiž jednak čtyři solidní živé nahrávky starších písní, tam by bylo vše v pořádku, ale také čtyři studiové písničky, které zbyly z natáčení „Třináctky“. A potvrdilo se zlaté pravidlo hudebního průmyslu, které praví, že co bylo jednou založeno do šuplíku, mělo by tam zůstat. Výjimek, které je potvrzují, známe z historie, skutečně jen co by se za nehet vešlo. Vzhledem k tomu, že ani samotní Black Sabbath nezahrnují The End do své oficiální diskografie a berou je jen jako raritu pro skutečně vášnivé fanoušky, se ale není třeba rozčilovat. Naopak lze spokojeně pokývat nad soudností muzikantských veteránů.
Největší hity
Tato soudnost se ostatně potvrdila i tím, že při stejné příležitosti, kdy v září 2015 Black Sabbath ohlašovali poslední turné, také vyvrátili spekulace o tom, že mají v plánu natočit ještě další regulérní album. Osbourne se nechal slyšet: „Ano, původně jsme před posledním turné chtěli ještě jednu desku natočit, ale to by zabralo tři nebo čtyři roky. To by mi bylo už nějakých zatracených třiasedmdesát!“
Podle zpráv z předešlých koncertů turné The End si Black Sabbath své loučení s fanoušky užívají pokaždé zhruba dvě hodiny, což je na kapelu s takovým věkovým průměrem a (někdejší) životosprávou skutečně asi na hranici možností.
Je zajímavé, že ze setlistů koncertů, které už proběhly v posledních dnech například v Rakousku, Dánsku, Norsku, Francii nebo Belgii, úplně vypadly písničky z posledního alba a Black Sabbath skutečně pouze vzpomínají – respektive hrají svoje „greatest hits“. Zpravidla začínají eponymní skladbou Black Sabbath, úvodním kusem stejnojmenného debutového alba z roku 1970. Na soupisce písní nechybějí War Pigs, N.I.B., Rat Salad,Iron Man ani Paranoid.
  |
„Nechci říkat, že si s ostatními už nestoupneme na pódium, ale jako Black Sabbath jsme oficiálně u konce,“ řekl Ozzy Osbourne. Odejít na vrcholu, to je umění opravdových profesionálů.
