* Koukám, že máte na nohou špičaté boty...
Nejsou moc špičaté.
* Jsou. Zřejmě i proto mluvil bývalý šéf ODS Mirek Topolánek o členech pražské ODS pejorativně jako o chlapcích ve špičatých botkách...
Nevím, to je asi názor Mirka Topolánka. Já nosím normální boty a nijak extrémně drahé. Nevím. Teď se zkrátka boty do špičky nosí, je to móda a musím jít s módními trendy, když podnikám v módě. To je jasný.
* Do politiky jste se dostal už v roce 1998. Do zastupitelstva jste nastoupil, když vám bylo dvacet tři let. Co vůbec tak mladého člověka do politiky přivede?
Já jsem fakticky vstupoval do ódéesky v době Sarajeva (rok 1997), kdy ODS prudce poklesly preference. Asi mě k tomu dovedla rodina, protože za totalitního režimu jsme přišli o všechno. Za první republiky jsme přitom měli salony a obchodovali s módou. Měli jsme nemovitosti, činžovní domy, o to všechno jsme přišli. Děda mi o tom v dětství hodně vyprávěl. A já jsem pak zrovna v té době cítil, že ODS je to správné. Tak jsem do ní vstoupil plný ideálů. Záhy jsem ale zjistil, že to tak jednoduchý není. Nicméně v roce 1998 jsem kandidoval do zastupitelstva a stal se řadovým zastupitelem.
* V tom věku ale mívají lidé obvykle úplně jiné zájmy a problémy. Nešikanovali vás třeba kvůli politice spolužáci?
Politika mě opravdu hodně zajímala. S žádnou šikanou jsem se kvůli tomu ale nikdy nesetkal. Holt jsem místo do hospody chodil na schůze ODS.
* Nepřijde vám to trochu perverzní?
Možná z dnešního pohledu trošku jo, ale já nevím, mě to bavilo. Měl jsem ideály. Říkal jsem si, že asi dělám správnou věc, a tu správnou věc se snažím dělat i dneska.
* V sedmadvaceti letech jste se stal starostou Prahy 10, druhé největší městské části v Praze. Jak moc vám to změnilo život?
Obrovsky.
* Znova: Neštvalo vás někdy, že zatímco se vaši vrstevníci chodí bavit, vy musíte – obrazně řečeno – sedět s řetězem na krku a starostovat?
Pro mě to byla výzva. Z rodiny jsem byl vedený k tomu, že musím být zodpovědný, cílevědomý a že na prvním místě je práce. Tak to u nás v rodině je. Když je někdo nemocný, to se u nás v rodině ani moc nepočítá, prostě do té práce se jít musí. Mě to hrozně motivovalo, protože jsem si chtěl něco dokázat. Odtrhnout se trochu od rodiny. Moji rodiče jsou hodně úspěšní a já jsem si chtěl jít svou cestou a vybudovat něco samostatně.
* Mimochodem, dělal jste někdy nějakou reálnou práci?
Jasně. Já jsem od nějakých šestnácti let v byznyse s rodiči. Ze školy jsem šel vždy k tátovi do práce a pomáhal jsem ve firmě. Od toho, že jsem dělal prodavače, až po to, že mě táta učil stříhat a všechny ty věci okolo módy. Myl jsem okna na pumpě, pracoval jsem v restauraci, dělal jsem číšníka, podnikal jsem.
* Ani v ODS není obvyklé, aby se někdo dostal tak rychle nahoru jako vy. Nebylo to tím, že jste se v Praze 10 potkal s Tomášem Hrdličkou, podnikatelem a šedou eminencí pražské ODS, který si vás vybral jako líbivou reprezentativní tvář a vystrčil vás dopředu?
Já bych to takhle neviděl. Protože my jsme v ODS fakticky začínali společně nejen s Tomášem Hrdličkou, ale i Bohoušem Zoufalíkem a dalšími kluky z desítky, aniž bychom se předtím znali. Láďa Lipovský je tam dnes starostou. Těch lidí je celá řada. A Tomáš Hrdlička je normální člověk, který dělá svoji politickou práci.
* Jenže se mluví o tom, že Hrdlička dělá svoji politickou práci tak, že vystrčí Richtera nejdřív jako radního, potom jako náměstka primátora a Richter dělá, co mu Hrdlička říká...
Já myslím, že na krocích, které jsem udělal, je vidět, že to tak není. To je věc jedna. A věc druhá: na to, aby byl Richter zvolen náměstkem, musel někdo zvednout ruku – a třeba o tomhle Hrdlička nehlasoval. To hlasování jde napříč oblastmi, máme v Praze patnáct oblastí, takže takhle zjednodušeně ta premisa neplatí.
* Uvědomujete si, že pražská ODS – ale třeba i vy osobně – dnes mnohé Pražany popuzujete?
Asi je to o tom, se kterými Pražany mluvíte, ja mám jiné reakce. Ale pravdou je, že se nevyhýbám problematickým tématům a řeším složité kauzy. Letos v únoru jsem dostal na starost Opencard a od té doby, i podle reakcí, které mám, se pozitivně rozvíjí. Nebál jsem se vyřešit deset let starý problém s Inchebou na výstavišti. Zkrátila se jim smlouva a platí o padesát milionů ročně víc, a to i za roky zpětně. Uspěli jsme v soudním sporu o městské pozemky v Letňanech, což byl další letitý problém. Během tří měsíců jsem vytvořil protikorupční strategii. Našli jsme způsob oddlužení Kongresového centra, které městu způsobil stát a ČNB při zasedání Mezinárodního měnového fondu. Zkrátka se nebojím jít do těžko řešitelných témat.
* Jenomže se bavíme v budově magistrátu na Mariánském náměstí, kterému dokonce i členové ODS přezdívají Mafiánské náměstí...
Já si myslím, že hodně z těch věcí, které se napsaly nebo o kterých se mluví, jsou mediální bubliny. Je to hodně nafouklé a realita je jiná. Dnes se nejvíc mluví o korupci, tak možná někdo říká Mafiánské náměstí, což jsem v ODS neslyšel. Asi je to důsledkem toho, že se ODS nebála převzít absolutní odpovědnost. Za posledních osm let nám Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nezrušil ani jedno výběrové řízení, neudělil žádnou pokutu a nikdo nebyl odsouzen ani obviněn za cokoliv, co souvisí s korupcí. To jsou fakta. My máme dnes fakticky nejtvrdší protikorupční strategii, která vůbec v republice existuje. Měli jsme nejtvrdší opatření ještě před schválením té strategie. Jsme nejlepší ze všech krajů v realizaci protikorupčních opatření. Máme první cenu za Zakázky pod lupou a eTender, což jsou věci, kde se veškeré zakázky musí dávat na internet, i ty malé. To žádný kraj nedělá, to nedělá nikdo – Praha to dělá už dva roky. Máme protikorupční strategii, která vylučuje účast akciových společností s nejasnou majetkovou strukturou při výběrovejch řízeních. Občané mohou do komisí, otvíráme úřad a těch kroků je celá řada. Máme ocenění v eGovernmentu, jsme druzí na světě, první v Evropě. To jsou reálná fakta, to nejsou lži. Za protikorupční strategii nás chválí i neziskové, nestátní organizace typu Oživení a podobně. Protože devadesát devět procent připomínek, které tato sdružení měla, jsme zapracovali.
* Jenže o Praze se stále mluví jako o nejzkorumpovanějším městě v republice. Čím to tedy je?
Těžko říct, já si myslím, že to jsou mýty.
* Proč by měl ale ještě někdo ODS volit, když máte takovou pověst?
Já myslím, že za námi stojí hodně úspěchů, Praha se mění pozitivně. Ať už je to sedmá nejkrásnější zoo na světě, čtvrtá nejlepší městská hromadná doprava na světě nebo to, že jsme nejkulturnější metropolí Evropy. Nebo eGovernment, který je druhý nejlepší na světě. Takhle bych mohl pokračovat, to vše podle mezinárodních srovnání.
* Nyní máte v Praze historicky nejnižší preference. Nebojíte se, že v komunálních volbách vůbec poprvé od založení své strany prohrajete a nebudete obsazovat post primátora?
Je to samozřejmě reálné riziko, možná reálný vývoj, to ukážou volby. Já se toho fakticky nebojím. I opoziční úloha je někdy dobrá. Ale pořád věřím v reálný pohled voličů na to, co ODS v Praze udělala. Že to nejsou jen negativní věci. Možná se staly chyby, ale kdo nic nedělá, nic nezkazí. A mnohem více se udělalo těch pozitivních věcí. Ono je od těch nových stran hrozně jednoduché kritizovat, když reálně nikdy žádnou odpovědnost nenesly, nikdy nic neřídily a nikdy nic veřejnosti neukázaly. To se pak kritizuje lépe, to je hrozně jednoduché.
***
SITUAce ? ODS obsazuje post primátora Prahy nepřetržitě od svého založení v r. 1991. ? Od porážky v parlamentních volbách působí pražská ODS značně chaoticky. Dlouho odmítala zvolit jasného kandidáta na post primátora. Jmenovala jen sedmičku lídrů pro každý volební obvod, aby část z nich vzápětí odsunula a na jejich místa dosadila známé tváře jako bývalého hokejového brankáře Petra Břízu či zpěváka Jana Kalouska. Ty doplnil gynekolog Bohuslav Svoboda, který se posléze stal oním kandidátem na primátora. Do toho si na poslední chvíli občanští demokraté v Praze usmysleli, že vlastně chtějí Kaplického blob, který dosud označovali za chrchel či sputum. ? Na svoji šanci tak čeká TOP 09, jež na post primátora nominovala bývalého guvernéra ČNB Zdeňka Tůmu (zná snad někdo nějaké další kandidáty TOP 09 nebo Tůmův program pro Prahu?) a Věci veřejné s kandidátkou Markétou Reedovou (kolikátá už je to její strana?) a nezbytnými blondýnami, jako je Kateřina Klasnová v Praze 1. Pražští sociální demokraté nasadili Jiřího Dientsbiera ml. „Máme sedmou nejkrásnější zoo na světě.“
O autorovi| Petr Kolář redaktor LN petr.kolar@lidovky.cz
