'Blažkova levicová otevřenost? Větší pitomost než Klausův snowboard'

1. Souhlasíte, že tvrdší postihování anonymních pomlouvačů na internetu je nutné?
2. Má přílišná informační otevřenost negativní vliv na rozhodování veřejných institucí?
3. Je maximální informační otevřenost snem levice?

Miloš Čermák.

Miloš Čermák (odborník na nová média) 

1. Já se musím přiznat, že jsem mu moc nerozuměl. Nevím, podle jakého paragrafu by se to řešilo. Osobně mi přijde, že paragraf o pomluvě nepatří do trestního řádu. Měla by se řešit u civilního soudu, tam rozumím požadavku rychlejšího rozhodování - když soud rozhodně po třech letech, že v novinách bylo něco nepravda, neprospívá to ničemu. Nedovedu si ale představit, že když někdo napíše pomluvu, je to trestný čin. Jak budeme řešit, když napíšu, že Blažek je debil? Může se nechat vyšetřit a předložit důkazy, že má IQ 160 a já ho budu muset odškodnit, ale jak bude policie rozhodovat, jestli je debil, nebo ne? A proč by to měla vyšetřovat?

2. Myslím si, že bychom měli vědět o všech rozhodnutích. Přece třeba rozhodnutí soudu není tajné a každý má za něj nést odpovědnost. Pokud se dostanou tajné informace na veřejnost, není problém médií, že je někdo vykecá. Samozřejmě, že jsou výjimky, například případy, kdy by média mohla ohrozit něčí život.

3. Názor, že informační otevřenost je něco levicového, mě překvapil a zaujal nejvíc. To je snad ještě větší pitomost, než když Václav Klaus označil snowboard za levicový.

Oldřich Kužílek

Oldřich Kužílek (expert na otevřenost státní správy, autor informačního zákona)

1. Pomluva by určitě ve slušné společnosti měla být sankcionována, proč by měl existovat segment, kde to neplatí? Otázka je, zda by spíše neměla přijít samoregulace médií, třeba registrace diskuzí. Je to podobné, jako kdysi praní špinavých peněz. To se také dělo ve zcela anonymním prostředí. Tehdy vznikl požadavek vytvořit nějaké deanonymizační body a tvrdit, že kdokoliv bude mimo ně, může být sankcionován. Hlavní je tedy otázka, zda je to v případě internetu také společensky nutný požadavek. 

2. Jeho výroky týkající se informační svobody jsou nejasné, protože jím uvedené příklady se týkají něčeho jiného. Nikdo nezpochybňuje, že hlasování soudních senátů je tajné. On ale uvádí jako příklad rozhodování soudu "dejme vyšší trest, nebo nás média sežerou". Nevidím tady žádnou souvislost. Pak také říká: "někteří lidé kolektivních orgánů mají problém s tím přiznat, jak hlasovali". Jinými slovy: nebrání pohled veřejnosti exekutivě v rozhodování? Samozřejmě, že ano, brání jí dělat si, co chce. A někteří lidé s tím prostě mají problém. Podle mě ale pan ministr měl na mysli něco jiného, vzhledem k jeho mlhavým příkladům mi ale není jasné co.

3. Myslím si, že je to bohapustá ideologizace na nesprávném místě. Přístup k informacím je naopak velmi pravicový koncept založený na vlastnickém právu. My jako občané - majitelé státu - si ho platíme, aby za nás zařizoval nějakou minimální agendu a máme právo vědět, jak rozhoduje a nakládá s našimi penězi.  

Advokát Václav Vlk

Václav Vlk (advokát)
1. Pomluvy na internetu jsou čím dál větším problémem. Dřív byl dosah anonymů velmi omezený, dnes je to naopak. A není vůbec žádná možnost dostat je před soud. Nějaké řešení se musí najít, protože není možné, aby stát na svém území připouštěl páchání trestné činnosti. Nejsem si akorát jistý, jestli Blažkova cesta je správná. Není nutné, aby soud rozhodoval rychle nebo byl specializovaný. Musí ale být nějaký mechanismus umožňující získat rychlé a dostupné údaje o autorovi pomluvy nebo provozovateli webu a návrh musí být vykonatelný. Viděl bych to na registrační povinnost, kdy poskytovatel prostoru má internetovou doručovací adresu, aby s ním bylo možné právně jednat. Pak by bylo jen na něm, zda vydá příslušnou IP adresu. Stát by pak mohl při předběžném opatření znepřístupnit inkriminovanou část stránek. 

Jsem ale přesvědčen, že rušení anonymních diskuzí na internetu není dobře, ať si tam každý blábolí, co chce. Jenže kvůli několika notorickým diskutérům je narušena svoboda všech ostatních. Oni zneužívají toho, že není možné se bránit.