Mezi jihoslovanskými mohamedány zuří boj na život a na smrt. Jde totiž o to, smějí-li se mohamedánské ženy objevovat na veřejných místech před cizinci bez feredže, závoje, či nic. Jde o to, zda smějí mohamedánští muži nositi klobou místo fezu a konečně o zásadní otázku, jsou-li vůbec feredža a fez skutečnými znaky pravověrných, či je-li to jen zvyk, jenž mohamedáni přijali od jiných národů.
Pro mohamedány v Turecku rozřešil celou věc Kemap paša. Kdo se objeví na veřejnosti pod feredžou nebo s fezem na hlavě, je stíhán. Protesty a odpor jednotlivců nic na věci nezmění. Jinak je to v Jugoslavii. I tu žije mnoho mohamedánů, kteří jsou jazykově Slované, ale v náboženských věcech snad horlivěji mohamedáni než Turci.
Před časem prohlásil Reis-ul-Ulema Džemaludin ef Čauševič, největší autorita církevní pro mohamedány bosensko-hercegovské, že podle práva islámu nezakazuje se mohamedánským ženám odkládati feredžu a mužům fez. Toto prohlášení Ulemovo mělo mezi pravověrnými velkou odezvu. Zvláště mládež ráda s tím souhlasila. Kdežto starší byli jeho největšími odpůrci. Ti jsou proti němu zejména proto, že své přesvědčení převzal z Turecka, kde vládne Kemal paša, jímž opovrhují. A používají proti němu Korán jako zbraň.
Žena podle islámské víry je rovnoprávná s mužem. Všechny zákony a nařízení platí stejně pro ženy jako pro muže a k Mohamedovi přicházely ženy odhalené. Jenom, když beduíni a beduínky přicházeli k němu téměř polonazí, říkal: Oblékejte se slušně a přikrývejte svá těla. Historie také učí, že zahalování žen bylo na východě obyčejem již před vystoupením Mohameda. Odtud přešlo zahalování žen do islámu a stalo se tu dogmatem. Že by mužové nosili fez, základní spisy islámu vůbec nepraví.
Nošení fezu dostalo se do islámského světa jednak vlivem jiných národů, jednak chybným výkladem svatých spisů. Ať tento boj potrvá jakkoli dlouho, výsledek může býti jen jeden: odstranění fezu i feredže. Západní kultura koná své poslání také na Balkáně a krásné musulmanky objevují se již ve městech bez feredže. Chodí tak do divadel, do kin, na koncerty, do výstav i na korsa, všude tam, kde chodí jejich krajanky jiného náboženství v rozkošném moderním kloboučku a kratičkých sukénkách. A nestarají se mnoho ani o názory Reis-al-Ulema, ani o důvody jeho protivníků. Pospíchají na dostaveníčko odhaleny, bez feredže svých maminek a babiček.
