„Britská vláda podporuje kandidaturu Tonyho Blaira na prezidenta Rady EU,“ prohlásila Kinnocková. Tuto funkci, stejně jako ministra zahraničí unie, zavádí Lisabonská smlouva o reformě unijních institucí, kterou však nejprve musejí schválit Irové v referendu.
O tom, že by Tony Blair o takovou funkci stál, se v kuloárech hovoří už dlouho, on sám se ale veřejně nikdy nevyjádřil. Kinnocková, která patří v Labouristické straně k Blairovým spojencům, však ve Štrasburku dala najevo, že vláda s ním už o celé věci jednala. Její prohlášení nicméně překvapilo jak Blaira, tak premiéra Gordona Browna i britské diplomaty.
„Nic se nezměnilo. Funkce neexistuje, a tak není na co kandidovat,“ řekl Blairův mluvčí. Úřad premiéra se dosud veřejným prohlášením na toto téma vyhýbal a čekal, až vstoupí v platnost Lisabonská smlouva. Brownův mluvčí také reagoval na prohlášení Kinnockové opatrně. „Pokud se Tony Blair rozhodne a pokud taková funkce bude existovat, pak bude premiér takovou kandidaturu podporovat,“ řekl mluvčí britského premiéra.
List The Guardian připomněl, že Blair se během deseti let ve funkci ministerského předsedy vyhnul přijetí společné měny eura a šel do války v Iráku přes odpor řady evropských zemí, což mu řada lidí nezapomněla. K největším odpůrcům „prezidenta Blaira“ prý patří švédský premiér Fredrik Reinfeldt a španělský ministerský předseda José Luis Zapatero. Nadšena údajně není ani německá kancléřka Angela Merkelová. K Blairovým stoupencům naopak patří francouzský prezident Nicolas Sarkozy, ale ani on ho veřejně nepodpořil.
Podle konzervativního stínového ministra zahraničí Williama Hagua by vytvoření takové funkce vedlo k další centralizaci moci v Bruselu. „V případě tak ambiciózního manipulátora, jakým je Tony Blair, to je prakticky jisté. Neměl by se k takové funkci dostat ani na dohled,“ řekl Hague.
