Boj proti oteplování přijde EU na bilion eur

Tato cifra představuje pro srovnání zhruba 31 ročních státních rozpočtů České republiky.

Vyplývá to ze studie firmy McKinsey. EU chce do roku 2020 snížit emise oxidu uhličitého o pětinu. Studie varuje unii před bohapustým investováním do drahých nových elektráren, jež nebudou závislé na uhlí. Podle McKinsey bude daleko užitečnější a méně finančně náročně začít s omezováním energetické spotřeby.

EU by měla zvážit, zda se nevyplatí spíše investice do izolací. Lepší izolace budov prý může ušetřit zhruba 150 eur na každou "zredukovanou" tunu oxidu uhličitého. Budoucnost má ale i větrná energie a úsporné žárovky. Jejich masivní nasazení by mohlo přinést snížení emisí CO2 až o tři čtvrtiny, tedy výrazně více, než očekávají jednotlivé členské státy EU.

McKinsey rovněž doporučuje, aby se větší pozornost věnovala lesnímu hospodářství, které by
jen lepším řízením mohlo snížit emise zhruba o sedm miliard tun do roku 2030.

Otázkou zůstává, kdo obrovské náklady na splnění cílů Evropské unii zaplatí. Evropská komise již dala najevo, že předpokládá větší zapojení Evropské investiční banky. Šéfové banky sice počítají s tím, že velkou část nákladů budou opravdu financovat, ale rozhodně to nebude až 80 miliard eur, což jsou podle McKinsey roční náklady na boj se změnami klimatu.

EU však v boji za snížení emisí čekají ještě spory s nejrůznějšími lobby. Výhrady mají automobilové firmy a velké energetické podniky, především pak z Francie i Německa. Další obrovskou překážkou bude postoj Spojených států, Číny a Indie, bez jejichž snahy snížit emise je úsilí EU takřka zbytečné, protože unie produkuje jen malou část celosvětových emisí.

Jen Čína plánuje během příštích 25 let vybudovat 500 tepelných elektráren. USA navíc tvrdě kritizují plány Bruselu, protože se obávají, že snížení emisí se negativně promítne mimo jiné do zisku aerolinií, kterých se plány rovněž týkají. Letadla patří mezi velké znečišťovatele a producenty skleníkových plynů.