Český prezident včera vysvětloval, co má proti Listině základních práv EU – a proč bez výjimky z Listiny nechce Lisabon podepsat: obává prý se „prolomení Benešových dekretů“.
Je prezident upřímný, nebo nás bobošíkuje? Většina právníků se shodne, že přes Lisabon se čeští Němci z Německa svých zabavených majetků nedomohou, úplný konsenzus v právnické obci ale není. A taky si pamatujeme slova kancléřského kandidáta CDU/CSU z roku 2002 Edmunda Stoibera, když prohlásil, že až bude Listina v unii závazná, povede se vyhnancům lépe. Je to prostě zbytkové riziko majetkových poměrů v zemi – a bylo by úchylné, pokud by prezidentovi někteří spoluobčané vytýkali, že se ho snaží úplně vymýtit.
Taky je ale pravda, že od prezidenta bychom v takovéto chvíli čekali trochu jiná varování. Liberál v něm by měl být pobouřen hlavně kolektivními sociálními právy, přes která tu jednou může dělat politiku Evropský soudní dvůr. Suverenistu v Klausovi jistě uráží stav, k němuž nás Listina vtělená do Lisabonu přibližuje: že totiž právní vztah mezi občanem a unií se dostává na roveň vztahu občana a jeho státu.
O těchto rizicích však česká elita nediskutuje a obecenstvo si je ani neumí představit. Klaus si tedy vybral riziko nejsrozumitelnější a nejkřiklavější. Každopádně Listina je dračí vejce – a kdo ho rozšlápne, tomu se sluší poděkovat.
